Spalovač mrtvol - Ladislav Fuksa - Final

1. Základní charakteristika díla

• Autor: Ladislav Fuks (mistr psychologické prózy s prvky hororu a absurdity).

• Rok vydání: 1967.

• Literární druh: Epika.

• Literární žánr: Psychologická novela (s prvky grotesky a hororu).

• Téma: Fascinace smrtí, vliv nacistické ideologie na slabého jedince a proměna spořádaného měšťáka v monstrum. Hlavním motivem je iluze „vznešeného poslání“, kterým hlavní hrdina omlouvá své zločiny.

• Adaptace: Legendární film Juraje Herze (1968) s Rudolfem Hrušínským v hlavní roli.

2. Časoprostor a kompozice

• Čas: Konce 30. let 20. století (období kolem Mnichovské dohody a počátku německé okupace).

• Prostor: Praha (byt rodiny, krematorium, luxusní večírky, panoptikum).

• Kompozice: Chronologická, rozdělená do 15 kapitol. Děj je postaven na opakujících se motivech a frázích, které gradují od idylického úvodu až po šílený závěr. Text je prostoupen snovými vizemi (přízrak tibetského posla).

3. Postavy

• Karel Kopfrkingl (Roman): Zaměstnanec pražského krematoria. Abstinent, nekouří, miluje vážnou hudbu a svou rodinu. Je to člověk plný frází o „vznešeném klidu“ a „spasení duše žehem“. Pod vlivem manipulace uvěří ve svůj německý původ a stane se vrahem.

• Lakmé (Marie): Karlova manželka, tichá a oddaná žena. Má židovské předky, což se jí stane osudným.

• Zina a Mili: Kopfrkinglovy děti. Zina je starší a vnímavější, Mili je terčem otcových pokusů o „mužnou výchovu“.

• Willi Reinke: Karlův přítel z války a fanatický nacista. Je hlavním manipulátorem, který v Karlovi probudí „německou krev“ a přesvědčí ho o nutnosti odstranit „méněcenné“ prvky (včetně vlastní rodiny).

4. Dějová linie

Karel Kopfrkingl žije v Praze spořádaný život vzorného manžela a otce. Pracuje v krematoriu, které považuje za posvátné místo, kde se lidé očišťují od utrpení. S nástupem nacismu ho začne navštěvovat přítel Willi, který mu namlouvá, že má německé předky a že jako „nadčlověk“ má vyšší poslání.

Karel postupně přijímá nacistickou ideologii. Aby mohl udělat kariéru v NSDAP a stát se ředitelem krematoria, musí se zbavit „přítěže“ – své rodiny s židovskou krví. Nejprve oběsí svou ženu Lakmé (přičemž ji něžně nazývá „nebeskou“), poté v krematoriu zabije syna Miliho a plánuje i smrt Ziny. V naprostém šílenství má vizi, že je tibetským převtělencem, který má za úkol spasit svět skrze pece krematorií. V závěru je odvážen do blázince, přičemž věří, že jde nastolit „šťastný řád“ v okupované Evropě.

5. Jazyk a styl

• Eufemismy a fráze: Kopfrkingl mluví neuvěřitelně uhlazeně a sladce i o těch nejděsivějších věcech (smrt = „přestěhování“, vražda = „osvobození“).

• Opakování motivů: Neustále se vrací věty jako „Co abych tě, drahá, oběsil?“ nebo čtení z knihy o Tibetu.

• Grotesknost: Kontrast mezi přehnanou zdvořilostí a brutálním násilím působí až komicky, ale mrazivě.

• Symbolika barev a pachů: Časté popisy žluté barvy, pachu spáleniny a sladké vůně růží.