DRAMA PŘELOMU STOLETÍ A ČESKÝ NATURALISMUS%0A
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Maturitní otázka číslo 12
DRAMA PŘELOMU STOLETÍ A ČESKÝ NATURALISMUS
GABRIELA PREISSOVÁ
LADISLAV STROUPEŽNICKÝ
ALOIS JIRÁSEK
ALOIS a VILÉM MRŠTÍKOVÉ
IGNÁT HERRMANN
JOSEF KAREL ŠLEJHAR
KAREL MATĚJ ČAPEK – CHOD
VILÉM MRŠTÍK
- realistické, prostředí venkovanů – dialekty, rozpory na venkově
GABRIELA PREISSOVÁ (1862 – 1946)
- narodila se v Kutné Hoře
- psala o Slovácku, kde prožila část svého života
- tragédie
- hrdinky ženy, pesimistický konec po vzpouře
„Gazdina roba“
- (gazdina – hospodyně, roba – žena)
- dramatický příběh chudé švadleny Evy, která opouští svého muže (Mánka Mešjavého), odchází s ženatým
milencem (Pánkem) na práci do Rakouska, on si ji nechce vzít za ženu, nakonec volí sebevraždu (utopí se)
„Její pastorkyňa“
- drama, jehož ústřední postavou je mlynářka Kostelnička, která utopí nemanželské dítě své schovanky Jenúfy,
aby ji uchránila před hanbou
- obě hry se staly také librety oper: Gazdina roba - „Eva“ (Bohuslav Foerster), Její pastorkyňa (Leoš Janáček)
LADISLAV STROUPEŽNICKÝ (1850 – 1892)
- pocházel z Jižních Čech, z vesnice Cerhonice (odtud pak název pro vesnici ve Furiantech – „Honice“)
- říkalo se mu „stroupek“ – jednak pro jeho jméno a také pro jeho defekt v obličeji (buď od úrazu, nebo z
pokusu o sebevraždu)
- působil jako dramatik a dramaturg Národního divadla
„Naši Furianti“
- hlavním tématem je zde boj o místo ponocného
- furiantství = česká národní vlastnost, vychloubačnost, pýcha, nadutost (pro vzdělání, zcestovalost…)
- jazykem je zde obecná až hovorová čeština, občas chodský dialekt u Markýtky
- tato hra při své premiéře totálně propadla, ale později – v 1.století existence Národního divadla – se stala spolu
s Maryšou a Lucernou nejhranějším dramatem
- dále Stroupežnický napsal konverzační dobové komedie:
„Zvíkovský rarášek“ - populární veselohra, příběh o záletnických spádech Mikuláše Dačického z Heslova
„Paní Mincmistrová“ - rovněž úspěšná veselohra, jejímž hrdinou je opět Mikuláš Dačický, děj se odehrává
v Kutné Hoře
ALOIS JIRÁSEK (1851 – 1930)
„Vojnarka“
„Otec“
- sociální dramata
- trilogie tří Janů:
„Jan Hus“
„Jan Žižka“
„Jan Roháč“
Lucerna (1905)
- jednoznačně nejhranější Jiráskovo drama
- pohádková hra, na motivy Snu noci svatojánské – příběh mladé kněžny, kterou musí hrdý mlynář doprovodit
jako světlonoš do lesního zámečku, hraběnce se mlynář zalíbí, je mu nabídnuto bohatství a moc, avšak on odolá
a zachová věrnost své Haničce
ALOIS (1861 – 1925) a VILÉM (1863 – 1912) MRŠTÍKOVÉ
- jejich společným dílem vrcholí v českém dramatu kriticky realistické umění 19.století
„Maryša“ (1894)
- tragédie, dějištěm je zde moravská vesnice na Hané, uplatňuje se zde tedy hlavně hanácký dialekt