REAKCE LITERATURY NA VÁLKU A RANĚ POVÁLEČNÝ VÝVOJ%0A

Maturitní otázka číslo 21

REAKCE LITERATURY NA VÁLKU A RANĚ POVÁLEČNÝ VÝVOJ

JAROSLAV SEIFERT

FRANTIŠEK HALAS

VÍTĚZSLAV NEZVAL

STANISLAV KOSTKA NEUMANN

VLADIMÍR HOLAN

JULIUS FUČÍK

E. BASS

F. KOŽÍK

JOSEF ŠKVORECKÝ

JAN DRDA

LADISLAV FUKS

NORBERT FRÝD

JAN PROCHÁZKA

JAN OTČENÁŠEK

EDVARD VALENTA

ARNOŠT LUSTIG

• GENERACE NAHÉHO ČLOVĚKA

JIŘÍ ORTEN

• SKUPINA 42

• SKUPINA RA

• PRAŽSKÁ SURREALISTICKÁ

• SPOŘILOVSKÁ SKUPINA

• DYNAMOARCHISTI

• SKUPINA RUDÉHO PRÁVA

• KATOLIČTÍ BÁSNÍCI

KONSTANTIN BIEBL

- 1938 - vzniká Mnichovská dohoda, což s sebou nese tyto změny:

• sudety se oddělují od České republiky

• dochází k osamostatnění Slovenska a odtržení Zakarpatské Ukrajiny

• odtržení Těšínska a jeho následné připojení k Polsku

- dochází tak k celkové geografické redukci České republiky

- 15. 3. 1939 - okupace českých zemí, zřízení protektorátu Čechy a Morava, naše země se stává součástí

Německé říše

- 1942 - spáchán atentát na Heydricha, nastává období tzv. „heydrichiády“ - velmi kruté období, nejvíce

persekucí a nesvobody

- 1945 - konec války

- tyto okolnosti samozřejmě zasáhly i do literární tvorby, a to především:

- vznik cenzury, ta byla samozřejmě i v roce 1938, ale stále více sílila (až zhruba do roku 1943)

- úbytek spisovatelů, a to buď:

• emigrace (většinou na západ, málokdy na východ)

- většinou se jednalo o Židy a komunisty

- např. Bratři Langerové, V + W, Egon Hostovský, Viktor Fischl, Zdeněk Nejedlý (ten emigroval na

východ)

• separace do koncentráku či okamžitá likvidace

- E.F.Burian, F.Peroutka, V.Černý, J.Palivec (ti se vrátili z koncentráku), J.Čapek, K.Poláček, J.Fučík (ti se

nevrátili z koncentráku)

- zastřelen byl v době heydrichiády např. V.Vančura

- za oběti nacismu považujeme i J.Ortena či K.Čapka

- zniká poměrně málo knih, a to buď mimo tematiku doby či se zastřeným protestem proti fašismu + nacismu + germanismu.

- výrazným sympatizantem fašistů byl např. František Zavřel (dramatik), který se především společensky

angažoval

- poezie, která svým tématem (reakcí na válku) spadá do tohoto období:

JAROSLAV SEIFERT

„Zhasněte světla“

„Světlem oděná“

„Kamenný most“

„Vějíř Boženy Němcové“

- během války

- těsně po osvobození napsal sbírku „Přilba hlíny“

- z května 1945, obsahuje cyklus „Osm dní“ (o smrti TGM)

FRANTIŠEK HALAS

„Torzo naděje“

„Naše paní Božena Němcová“

VÍTĚZSLAV NEZVAL

„Pět minut za městem“ (nejproslulejší je báseň „Švábi“ – Němci)

- okupace, Mnichov

STANISLAV KOSTKA NEUMANN

„Bezedný rok“

VLADIMÍR HOLAN

„Září 1938“

- skladba

„Odpověď Francii“

„Rudoarmějci“

- po válce

- co se týče prózy, tak vznikala jakožto reakce na válku, mnohem později než poezie (většinou až po válce,

málokdy během ní, a když tak opožděně)

JULIUS FUČÍK

„Reportáž psaná na oprátce“