2. Starověk

2. STAROVĚK

- období od vzniku nových států do zániku Západořímské říše

- roku 476 na konci 4. tisíciletí př. n. l. se vytvořili v oblastech s vhodnými přírodními

podmínkami předpoklady pro vznik prvních států

- oblasti kolem velkých řek, bylo zde teplo a dostatek vody => rozvinuté zemědělství

- střídaly se doby sucha s obdobím záplav, které přinášely úrodnou půdu

- stavba zavlažovacích systémů vyžadovala spolupráci a řízení => vznik městských států

velký vliv měl vládce, který se opíral o úředníky

- řemesla a obchod se usazovaly u obchodních cest a zakládaly města

- vznik písma - pro potřeby úředníků

- vznik úřednického aparátu - dohlíží na výběr přebytků – naturálie, daně, války

- společenská dělba práce - oddělování řemesel od zemědělství

Dva typy starověkých státních útvarů:
1) orientální despocie - většinou v povodí velkých řek, panovník je často pokládán za
boha, první státy v Mezopotámii, Egyptě, Číně, Indii, další jinde na Blízkém východě
(Persie, Malá Asie, Syrsko-palestinská oblast)
2) klasické otrokářské státy - Řecko a Řím, vznikly u moře, ekonomika závislá na otrocké
práci (v orientálních despociích jsou také otroci, ale nestojí na nich ekonomika a jejich
postavení je příznivější)

Konec starověku v Evropě - 476 n.l. (zánik Západořímské říše)

MEZOPOTÁMIE

- nížina mezi řekami Eufrat a Tigris v dnešním Iráku

- je považována za kolébku civilizace

- toto území patří do oblasti úrodného půlměsíce, v níž bylo rozvinuté zemědělství

- řeky přinášely při záplavách úrodnou půdu, byly zdrojem ryb a sloužily k dopravě

- vyvážely se vlněné tkaniny, dovážel se kámen, kovy, dřevo

1) Sumerské období (4 000 - 2400 př. n. I.)

- Sumerové vytvořili civilizaci v jižní Mezopotámii

- jejich původ neznámý, ale vytvořili vyspělou kulturu, která položila základy

civilizace předního Východu

- stavěli zavlažovací a odvodňovací systémy

- vytvořili písmo z něhož vzniklo písmo klínové

- vytvářeli městské státy, kupř. Ur, Uruk, Nippur, Lagaš - nevytvořili jednotný

stát

- centrem státu nejprve chrám, v jehož čele stál nejvyšší kněz, který vykonával

náboženské funkce, řídil celé hospodářství - náleželo k chrámu - tuto formu
správy nazýváme chrámové hospodářství; později centrem palác a v čele
státu stál král

- městské státy spolu vedly války a narůstal význam velitelů, stali se z nich

panovníci, kteří řídili stát ze svého paláce - palácové hospodářství

2) Akkadská říše (2 400 - 2 200 př. n. I.)

- ve 24. století př. n. se zmocnili vlády v Sumeru kočovní Akkadové

- jejich vládce Sargon I. zde vybudoval 1. centralizovaný stát, jehož centrum

bylo město Akkad

- říši zničily kočovné kmeny - sousední nájezdníci

3) Babylonská říše (cca. 2000-539 př. n. I.)