1946-1993

ADRIANA KENDEROVÁ 9.B / roky 1946 až 1993

V obnovách Československa se vrátil do vlasti Edvard Beneš a další představitelé předválečné republiky. Češi se po válce chtěli pomstít Němcům. V lednu 1946 začal odsun Němců, vystěhováno bylo kolem 2,5 mil lidí německé národnosti. V roce 1946 proběhly v zemi volby. Volby vyhráli komunisté. Vláda sestavila plán na obnovu republiky. Československo mělo smlouvu o vzájemné pomoci a spolupráci se sovětským svazem. Komunisté na protest proti stálé sílícímu tlaku ostatních politických stran odešli v únoru roku 1948 z vlády. Stávající prezident Edvard Beneš přijal odstoupení a sestavil vládu podle Klementa Gottwalda. Byla vytvořena nová ústava, tu však Edvard Beneš nepodepsal. Opustil prezidentskou funkci a zanedlouho zemřel. Novým prezidentem se stal Klement Gottwald. Vláda Klementa Gottwalda se brzy změnila v teror. Komunisté odsuzovali odpůrce do vězení nebo k trestu smrti. Nejznámější proces s odpůrci komunismu je proces s Miladou Horákovou (byla popravena). Nejhorší období skončilo, když zemřel Klement Gottwald, zemřel v březnu 1953. Jako dalším prezidentem se stal Antonín Zápotocký. V době jeho vlády byla vyhlášena měnová reforma. Po jeho smrti v roce 1956 nastoupil na jeho místo Antonín Novotný. V Československu se stále převládal socialismus v roce 1960 prezident Antonín Novotný změnil název státu na Československá socialistická republika. Žádné nové reformy, ani změny vlády ve státu to však nepřineslo, šlo pouze o změnu názvu. Antonín Novotný nebyl pouze prezidentem, ale stal se také prvním tajemníkem Komunistické strany Československa. Antonín Novotný kvůli protestům lidí, kteří požadovali změny ve státu odstoupil z vlády v roce 1968. V jeho funkci ho nahradil Ludvík Svoboda. Žádné změny se však neuskutečnily a skončilo to vpádem sovětů 21.8.1968 na naše území. V zemi nastal opět strach. Sověti naši zemi však nehodlali opustit, postavili si základny a naší zemi okupovali více než 20 let. V sedmdesátých a osmdesátých letech se pravidla zpřísnila a slovo svoboda už skoro neexistovalo. Bylo omezené cestování, odpůrci režimu byli pronásledováni atd…

Odpor proti komunismu a potlačování svobody vyjádřil velmi najevo Jan Palach. Upálil se na Václavském náměstí v roce 1969. Alexander Dubček byl odstraněn a později odešel i Ludvík Svoboda. Novým prezidentem byl Gustáv Husák. V letech 1988 a 1989 docházelo k mnoha demonstracím. K nejznámějším patří protestantská akce na Národní třídě 17.11.1989, kterou uspořádali převážně studenti, kvůli utlačovatelskému režimu. K protestům proti potlačení demonstrace, tudíž proti režimu, se postupem času přidávaly i ostatní vrstvy obyvatel. Nedemonstrovalo se jen v Praze. Bratislava projevovala také velký odpor. V Praze se však odpor řadil mezi ty největší a nejvíce řešené. V českých zemích se podařilo vytvořit protikomunistické Občanské fórum, na Slovensku zase hnutí Veřejnost proti násilí. Komunisté pomalu začali ztrácet své pozice. Prezident Gustáv Husák odstoupil z funkce a vláda skončila. Občané se tak už dále nemuseli bát komunismu a další různí umělci vystupování na veřejnosti. Mohli zase projevovat svůj názor a veřejně ho publikovat. Mohli psát básně, nebo divadelní hry, které se mohli odehrát.