1. světová válka-referát

1. světová válka

Jak to vše vlastně začalo?

Za počátek celého konfliktu se uvádí atentát, při němž dne
28. června 1914 zahynul v bosenském městě Sarajevu
následník rakouského trůnu arcivévoda František Ferdinand d’Este i s jeho manželkou Žofií z Hohenbergu rozené Chotkové. Atentát byl spáchán devatenáctiletým Gavrilem Prinćipem, který byl členem tajné srbské studentské nacionalistické organizace „Mladá Bosna“ a tento čin spáchal po dohodě se srbskou extremistickou organizací „Černá ruka“. Po tomto incidentu dalo Rakousko-Uhersko Srbsku ultimátum, které omezovalo jeho státní suverenitu. Srbsko částečně vyhovělo, avšak vcelku toto ultimátum ani přijmout nešlo, protože by neohrozili svoji samostatnost. Kvůli této srbské reakci vyhlásilo dne 26. července 1914 částečnou mobilizaci a 28. července 1914 válku Srbsku, na které bylo vzápětí zaútočeno. Německo jako spojenec Rakouska-Uherska vyhlásilo 1. srpna 1914 válku Rusku, protože to bylo jednou z nejvlivnějších opor Srbska. O den později bylo obsazeno německými vojsky neutrální Lucembursko, 3. srpna vyhlásilo Německo válku dalšímu spojenci Srbska i Ruska Francii. Dále následovalo napadení Belgie, při čemž Velká Británie, která byla garantem belgické neutrality, vstoupila okamžitě do války proti Německu. Rusko v souladu s těmito událostmi začalo mobilizovat svoji armádu a dne 6. srpna 1914 vyhlásilo válku Rakousku-Uhersku.

Znepřátelené bloky

Jako hlavními mocnostmi, které proti sobě během války bojovaly, se uvádí Ústřední mocnosti (jak byl nyní označován Trojspolek) a Dohoda. Dohoda byla reprezentována hlavně Velkou Británií, Francií a Ruskem a jejich spojenci či jejich koloniemi. K Dohodě se připojily během války i další státy a to Itálie (1915) a USA (1917). Ústředními mocnostmi neboli členy Trojspolku Německo a Rakousko-Uhersko. Později se k nim přidala i Osmanská říše (dnešní Turecko) a v roce 1915 Bulharsko. Neutrálními státy zůstaly pouze Španělsko, Nizozemsko, Švýcarsko a státy Skandinávie.

Samotný průběh války

Původním plánem byla krátká blesková válka, s kterou počítalo Německo, avšak tento plán nebyl uskutečněn. Plán západní fronty spočíval v Německé dlouho připravované velmocenské hře o dominanci v Evropě a novém rozdělení kolonií. Nepřítel měl být zničen vysokou koncentrací vojsk, které se měli dostat do bojiště po železnicích. Pomocí německých zbraní jako dělostřelectvo, minomety a kulomety mělo být zajištěné vítezství v rozhodné bitvě. Německo dne 26. srpna zřídilo Generální governement Belgie, který řídil polní maršál Kolmar. Německé armády mířily k severovýchodní Francii s cílem zničit francouzskou armádu spolu s britským expedičním sborem. V bitvě u Revigny a ani v dalších se Němcům francouzskou armádu zničit nepodařilo a už vůbec donutit ji k uzavření míru, což všechno plánoval ve 42 dnech.