csn016910

Ĝed nad tabulku. Zaþíná velkým písmenem, nekonþí teþkou. Neuvádí se v nČm 

slovo  %tabulka',  %p

Ĝehled'. Obvykle se zvýrazĖuje tuþným tiskem. Dlouhý název nemá pĜesahovat "íĜku 

tabulky,  v takovém  p

ĜípadČ se rozdČlí  do  více ĜádkĤ. Mezi  nadpisem a tabulkou se vynechává mezera 

minimáln

Č 6 bodĤ. 

18.2  M

Črná jednotka 

Jsou-li  v tabulce  v"echny 

þíselné údaje uvedeny ve stejné mČrné jednotce, napí"e se její znaþka nebo 

název  do  závorek  doprost

Ĝed  pod  nadpis  tabulky,  nezvýraznČnČ.  Pokud  jsou  v jednotlivých  sloupcích 

údaje  v r

Ĥzných  mČrných  jednotkách,  pí"e  se  znaþka  nebo  název  jednotky  do  závorek  pod  nadpisy 

sloupc

Ĥ, pĜípadnČ vedle nadpisĤ. 

18.3  Hlavi

þka tabulky 

Názvy  sloupc

Ĥ oznaþují jejich obsah. Text se pí"e zásadnČ vodorovnČ, jen u velmi úzkých sloupcĤ lze 

psát text svisle, zdola nahoru. 

Nadpisy sloupc

Ĥ se umísĢují na horizontální a vertikální stĜed buĖky. Zaþínají velkým poþáteþním písmenem. 

Pouze  n

Čkteré podnázvy, které jsou pokraþováním hlavního názvu, zaþínají písmenem malým. Záhlaví 

se 

þlení svislými a vodorovnými linkami, linku pod záhlavím lze zvýraznit.  

18.4  Sloupce 

>í

Ĝka sloupcĤ se volí podle nej"ir"ího údaje (mĤ!e to být text nadpisu, text legendy nebo souþet u þíselných 

sloupc

Ĥ). 

Slovní  údaje se 

Ĝadí od levé svislice. První sloupec zpravidla obsahuje legendu k þíselným údajĤm uvádČným 

v dal"ích sloupcích. Pokud je text p

Ĝíli" dlouhý, pí"e se do dvou i více ĜádkĤ. Text v Ĝádcích zaþíná velkým 

písmenem, jeho pokra