T.Pratchett - Soudné sestry

DĚJ

Kniha začíná tím, že král Lancre Verence, jenž je v nejlepších letech, je zavražděn svým příbuzným jeho vlastní dýkou. Normálně by se nic zvláštního nestalo, neboť mezi jeho rodem se taková věc dělá zcela běžně, avšak on se stane duchem. Musí tak prožít celou věčnost tím, že prakticky nic nesmí - jak mu záhy vysvětlí Smrť. Bohužel to znamená i přihlížet tomu, jak je jeho novorozený syn vzat jeho sloužícím, který s ním rázem prchá z hradu. Sloužící je nakonec zabit trojicí vrahů, která ho pronásleduje, avšak stačí donést dítě ke dveřím trojice čarodějnic: Magráty Česnekové, Bábi Zlopočasné a stařenky Oggové. Ti si umanou, že neviňátko musí ochránit, a tak se rozličnými způsoby zbaví oné trojice vrahů. Dobře vědí, že se do lidských záležitostí nemají plést, neboť je to nebezpečné, a proto v nedalekém městečku zajdou na představení potulného divadla, kde mladíčka, jehož pojmenují Tomjan, předají principálovi Vínozpěvovi a jeho manželce, kteří se ho s rodičovskou láskou ujmou. Korunu, kterou sloužící donesl k čarodějkám s dítětem, ukryjí mezi rekvizity herců, a proto usoudí, že problém již vyřešily. Avšak nic není tak, jak se zdá. Tím se odstartoval řetězec nenávistivých akcí, za nimiž stojí lord Felmet a jeho panovačná žena. Ti si přejí zbavit se čarodějek a uštědřit království cenou lekci. Nikoho nemají rádi a všechny jenom terorizují. Dokonce nechávají upálit některé občany zavřené v jejich domech). Duch krále Verence má ale také své plány, jak se vším zatočit, a tak pomocí lsti uvězní kocoura Silvera věčné pijanky čarodějnice Stařenky Oggové do temné komory s tím, že ho půjde jeho majitelka na hrad jistě hledat. Vše se to nějak zamotá, a proto Stařenku uvězní lord Felmet do mučírny. Naštěstí se to ale dozví Jeník, syn stařenky Oggové (čarodějnice na rozdíl od mágů mohou mít děti), zajde tak za zbývajícími dvěma čarodějkami, aby jim řekl, jak se věci mají. Jelikož se předtím trojice na svém předešlém večerním sabatu pohádala, každá přijde v jinou dobu. Obě ale použijí stejný (nefunkční a hloupý) trik s nůší jablek, kdy se vydávají za stařenky prodávající jablka. Tak se stane, že se Bábi ztratí, avšak Magráta najde mučírnu. Tam se ji strážní pokusí ublížit, avšak mladé čarodějce přispěchá na pomoc šašek, který ji zachrání, načež se oba do sebe zamilují. Pak Magráta použije mocné kouzlo na dveře zavřené mučírny, kterému bude svědkem i Bábi, která uzná, že se jí skutečně povedlo. Díky tomu se udobří a zachrání stařenku Oggovou. Trojice pochopí, že musí zakročit a že šla veškerá legrace stranou, dohodnou se tedy na tom, že Bábi použije kouzlo, jímž posune království patnáct let dopředu, avšak nikdo v něm nezestárne, pouze okolní svět, tudíž Tomjan zestárne dostatečně, aby se mohl podle plánu tří čarodějnic vrátit do své rodné vlasti, aby se zbavil lorda a usedl tak právoplatně na trůn. Mezitím šašek, jenž si již dávno před touhle celou událostí umanul, že bude sloužit svému pánovi až do své smrti, navrhne, že by čarodějky mohl lord porazit slovy. Lady Felmetová je zpočátku na pochybách, ale nakonec se nechá přesvědčit, a tak mu kývne na jeho návrh, že sežene v Anhk-Morporku herce, kteří sehrají takové představení, jež čarodějnice uvrhne do věčného stínu nenávisti, tudíž se jich pojednou zbaví. Tak se stane, že šašek narazí na Tomjana, Vínozpěva a trpaslíka Mášrechta, kteří staví první divadlo na Zeměploše nazvané po ní: Zeměplocha. Tomjan se tak s Mášrechtem vypráví do Lancre, ne však proto, aby vyplnil čarodějčino kouzlo, jež předtím na něj uvrhli, ale aby zde sehrál představení. Při něm se stane spoustu událostí, které vedou třeba k tomu, že se lord Felmet dozná ke svým skutkům,, zabije se, když spadne přes hradbu v prostěradle, když předstírá ducha, neboť zešílel, lady Felmetová se stane rázem vinnou, zjistí se, že je Tomjan skutečným dědicem trůnu a také to, že má bratra šaška. Dokonce se objeví i samotný Smrť, co si omylem - stejně jako čarodějnice - střihne ve vystoupení menší roli. Jelikož se Tomjan nechce stát králem, stane se jím šašek, který pak vládne Lancre jako jediný dobrotivý král, jenž to se zemí myslel skutečně dobře a něco pro ni udělal. Nastala tak nová éra blahobytu pro království.