24._Vyvoj_Ceskoslovenska_v_60._az_90._letech_20._stoleti

Cíl: ukončit reformní proces, vrátit vládu do rukou konzervativců

ÚV KSČ tento zásah odmítal! Vydaly veřejnou zprávu o svém nesouhlasu

Mimořádný 14. sjezd komunistů, požadavek o stažení okupačních vojsk; tento sjezd později anulován

SSSR překvapen připraveností veřejnosti i KSČ pokračovat v reformách; společnost nehodlala přistoupit na požadavky SSSR, diskutovali s vojáky (snažili se jim vysvětlit, co se tu děje)

Začali přicházet „sovětští poradci“ – pomáhají konzervativním komunistům vrátit se k moci

23. srpna vláda + vedení KSČ zatčena a odvezeni do Moskvy – zde pod nátlakem podepsán Moskevský protokol (jediný, kdo nepodepsal – František Kriegel – člen ÚV KSČ, lékař – nebylo mu umožněna kariéra, později signatář Charty 77) podpis = souhlas s dočasným pobytem sovětských vojsk na našem území (zůstali zde do 1990)

Čistky ve společnosti i ve straně (vyloučeno 500 000 lidí)

Emigrace (+ - 800 000 lidí)

Reformy zastaveny

Výměny na nejvyšších postech, př.: Alexandr Dubček Gustav Husák

Jediný, komu se povedlo udržet si post: Ludvík Svoboda (až do 1975)

Poučení z krizového vývoje – dokument hodnotící události z roku 1968, vydala konzervativní odnož

Od 21. srpna 1968 začíná období normalizace (až do 1989)

Proces neprobíhal podle představ SSSR, lidé protestovali, proto byli pozváni sovětští odborníci

• Příklad protestů:

  • upálení Jana Palacha, Jana Zajíce a Evžena Plocka

  • MS v hokeji ve Stockholmu – naši porazili SSSR – vyvolalo oslavné masové demonstrace (násilná akce: rozbitá výloha SSSR letecké společnosti)

Problém se sháněním zboží (dovoz z NDR, černý trh, krádeže materiálu, šmelení…)

Společnost se těmto poměrům poměrně podřídila

Disidenti – hnutí disent (lidé, kteří se chtěli obrňovat proti totalitě – vědci, chytří, pouze v Praze, tajně se scházeli a věnovali svým činnostem – kritika režimu, probíhalo v domovech – domácí divadlo, přednášky, četba zakázané literatury (cizí, samizdatová, exilová))

Charta 77 – dokument + hnutí (nechtějí být proti režimová základna, ale nakonec se jí ale stanou, Charta se měla dostat do rukou Národnímu shromáždění, aby mohl provést dialog – ale cestou byli zadrženi a text jim byl odebrán

Odpor se rozvíjí pomalu

Až v 2. pol. 80. let se rozběhne více protestů

• Připomínání 21. srpna, 28. října

• Když se demonstrace rozbíhaly více, byly potlačovány bezpečnostními složkami (dokud byly pouze malé a nevýrazné, tak to režim toleroval)

• 1989 – Palachův týden – veřejnost si akcemi a demonstracemi připomíná oběť J. Palacha – zasáhla bezpečnost

• 1989 – Několik vět (manifest)

• 1989 – svatořečení Anežky české proběhlo v Římě (vnímáno jako proti komunistická akce)

• 17. listopad 1989 – připomínka uzavřeni VŠ 1939; povolená akce na Albertově – demonstranti se postupně přesouvali až na Národní třídu, kde proti pokojné akci zasáhly ozbrojené složky – následovala sametová revoluce