17. ČESKOSLOVENSKO V LETECH 1929 - 1939

• Postoje českých fašistů

• pernamentní kritika české demokracie

• antisemitismus

• antigermánství - neměli rádi Němce skrz 1. sv. v.

• antikomunismus

• vzor v Itálii a Mussolinim

• snaha o politický převrat a řešení krize neústavní cestou

→ Národní demokraté a část agrárníků vystoupili z vlády a založili nacionální stranu Národní sjednocení - požadovali nastolení diktatury a spojení s německými fašisty (sílí činnost České obce fašistické)

Prezidentské a parlamentní volby

• 1934 prezidentské volby - TGM zvolen, avšak kvůli vážným zdravotním problémům o rok později odstoupil - záchvaty mrtvice - 1937 umírá

• 1935 4. parlamentní volby

1. agrární strana

2. SdP → silné zastoupení v parlamentu

→ předsedou vlády Agrárník Jan Malypetr, vystřídán slovákem Milanem Hodžou (1. slovenský předseda) → chtělo se vyhovět Ludové straně - myslelo se, že to uklidní situaci

• 18. 12. 1935 - prezidentské volby - kandidáti

• Edvard Beneš - na doporučení TGM

• Bohumil Němec - kandidát pravice

• Klement Gottwald - za KSČ

→ hrozilo, že vyhraje B. Němec, což by znamenalo zakázání politických stran, proto KSČ stáhla Gottwalda a dala hlasy Benešovi → Dr. Edvard Beneš prezident

• Beneš v rámci kolektivní bezpečnosti uzavřel “trojstrannou smlouvu” s Francií a SSSR (velká kritika) o vzájemné pomoci

• Beneš vedl tajná jednání s českými a německými diplomaty o vzájemném paktu o neútočení → Hitler zamítl, již měl plán na obsazení ČSR

Mnichov, 2. republika

• květen 1938 – německá vojska se stahovala k našim hranicím, provokace SdP, střety s čsl. obyvatelstvem

• 15. květen 1938 – manifest na obranu demokracie a republiky Věrni zůstaneme – představitelé veřejného a kulturního života, podpisy více než milionu lidí – obava z válečného konfliktu -> výzva k obraně vlasti -» Británie prostředníkem a smiřovatelem mezi Německem a ČSR (její stanovisko více než zdrženlivé – obava z Hitlera -> v srpnu 1938 do ČSR lord Walter Runciman k posouzení situace německé menšiny, nátlak na čsl. vládu (splnit požadavky henleinovců), ale SdP odmítlo návrhy Beneše na dohodu o řešení sudetské otázky (taktika „nedohodnout se“ domluvena s Hitlerem)

• 21. května 1938 – částečná mobilizace československé armády

• 5. září 1938 – čsl. vláda souhlasila s autonomií Sudet

• 15. září 1938 – jednání Hitlera a Chamberlaina v německém Berchtesgadenu – požadavek připojení těch částí Sudet k Německu, kde žije více než polovina Němců -» jednání francouzské a britské vlády – výsledkem byla nóta = ultimátum, kterou poslaly vlády FR, VB československé vládě, aby splnili H požadavky; jestli ČSR nótu neuzná, tak vyprovokuje válku

• 21. září 1938 – 2. ultimátum – hrozba, že ČSR zapříčiní válku, FR hrozila vypovězením smlouvy (smlouva z roku 1935); čsl. vláda ustoupila a ultimátum uznala → obrovská vlna nesouhlasu ve veřejnosti → demonstrace – požadavek bránit se → Beneš se obrací na SSSR, jednání však nevedla k žádné dohodě

• 22. září 1938 – demonstrace lidu na Pražském hradě a u Rudolfina – požadavek bránit se → pod tlakem veřejnosti přijal Beneš demisi Hodžovy vlády a předsedou vlády se stal generál Syrový (legionář, který přišel o oko v bitvě u Zborova) = gesto, že se budeme asi nejspíš bránit → vyhlášena všeobecná branná povinnost (18-50let) → to rozběsnilo Hitlera = nechtěl válku; čsl. obyvatelstvo připraveno na válku, připravenost k obraně vlasti + nástup do vybudovaných pevností v pohraničí

• 22. – 23. září 1938 – druhé jednání Hitlera a Chamberlaina v německém Godesbergu - H požadoval celé Sudety + hrozil, že 28. září 1938 ve 14:00 hod začne německý útok na ČSR, když na to ČSR nepřistoupí → Mussolini navrhuje svolat schůzi