Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




DRAMA PŘELOMU STOLETÍ A ČESKÝ NATURALISMUS%0A

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (49 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

Maturitní otázka číslo 12 DRAMA PŘELOMU STOLETÍ A ČESKÝ NATURALISMUS GABRIELA PREISSOVÁ LADISLAV STROUPEŽNICKÝ ALOIS JIRÁSEK ALOIS a VILÉM MRŠTÍKOVÉ IGNÁT HERRMANN JOSEF KAREL ŠLEJHAR KAREL MATĚJ ČAPEK – CHOD VILÉM MRŠTÍK -realistické, prostředí venkovanů – dialekty, rozpory na venkově GABRIELA PREISSOVÁ (1862 – 1946) - narodila se v Kutné Hoře - psala o Slovácku, kde prožila část svého života - tragédie - hrdinky ženy, pesimistický konec po vzpouře „Gazdina roba“ - (gazdina – hospodyně, roba – žena) - dramatický příběh chudé švadleny Evy, která opouští svého muže (Mánka Mešjavého), odchází s ženatým milencem (Pánkem) na práci do Rakouska, on si ji nechce vzít za ženu, nakonec volí sebevraždu (utopí se) „Její pastorkyňa“ - drama, jehož ústřední postavou je mlynářka Kostelnička, která utopí nemanželské dítě své schovanky Jenúfy, aby ji uchránila před hanbou - obě hry se staly také librety oper: Gazdina roba - „Eva“ (Bohuslav Foerster), Její pastorkyňa (Leoš Janáček) LADISLAV STROUPEŽNICKÝ (1850 – 1892) -pocházel z Jižních Čech, z vesnice Cerhonice (odtud pak název pro vesnici ve Furiantech – „Honice“) - říkalo se mu „stroupek“ – jednak pro jeho jméno a také pro jeho defekt v obličeji (buď od úrazu, nebo z pokusu o sebevraždu) - působil jako dramatik a dramaturg Národního divadla „Naši Furianti“ - hlavním tématem je zde boj o místo ponocného - furiantství = česká národní vlastnost, vychloubačnost, pýcha, nadutost (pro vzdělání, zcestovalost…) - jazykem je zde obecná až hovorová čeština, občas chodský dialekt u Markýtky - tato hra při své premiéře totálně propadla, ale později – v 1.století existence Národního divadla – se stala spolu s Maryšou a Lucernou nejhranějším dramatem - dále Stroupežnický napsal konverzační dobové komedie: „Zvíkovský rarášek“ - populární veselohra, příběh o záletnických spádech Mikuláše Dačického z Heslova „Paní Mincmistrová“ - rovněž úspěšná veselohra, jejímž hrdinou je opět Mikuláš Dačický, děj se odehrává v Kutné Hoře ALOIS JIRÁSEK (1851 – 1930) „Vojnarka“ „Otec“ - sociální dramata - trilogie tří Janů: „Jan Hus“ „Jan Žižka“ „Jan Roháč“ Lucerna(1905) - jednoznačně nejhranější Jiráskovo drama - pohádková hra, na motivy Snu noci svatojánské – příběh mladé kněžny, kterou musí hrdý mlynář doprovodit jako světlonoš do lesního zámečku, hraběnce se mlynář zalíbí, je mu nabídnuto bohatství a moc, avšak on odolá a zachová věrnost své Haničce ALOIS (1861 – 1925) a VILÉM (1863 – 1912) MRŠTÍKOVÉ - jejich společným dílem vrcholí v českém dramatu kriticky realistické umění 19.století „Maryša“ (1894) - tragédie, dějištěm je zde moravská vesnice na Hané, uplatňuje se zde tedy hlavně hanácký dialekt - Maryša miluje Francka, je však provdána za Vávru (vdovec, opilec) - Maryša ho nakonec otráví, ale ne z nenávisti, ale proto, aby Vávra nezabil Francka - jedná se od rodinnou tragédii, o lidské vztahy a rozpor mezi láskou a penězi NATURALISMUS - další literární směr po realismu, více ho rozvíjí - ze slova „natura“ = příroda, „naturalis“ = přírodní - to však s naturalismem nemá žádnou spojitost - tento směr vznikl ve Francii v 19.století, postupně se rozšířil po celé Evropě -znaky naturalismu: co nejvěrněji zachytit skutečnost (včetně ošklivých rysů) vychází z „darwinismu“ - o přirozeném výběru druhů, přežije ten silnější – to představitelé naturalismu aplikují na lidi, na své hrdiny osud člověka je determinován (předurčen) dvěma věcmi: genetikou (dědičností) a sociálním prostředím, kdo se chce vymanit skončí ještě hůř - hrdinové: pochází spíš ze spodiny, nebo z prostředí obyčejných lidí jsou to osoby nějakým způsobem narušené, psychicky či mravně, např. opilci, sexuální zvrhlíci, ztroskotanci, vykořisťující své rodiče nebo děti… - pro naturalisty jsou důležité instinkty a temperament, chtějí zdokumentovat „lidskou bídu“, jejich záporem je však přílišná popisnost a drastické scény. IGNÁT HERRMANN (1854 – 1935 ) -byl vyučeným kupcem (to ho velmi ovlivnilo v jeho románech), stal se novinářem a spisovatelem „U snědeného krámu“ - jedná se o první český naturalistický román - hlavním hrdinou je kupec, majitel krupařského krámu, který celý svůj život šetří na vlastní obchod, ožení se, ale ona si ho bere jen pro peníze, postupně je hlavní hrdina bankrotován svou tchýní i ženou - nakonec mu zkrachuje obchod a zkrachuje i jako člověk a spáchá sebevraždu „Otec Kondelík a ženich Vejvara“ „Tchán Kondelík a zeť Vejvara“ - humoresky, zde vykresluje typy maloměšťáků JOSEF KAREL ŠLEJHAR (1864 – 1914) -venkovský statkář, učitel, později spisovatel z povolání - venkov ve svých dílech líčí jako peklo (dokonce jeden z jeho románů nese název „Peklo“) - napsal novelu jako prototyp naturalismu:„Kuře melancholik“ KAREL MATĚJ ČAPEK - CHOD (1860 – 1927) -pocházel z Domažlic, nedostudoval právnickou fakultu, stal se novinářem a spisovatelem z povolání „Nejzápadnější Slovan“ - romaneto, má tři kapitoly: romanticky psaná realisticky psaná naturalisticky psaná - jedná se zde o příběh bývalého studenta astronomie, který se jmenuje Hvězda. On ztratí částečně paměť – pro něj naprostý debakl, odejde do malé železniční zastávky a ožení se s primitivní venkovankou „Kašpar Lén mstitel“ VILÉM MRŠTÍK (1863 – 1912) -narozen v Jimravově (na Vysočině) - nedostudoval práva, stal se novinářem a spisovatelem - žil v Novákách u bratra Aloise - byl velmi tvůrčí, poté však osobní krize – spáchal sebevraždu „Santa Lucia“ - román, naturalistický a preimpresionistický - hlavní hrdina vidí Prahu v závislosti na náladě - retrospektivní román - moravský univerzitní student přijde do Prahy, zažívá bídu a postupný rozklad osobnosti „Zumři“ - poslední román, nedokončený, Praha – VŠ student „Pohádka máje“ - idylistický román, protiklad venkova a města, Ríša a Helenka (student a dcera hajného) „Rok na vsi“ - dílo Viléma i Aloise, příběhy – etnologie, románová kronika mapující rok na vesnici

Témata, do kterých materiál patří