Confiteor_V001_o

Společná část maturitní zkoušky

Český jazyk a literatura – vyšší úroveň obtížnosti

Pracovní list

Josef Svatopluk Machar

Confiteor

Výňatek

Umělecký text

Elegie

Jak listí žloutnoucí, kdy chladné větry vanou,

se stromů třesavých v zem vlhkou upadá,

tak dny mé vezdejší v tůň věčna smutně kanou,

a pečeť nicoty se na ně ukládá.

Můj zpěv mne opouští, a všechny dojmy vnější

v mé nitro zapadnou bez šumu ozvěny

a tam se na vždycky v sen mrtvý ukonejší,

jak v kalné hlubině zapadlé kameny.

Šum listí, ptáků zpěv a šarlatový západ,

vše, co jsem miloval tak bouřně před roky,

i srdce dívčino, jež začne lásku chápat,

víc neunesou mne již v zápal hluboký.

Tak šinu žitím se vln nudy pod přívalem,

jak živá mrtvola, kam ony zakývnou,

a s prázdnou radostí a se svým starým žalem

jest mi ten všední svět jen rakví protivnou...

Neumělecký text

J. S. Machar prorazil v literatuře hned první svou knihou Confiteor. Byl to revoluční čin v době, kdy poezie Vrchlického dosahovala největších svých triumfů. V této knize může býti pokládán J. S. Machar vším právem za dědice poezie Nerudovy. Neruda měl mnoho odpůrců a slovo Elišky Krásnohorské, že Neruda není „rozeným básníkem“, ale „že se na básníka teprve vzdělal“, bylo tradováno do budoucnosti jako neomylná, nezvratná kritická pravda. Byl to ovšem nesmysl, ale nesmysly s velikou autoritou pronášené mají vždy aspoň u nás dlouhý život. Machar mimo to připsal knihu J. Arbesovi, věčnému refraktéru české literatury, a to byla asi druhá věc, pro kterou tábor Vrchlického a Sládkův velmi těžce se smiřoval s novým rozhodným básníkem. Talent však cítili a byli tolik rozumní, že nemohli ignorovati veliký úspěch, s nímž Macharův Confiteor byl veřejností přijat. Nepamatuji vůbec, aby kdy která básnická kniha tak vzrušila celou veřejnost jako právě Macharův Confiteor. To byl opravdu revoluční čin, ta střízlivá, skeptická, hořká nota proti bakchickému opojení poezie Jaroslava Vrchlického. Staří pánové usilovali tedy Machara pro sebe získati aspoň osobně, když už jeho poezie, kterou fedroval s velikým nadšením jediný M. A. Šimáček, byla jim strašně proti srsti. Machar žil tehdy ve velice nuzných poměrech jako špatně placený bankovní úředník ve Vídni. Z nedávno uveřejněné korespondence Macharovy s Aloisem Jiráskem jest viděti, jak až dojemně tento starý pán se snažil udržeti J. S. Machara při straně lumírovců. Znaje jeho špatné finanční poměry, činí mu stále naděje na získání nějakých cen atd., zkrátka, z celé korespondence čiší až komický strach, aby Machar nenásledoval příkladu Procházky a Karáska a nezahájil palbu do tvrze starých pánů.

(J. Karásek ze Lvovic, Vzpomínky)

obecná struktura ústní zkoušky

1. analýza výňatku z uměleckého díla (charakteristické rysy výňatku, s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla);