Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




ČESKÁ MODERNA%0A

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (66,5 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

Maturitní otázka číslo 13 ČESKÁ MODERNA JOSEF SVATOPLUK MACHAR OTOKAR BŘEZINA KAREL HLAVÁČEK JIŘÍ KARÁSEK ZE LVOVIC ANTONÍN SOVA FRANTIŠEK XAVER ŠALDA FRANTIŠEK VÁCLAV KREJČÍ ARNOŠT PROCHÁZKA JINDŘICH VODÁK - v této době se stupňují konflikty, především mezi Čechy a Němci a to jak ve městech tak i mezi vládou - boje o češtinu jako o úřední jazyk - 1897 – Rakouský premiér Kazimierz Badeni zrovnoprávnil češtinu s němčinou, jenže proti tomu vzniklo velké množství protestů u Němců - tzv.“prosincové bouře“ - musel se tedy stáhnout, opět jen němčina! V této době úplně mizí strana Mladočechů! - v politice největší roli získává „Sociální demokracie“ ( L ), dále existují strany: „Realistická strana“ (TGM), „Agrární strana“, „Křesťanská strana“ - toto uspořádání až do 2.světové války - krize na politické scéně se dostává i do duchovní sféry, do kultury a do společnosti. - lidé měli pocit skepse, beznaděje, úzkosti, strachu o budoucnost na konci století – tzv. “nemoc století“ - to všechno mělo samozřejmě i značný vliv na literaturu ČESKÁ MODERNA - nová generace mladých, nezkušených ale velmi vzdělaných literátů napsala manifest - zavrhovali téměř všechno, chtěli nové věci - manifest České moderny napsal J.S Machara za spoluzakladatele je považován F.X.Šalda. Podepsalo ho i několik starších, jako byl V.Mrštík a J.K. Šlejhar, z nové generace např. O. Březina, A.Sova - 1895 vyšel pod oficiálním názvem: „Manifest české moderny“ - této době také existovala „Katolická moderna“, pro které byla česká moderna příliš radikální, tak se odštěpili, byli více konzervativní, např.: Sigismund Bouška (kněz) Xaver Dvořák - program české moderny: „nepřeklenutelná propast“ mezi jimi a starou generací volnost slova a přesvědčení literární kritika na úrovni beletrie právo na individualismus požadavek ženské emancipace požadavek všeobecného volebního práva - česká moderna je doba, kdy k nám pronikají nové básnické směry! V této době vedle sebe u nás vůbec poprvé působí 4 básnické směry, paralelně: realismus - (J.S.Machar) symbolismus - (O.Březina) impresionismus - (A.Sova) dekadence - (K.Hlaváček, Jiří Karásek ze Lvovic) JOSEF SVATOPLUK MACHAR (1864 – 1942) - narodil se v Kolíně, dětství prožil v Brandýse nad Labem - jeho otec byl stárkem - měl maturitu, 30 let pracoval jako bankovní úředník ve Vídni - byl osobním přítelem T.G.Masaryka, v roce 1918 zastával vysokou funkci na Pražském hradě, později se však rozchází jejich politické názory - ke konci života se z něj stal krajní pravičák, fašista, ale když přišel Hitler, tak od svých názorů se stranil, byl však odvržen národem - byl básníkem, v novinovém článku: „Dosti Hálka“ srovnává Hálka s Nerudou - jeho básně jsou skeptické, ironické, rouhačské - byl odbojníkem proti autoritám, provokativní otevřenost, subjektivita pohledu - navazuje na Havlíčka a Nerudu - prozaizace = jazykově a tématicky mají básně blízko k próze „Confiteor“ (Vyznávám se) - sbírka, prvotina - vyvolala velkou pozornost kritiky ( většinou negativní ) - je to zpověď moderního člověka, obraz špatného milostného vztahu - básně na sebe navazují - má dvě pokračování: „Bez názvu“ „Třetí kniha lyriky“ - deziluze z manželství - někdy toto dílo vycházelo pod názvem „Confiteor 1, 2, 3“ „Čtyři knihy sonetů“ „Tristium Windobona“ (žalozpěvy Vídně) - stesk po Čechách, ale formou politické satiry „Zde by měly kvést růže“ - epika, osudy žen (historicky známých osobností) „Magdalena“ - román ve verších, postava dle Máří Magdalény – Lucy, prostitutka, mladík Jiří ji přesvědčí o lepším životě, ona se však nakonec utopí ve Vltavě „S vědomím věků“ - 1900 převrat v jeho tvorbě, začíná se zabývat historii - básnický cyklus, dějiny lidstva (antika až Velká francouzská revoluce) - za vrchol dějin považuje antiku, sestup dějin pak pod vládou křesťanství - nejlepší jsou první dva díly: „V záři helénistického slunce“ „Jed z Judey“ - napsal také své vzpomínky: „Konfese literáta“ OTOKAR BŘEZINA (1862 – 1929) - pseudonym, vlastním jménem Václav Jebavý - žil celý svůj život na vesnici jménem Počátky (u Pelhřimova) - byl učitelem, samotářský, plachý - byl 2x nominován na Nobelovu cenu za literaturu, ale nikdy ji nedostal - zemřel v Jaroměřicích nad Rokytnou - napsal 5 básnických sbírek v rozmezí 6 let (1895 – 1901), předtím ani potom nic jiného nenapsal - je naším největším symbolistou - symbolismus vznikl ve Francii, volný verš, nerýmuje se, hudebnost, podmanivost, nepojmenovává skutečnost přímo, ale symbolem „Tajemné dálky“ - nejpesimističtější sbírka, litanie, opis Boha „Svítání na západě“ - v názvu oxymóron - paradoxnost světa, volný verš – nerýmuje se - méně pesimismu „Větry od pólů“ - hybnost světa, abstraktní, větší optimismus „Stavitelé chrámů“ - chrám je zde pozitivní, stavitelé jsou budovatelé kladných hodnot „Ruce“ - symbol bratrství mezi všemi „Hudba pramenů“ - básnická próza, kniha esejů DEKADENCE - z francouzského slova znamenajícího úpadek, „lartpourlartismus“ = umění pro umění - odmítají soudobou společnost, pohrdají jí - odchod ze společnosti, „Věž ze slonové kosti“ – útěk do něčeho krásného - aristokraté, ďáblové a satani – ostatní jsou špatní, nedokonalí - skepse, zhnusení, únava, nuda, rozklad smrt a hniloba - východiskem je smrt, homosexualita, opěvování krásy jedinců stejného pohlaví - sen, mlha, předěl mezi dnem a nocí KAREL HLAVÁČEK (1874 – 1898) - narodil se v Praze, v Libni - pocházel z dělnické rodiny - vystudoval UMPRUM – byl velmi nadaným malířem - byl sokolem - zemřel na TBC „Sokolské sonety“ - prvotina, naivní „Pozdě k ránu“ - sbírka plná chorobných nálad a smutku „konce století“ - předěl dne a noci, fantastická krajina, poutník - také básně v próze „Mstivá kantiléna“ - vzdor, odboj - historie – 17.století, Nizozemí – války se Španěly - autor je na straně Nizozemců - 12 básní - jsou zde prvky symbolismu, jeden z vrcholů českého symbolismu „Žalmy“ - torzo, přerod dekadenta do symbolisty - byla vydána až roku 1934 JIŘÍ KARÁSEK ZE LVOVIC (1871 – 1951) - původně se jmenoval jen Josef Karásek, narodil se v P

Témata, do kterých materiál patří