06.První státní útvary na našem území, románská kultura
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Velkomoravská říše
Historické prameny : Fuldské anály a Geograf Bavorský
8. stol. o životě Slovanů není nic známo. Žili zde různé slovanské kmeny, sdružovali se, stavěli opevněná hradiště ( např. Šárka ).
9.stol. – vznik kmenových knížectví v čele s knížetem.
Moravské knížectví ( Morava ) – kníže Mojmír
Nitranské knížectví ( jižní Slovensko ) – kníže Pribina
Mojmír I. ( ? – 843 ) – zakladatel rodu Mojmírovců.
- 796 poráží Avary
- knížectví podřízeno biskupství v Pasově
- Mojmír nechal sepsat první zákoník ( obsahoval pouze morální tresty např. pokání )
- spolupracoval s východofranckým panovníkem Ludvíkem Němcem.
Mezitím v Nitranském knížectví vládl Mojmírův levoboček kníže Pribina ( v roce 830 založil Nitranský kostel, ale sám byl pohan ).Ten chtěl ovládnout Moravské knížectví, a tak ho Mojmír vypudil do východofrancké říše ( hrad Moosburg, později tam Metoděj světil své žáky .Pribina pak útočil na hranice Velkomor.Ř. a při jedné z výprav zemřel ). Vyhnán byl okolo roku 833.
Spojením Moravského a Nitranského knížectví vznikla Velkomoravská říše ( název je nepřesný, vznikl z byzantského označení Vzdálená, daleká Morava ). cca 833 n.l.
Mezitím byly docela dobré vztahy s Franckou říší, Mojmír platil tzv. tribut, aby byl s Franckou říší mír.Probíhala christianizace ze strany Francké říše ( od r. 843 Východofrancká říše ).Ale misionáři hlásali v latině.
Po smrti Mojmíra nastupuje kníže Rastislav ( 846 – 870 ) : - synovec Mojmíra
- dosazen za pomoci východofranckého panovníka Ludvíka Němce, ale pak se dostal do sporu s Východofranckou říší, protože odmítl odvádět tribut.
Rastislav vybudoval obranný systém hradišť proti VFŘ a ubránil se.
Dalším jádrem sporu bylo šíření křesťanství na území VMŘ. To totiž šířili východofrančtí misionáři a tím rostl i politický vliv VFŘ. => Rastislav se tomu chtěl bránit, chtěl co největší samostatnost, a tak chtěl zřídit na Moravě vlastní církevní organizaci.Obrátil se na papeže Mikuláše I. , ale ten ho odmítl.Tak se tedy obrátil na Michala III. v Byzantské říši. Ten vyhověl a poslal do VMŘ. dva věrozvěsty v r. 863
863 –Konstantin ( později v Římě vstoupil do kláštera a získal tam jméno Cyril) a Metoděj : - bratři ze Soluně ( Thessalonika ), učenci, filozofové.
- vytvořili první slovanské písmo – hlaholice ( později cyrilice ) a za církevní jazyk zvolili staroslověnštinu ( podle slovanského nářečí z okolí Soluně ).Do staroslověnštiny přeložili část Bible.Ve staroslověnštině i hlásali -> lidi tomu rozuměli.
Své snažení obhájili i u papeže, který jmenoval Metoděje arcibiskupem moravsko-panonské oblasti.
Staroslověnština se stala třetím liturgickým jazykem.
Svatopluk vládl v Nitranském knížectví, chtěl však vládnout celé Velké Moravě, a tak za pomoci Franků zajal Rastislava ( jeho strýc ) a vydal jim ho.Tam byl Rastislav odsouzen k smrti, ale nakonec byl „jen“ oslepen. Svatopluk se nicméně stal panovníkem VMŘ.