01.vznik a vývoj staroorientálních států

Starověká Palestina - Izrael

• původní název této oblasti: Kanaán

• pás od Středozemního moře – V Mrtvého moře

• osídlení: 14. – 13. stol. př. n. l., v postupných vlnách (od konce 4.tis.př.Kr. - semitské obyvatelstvo)

• po roce 1200 př. Kr. se zde usazuje jeden z mořských národů - Pelištejci => odtud název Palestina

• ve 13.stol. př. Kr. sem začaly pronikat hebrejsko-izraelské kmeny a vytvořili zde kmenový svaz

• hebrejské kmeny - pastevectví, obchod , řemesla, kmenové zřízení

• odchod Židů z Egypta – obd. vlády Ramesse II. (Izrael = Bůh bojuje; Kniha soudců – část Bible, vyprávějící o dobývání Kanaanu)

• boje proti Pelištejcům, v těchto bojích se vyznamenal Saul

• 1025 př.Kr. - Saul – hebrejský král ( ze kmene Benjamin ) → doba královská

David ( 1010 – 970 př.Kr.)

• Saulův adoptivní syn, ( z kmene Juda )

• 1. izraelský král, zakladatel dynastie, která zde vládla až do Nabukadnezara II, dobyl město Jeruzalém => hlavní město hebrejského království

• rozšířil hranice na V od Mrtvého moře

• sjednotitel iz. kmenů

Šalamoun ( 970 – 930 př.Kr.)

• Davidův syn, jeho nástupce

• proslul moudrostí a bystrým úsudkem → za jeho vlády: rozkvět, „Zlatý věk“ izraelského království

• v Jeruzalémě nechal postavit kamenný chrám zasvěcený bohu Jahve ( JHVH ) – za pouhých 7 let, Féničany z města Týros (chrám – považován za příbytek boha – lidé shromáždění venku)

• dílo „Píseň písní“

• po jeho smrti → rozpad Iz. království na 2 části:

S Izraelské: hlavní město Samaří, 722 př. n.l. dobyto ho Asyřany

J Judské: hl. město Jeruzalém, dynastie Davidova → až do 6.stol.př.Kr. nezávislost – 586 př.Kr. - král Nabukadnezar II. dobyl Jeruzalém, rozbořil chrám a část obyvatelstva odvedl do Babylónu → tzv. babylonské zajetí

• 539 př.Kr. – dobytí Babylónu Peršany – Židů umožněn návrat zpátky do Judeje – část se vrací, obnovuje chrám boha Jahveho

• stát Izrael nadále funguje – ale pod perskou nadvládou, v čele lidu ne král, ale kněz

• zdejší oblast již nebyla zcela samostatná a roku 64. př.Kr. ovládli Judeu Římané, kteří pak dosazovali judské krále sami( např. Herodes Veliký – sčítání lidu – Ježíš )

• poté mnoho vzpour – největší ve 2.stol. n. l. (povstání vedl Šimon Barč Kochba) → diaspora (rozptýlená existence židovských obcí

• 1. stol. n. l. (72?) – definitivní zničení Šalamounova chrámu – od té doby: kanonizované texty (bohem inspirované, schválené církví)

Judaismus

• monotheismus (1. mono. starověku)

• velmi přísné – bůh je jediný, absolutní, nemá žádné příbuzné, nesmí se zobrazovat, vyslovovat jeho jméno,…

• Sabat, Šábes – svátky

• Desatero (Mojžíš) – etické normy

• Starý zákon: Tóra (pět knih Mojžíšových)

Proroci

Spisy (Žalmy, Písně – např. Šalamounova Píseň písní)

• Mišna – právní a nábož. předpisy, normy

• Talmud (Gemara) – komentáře k Mišně →babylonský a jeruzalémský T.)