Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




REAKCE LITERATURY NA VÁLKU A RANĚ POVÁLEČNÝ VÝVOJ%0A

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (62,5 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

Maturitní otázka číslo 21 REAKCE LITERATURY NA VÁLKU A RANĚ POVÁLEČNÝ VÝVOJ JAROSLAV SEIFERT FRANTIŠEK HALAS VÍTĚZSLAV NEZVAL STANISLAV KOSTKA NEUMANN VLADIMÍR HOLAN JULIUS FUČÍK E. BASS F. KOŽÍK JOSEF ŠKVORECKÝ JAN DRDA LADISLAV FUKS NORBERT FRÝD JAN PROCHÁZKA JAN OTČENÁŠEK EDVARD VALENTA ARNOŠT LUSTIG GENERACE NAHÉHO ČLOVĚKA JIŘÍ ORTEN SKUPINA 42 SKUPINA RA PRAŽSKÁ SURREALISTICKÁ SPOŘILOVSKÁ SKUPINA DYNAMOARCHISTI SKUPINA RUDÉHO PRÁVA KATOLIČTÍ BÁSNÍCI KONSTANTIN BIEBL - 1938 - vzniká Mnichovská dohoda, což s sebou nese tyto změny: sudety se oddělují od České republiky dochází k osamostatnění Slovenska a odtržení Zakarpatské Ukrajiny odtržení Těšínska a jeho následné připojení k Polsku - dochází tak k celkové geografické redukci České republiky - 15. 3. 1939 - okupace českých zemí, zřízení protektorátu Čechy a Morava, naše země se stává součástí Německé říše - 1942 - spáchán atentát na Heydricha, nastává období tzv. „heydrichiády“ - velmi kruté období, nejvíce persekucí a nesvobody - 1945 - konec války - tyto okolnosti samozřejmě zasáhly i do literární tvorby, a to především: - vznik cenzury, ta byla samozřejmě i v roce 1938, ale stále více sílila (až zhruba do roku 1943) - úbytek spisovatelů, a to buď: emigrace (většinou na západ, málokdy na východ) - většinou se jednalo o Židy a komunisty - např. Bratři Langerové, V + W, Egon Hostovský, Viktor Fischl, Zdeněk Nejedlý (ten emigroval na východ) separace do koncentráku či okamžitá likvidace - E.F.Burian, F.Peroutka, V.Černý, J.Palivec (ti se vrátili z koncentráku), J.Čapek, K.Poláček, J.Fučík (ti se nevrátili z koncentráku) - zastřelen byl v době heydrichiády např. V.Vančura - za oběti nacismu považujeme i J.Ortena či K.Čapka - zniká poměrně málo knih, a to buď mimo tematiku doby či se zastřeným protestem proti fašismu + nacismu + germanismu. - výrazným sympatizantem fašistů byl např. František Zavřel (dramatik), který se především společensky angažoval - poezie, která svým tématem (reakcí na válku) spadá do tohoto období: JAROSLAV SEIFERT „Zhasněte světla“ „Světlem oděná“ „Kamenný most“ „Vějíř Boženy Němcové“ - během války - těsně po osvobození napsal sbírku„Přilba hlíny“ - z května 1945, obsahuje cyklus „Osm dní“ (o smrti TGM) FRANTIŠEK HALAS „Torzo naděje“ „Naše paní Božena Němcová“ VÍTĚZSLAV NEZVAL „Pět minut za městem“ (nejproslulejší je báseň „Švábi“ – Němci) - okupace, Mnichov STANISLAV KOSTKA NEUMANN „Bezedný rok“ VLADIMÍR HOLAN „Září 1938“ - skladba „Odpověď Francii“ „Rudoarmějci“ - po válce - co se týče prózy, tak vznikala jakožto reakce na válku, mnohem později než poezie (většinou až po válce, málokdy během ní, a když tak opožděně) JULIUS FUČÍK „Reportáž psaná na oprátce“ - o této próze se neví pravda, co z toho skutečně napsal on - vznikla během války - dva nejvydávanější tituly během války : E. BASS: „Cirkus Humberto“ F. KOŽÍK: „Největší z pierotů“ - po válce začaly vznikat první reakce na válku i v próze: JOSEF ŠKVORECKÝ „Zbabělci“ JAN DRDA „Němá barikáda“ LADISLAV FUKS „Spalovač mrtvol“ „Pan Theodor Mundstock“ NORBERT FRÝD „Krabice živých“ JAN PROCHÁZKA „Kočár do Vídně“ „Ať žije republika“ JAN OTČENÁŠEK „Romeo, Julie a tma“ „Kulhavý Orfeus“ EDVARD VALENTA „Jdi za zeleným světlem“ ARNOŠT LUSTIG „Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou“ „Nemilovaná. Z deníku sedmnáctileté perly S.CH.“ „Dita Saxová“ + mnoho dalších povídek - dále v této době vznikaly válečné a poválečné literární skupiny: GENERACE NAHÉHO ČLOVĚKA -vznikla v roce 1940, zakladatelem se stalKAMIL BEDNÁŘ( básník ) - nahým člověkem je zde míněn člověk zbavený sociálních vazeb - dále do této skupiny patříJIŘÍ ORTEN, podle jehož sbírky „Ohnice“ se od r.1947 začali nazývat - JOSEF HIRŠAL IVAN DIVIŠ JAN PILAŘ JIŘÍ ORTEN (1919 – 41) -básník, člen Generace nahého člověka, vlastním jménem Jiří Ohreinstein (Žid) - narodil se v Kutné hoře v rodině obchodníka - vystudoval gymnázium, konzervatoř kvůli okupaci již nedodělal (nebylo mu umožněno dál studovat kvůli jeho židovskému původu) - neutekl před Hitlerem kvůli své velké lásce, kterou měl v Praze, nakonec ho však při procházce Prahou 29.srpna 1941 srazilo německé auto, z bezvědomí se již neprobral ( zemřel 1.září 1941 ) - jeho bratr Ota Ornest emigroval, byl známým režisérem a hercem - během jeho života nevyšlo nic pod jeho jménem, vše vycházelo tajně pod pseudonymem, buď jako Jan Jílek nebo jako Jiří Jakub „Čítanka jaro“ „Cesta k mrazu“ - poezie podobná Wolkerově tvorbě (křehká, něžná, naivizující, pozitivní, okouzlení světem) „Jeremiášův pláč“ - dlouhá skladba, patetické, motiv Bible „Ohnice“ - obojí je plné pesimismu, tragiky, smrti, samoty, skepse, marnosti a úzkosti - po jeho smrti vyšly také sbírky: „Elegie“ - celkem 9 básní, žalozpěvů (s názvy první elegie, druhá elegie atd.) „Scestí“ - obě patří mezi jeho nesložitější poezii, stylově podobné Holanovi (složité metafory, existencialismus..) - také napsal tři deníky formou koláže + dopisů + záznamů atd. „Kniha modrá“ „Kniha žíhaná“ „Kniha červená“ - byl také prozaikem, napsal i román, ale především je autorem lyrických, fantastických próz, ve kterých velkou roli hrají halucinace, sny, fantazie „Eta, Eta, žlutí ptáci“ SKUPINA 42 -skupina literátů a výtvarníků, která vznikla v r.1942 - inspirují se velkoměstem, především pak jeho odvrácenou tváří (periferie, dvorky, špinavá zákoutí..) - zachycují všední a syrový život - navazují na poezii času a ticha, na skupinu 42 pak navazuje underground - užívají především metodu koláže, fragmentárnost JINDŘICH CHALUPECKÝ - organizátor a teoretik skupiny 42 - JÍŘÍ KOLÁŘ IVAN BLATNÝ JOSEF KAINAR JIŘINA HANKOVÁ(emigrovala do Německa) JAN HANČ Surrealistické skupiny -navazovali na předchozí surrealisty z 30. let, jako byl Nezval, Biebl atd. - dělili se na tři skupiny, které fungovali dokonce i během války a v 50.-60.letech - Němci považovali surrealismus za zvrhlé umění SKUPINA RA - především Moraváci, vznikla na Rakovnicku, proto název RA - LUDVÍK KUNDERA PRAŽSKÁ SURREALISTICKÁ - hlavní proud surrealistů - navazovali na tvorbu V.Nezvala

Témata, do kterých materiál patří