10.Zámořské objevy a jejich důsledky, renesance a humanismus

10.

Zámořské objevy a jejich důsledky, humanismus a renesance

- od konce 15.stol. do pol. 16.stol.

- konec europocentrismu

- význam : - ekonomika, civilizační význam, obchod

Rozvoj Benátek, Janova, dobytí Granady

-> rozvoj raného kapitalismu

-> touha po luxusním zboží ( zlato, koření, hedvábí )

- koření z orientu a Indie

-> obchodní cesty do Orientu, Indie

- po souši : loupežníci, pouště, hory -> velmi nebezpečné

- po moři : jednodušší

Od konce 14.stol. se Evropě zoufale nedostávalo drahých kovů ( vytěžená ložiska ) a italská města zlato vyměňovala s Araby za luxusní zboží.

Arabové umožňovali obchod a přechod přes Suez. Byli ale vytlačeni Osmanskými Turky a ti přerušili obchod.( 1453 – pod vedením sultána Mehmeda II. dobyli Cařihrad , tak zaniklo Byzantské císařství. Cařihrad byl přejmenován na Istanbul. Chrám Boží moudrosti byl přeměněn na mešitu ( Hagia Sofia ). Dále ovládli v podstatě celé východní středomoří a tím narušili obchod s Orientem. Své zboží předražovali, nebo vůbec neobchodovali.

+ zprávy od Benátčana Marca Pola o jeho pobytu v Číně ( 1271 – 1292 ), které vyprávěly o pohádkovém bohatství, o bohatstvím oplývajícím ostrově Zipangu ( Japonsko ), Indii, Číně. Honba za zlatem tedy byla jednou z hlavních pohnutek k zámořským plavbám.

+ snaha prakticky dokázat kulatost Země

-> nové objevné plavby do Indie ( Španělsko, Portugalsko )

Předpoklady : - zdokonalení lodí, lepší plachetní systém ( 3 stěžně ) , kýl ( stabilita )

- galéry ( vesla, otroci ) byly nahrazeny karavelami ( vysoká třístěžňová plachetnice, cca 20 dlouhá, cca 25členná posádka ), lepší kormidla…

Orientace : - astroláb – hvězdy

- kvadrant ( později sextant, oktant )

- kompas - zdokonalen

1492 – 1. globus – Němec Martin Beheim

Tehdy – teoretické zeměpisné představy -> florentský hvězdář Toscanelli – mnohem menší velikost Země. Z toho vycházel i Kolumbus.

.

Objevné plavby

Portugalci – princ Jindřich Mořeplavec

- organizoval plavby, plaveb se neúčastnil. Zřídil mořeplavecké školy. Shromažďoval mapy, vyvracel námořníkům pověrčivost atd.

Diogo Cao – objevoval západní pobřeží Afriky po souši, byl prvním badatelem. Místy vztyčil pilíř ( padrao ) s erbem portugalského krále a křížem.

Bartolomeo Diaz : 1487 – až k nejjižnějšímu cípu Afriky ( pojmenoval ho Bouřlivý mys, ale král ho přejmenoval na Mys dobré naděje – naděje, že se objeví cesta do Indie )

Vasco de Gama : - 1497 obeplul Afriku a postupně Afriku obsazoval. Nakonec objevena cesta do Indie ( květen 1498 – Kalkata ). Tam však měli výsadní postavení v obchodu Arabové, a tak bylo později nutno si právo obchodovat vynutit násilím …. 

Cestou do Indie měl skvělý vítr, cesta proběhla bez problémů. Zpáteční cesta byla horší – pořád byl protivítr, tak musel jet strašně klikatě 