22. ČESKOSLOVENSKO V LETECH 1946 - 1968

Politické procesy

• dle sovětského vzoru, často uměle vykonstruované

• o vině vždy rozhodovala strana

• ve dvou vlnách

• první vlna → především vojáci z druhé světové války (generál Heliodor Píka - popraven), demokratičtí politici a opozice, často odsouzeni též duchovní

• nejznámější proces s Miladou Horákovou - červen 1950 - oběšena, nepohřbena

• druhá vlna → proti členům KSČ (Rudolf Slánský - obviněn ze špionáže a kvůli židovskému původu i ze sionistického spiknutí)

• obžalovaní se přiznávali k věcem, které často nespáchali, např. ke špionáži či ke způsobení miliardových škod

• 80 tis. vězněno, 180 popraveno

Pětiletky

• řízení ekonomiky → plánovaná ekonomika

• pětiletky udávaly, co se má za dané období splnit

• první 2 roky vzestup ekonomiky, následovaly však hospodářské problémy, které nás připoutali k SSSR nejen politicky, ale i ekonomicky

• stali jsme se členy RVHP

• největší význam kladen na strojírenství a těžký průmysl

• na první pětiletku byly stanoveny nereálné cíle, které ekonomika nezvládla, proto by byla vyhlášena měnová reforma → snížení životní úrovně, znehodnocení peněz, protesty (rozehnány)

Kolektivizace

• v letech 1949, 1952 a 1955

• nejprve probíhala nenásilně, avšak následně byly na zemědělce kladeny obrovské nároky, které nebyli schopní splnit → nuceni proces podstoupit

→ zakládána zemědělská družstva JZD

Uvolnění poměrů v 60. letech

• v březnu roku 1953 umírá Stalin a krátce na to i Gottwald → uvolnění režimu

• po smrti Gottwalda na jeho místo nastupuje Antonín Zápotocký a na pozici Stalina Nikita Chruščov (který na 20. sjezdu KSSS v roce 1956 uznává existenci kultu Stalina)

• uvlňování režimu se projevilo též v kultuře, kdy díky vztahu Chruščova a Kennedyho k nám proniká západní kultura (např. Beatles, zahraniční filmy - westerny), probíhá zkoumání vesmíru

• velký vliv na uvolnění poměrů mělo též omlazování představitelů komunistické strany

• v kultuře se odpouští od socialistického realismu, vznikají hodnotná díla jak literární, tak filmová

• objevuje se kritika komunistického režimu, v rámci které můžeme zmínit 4. Sjezd československých spisovatelů, který proběhl v roce 1967. Na tomto sjezdu někteří z významných spisovatelů (Milan Kundera, Jaroslav Seifert, Ladislav Klíma, …) otevřeně kritizovali komunistický režim a tehdejší politické poměry

• dochází též k obnovování některých spolků → Sokol či Skaut

• jméno ČSR je od roku 1960 změněno na ČSSR (přidáno slovo socialistická, stanovení vedoucí úlohy komunismu)

Pražské jaro 1968

• události od ledna do srpna 1968

• vše odstartovalo v lednu 1968, kdy došlo k obměně vedoucích funkcí (prezident - Ludvík Svoboda, předseda strany - Alexander Dubček) → liberální přístup, lidé očekávali změny (povolování zakázaných knih, obnova spolků, přízeň obyčejných lidí i významných umělců - Ludvík Vaculík a jeho 2000 slov)

• radost z uvolňování režimu však neměla trvat dlouho

• na poměry v ČSSR se totiž nelibě pohlíželo zejména v SSSR, NDR. Maďarsku či Polsku → tyto země se nejvíce obávaly revoluce a následného pádu komunismu, tudíž SSSR začalo v červnu 1968 vypracovávat plán na tzv. vojenské řízení

• na přelomu července a srpna probíhala jednání s KSČ s SSSR, Maďarskem, NDR a Bulharskem

• pražské jaro vyeskalovalo 21. 8. 1968, kdy vojska Varšavské smlouvy (krom Rumunska) překročila hranice ČSSR a do rána obsadila její území

• mužové ledna byli zajati a odvezeni neznámo kam, načež byli donuceni podepsat Moskevský protokol (jedný, kdo nepodepsal, byl tehdejší předseda národních front František Kriegel), který legalizoval přítomnost sovětských vojáků a díky kterému zde mohli setrvat až do roku 1989

• zahraniční vlády se zmohli pouze na formální procesy - nijak nezasáhly. Zase. Zmrdi. Uhm.

• po pražském jaru nastává období tzv. normalizace a navrácení tehdejších poměrů, byť v jejich mírnějších verzi