4. Antický starověk - Řím
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
Celkově za Iulsko-klaudijské dynastie impérium vzkvétalo a vzpamatovalo se z občanské
války.Zlepšilo se postavení otroků ( někteří Římané – např.Seneca – už dokonce považovali otroky za lidi.)
Flaviovci : Nero neměl nástupce, a tak po jeho smrti nastaly boje o moc.Zvítězil v nich Titus
Flavius Vespasianus.
- za Flaviovců bylo postaveno Colosseum
Vespasianus – potlačil židovské povstání v Judei ( zrovna v době, kdy se stal císařem )
Titus – oblíbený , dobře vycházel se senátem. 24.8.
79 n.l. výbuch Vesuvu -> Pompeje + Herculaneum( v 19.stol. archeologické vykopávky,
významné pro historiky a archeology )
- vládl pouhé dva roky.
Adoptivní císaři – senátem byl zvolen Nerva -> originálně vyřešil nástupnickou otázku : vyhlédl si
oblíbeného a schopného místodržícího Germánie Traiana a adoptoval ho.
Největší územní rozmach říše : Traianus ( 98 – 117 n.l. )
Provincie : Hispánie, Galie, Británie, Germánie ( dolní a horní ), Ilýrie, Řecko, dočasně Dácie,
Malá Asie, dočasně Arménie a Mezopotámie, dále : Palestina, Judea, Arábie, Egypt, Mauretánie,
severní pobřeží Afriky.
Hadrianus ( 117 – 138 n.l. ) – intenzivní opevňování hranic -> valy Limes Romanus
Např. Hadrianův val ve Skotsku, největší valy byly mezi Rýnem a Dunajem.
- potlačil velké židovské povstání v roce 132 ( v čele židů byl Bar Kochba ) -> povstání
poraženo -> diaspora .
+ na obranu říše sloužily tzv. vazalské státy – předsunutá hranice , pak splynuly do říše ( např.
Mauretánie .)
Marcus Aurelius Antoninus ( 161 – 180 ) – filozof na trůně
- Markomanské války ( 166-180)( vyhrál, Markomani – germánský kmen , sídlili na území
dnešních Čech a Moravy ) + Kvádové.
- jezdecká socha Marca Aurelia v Římě ( jediná starověká jezdecká socha )
- Hovory k sobě
- syn Commodus – špatný císař, násilně odstraněn.
Severovci – poslední dynastie období principátu.
- začínala krize impéria
- 212 n.l. vydán edikt, který uděloval římské občanství všem svobodným obyvatelům impéria.
3.století – krizové období Říma, armády volí císaře ( víc císařů -> boje o trůn atd. )
- za 50 let se jich vystřídalo 28 ( nepočítaje vzdorocísařů )
- tehdy měla římská říše cca 50-80 mil.obyvatel.
Pozdní císařství - dominát ( 284 – 476 n.l. )
Diocletianus ( 284 – 305 n.l ) – otrok->vojevůdce->císař.
- velmi schopný,
- zřekl se titulu princeps a nechal se oslovovat dominus
Řada reforem : - rozdělení říše na 12 diecézí a na 101 provincií.
- zlepšení daňového systému
- velikost armády vzrostla na dvojnásobek ( do armády byli přijímáni i cizinci i Germáni ) -> tzv.
barbarizace armády.
- titul DOMINUS ( pán, pán nad všemi poddanými )
- zřekl se titulu princeps
- nechal se uctívat , zrušil ostatní funkce a senát je již naprosto bez významu.
- pronásledování křesťanů
Systém spoluvládců – měl spoluvládce pro západní část říše a oba si přibrali mladší císaře, se
kterými se počítalo jako s nástupníky.
Celkem 4 -> tetrarchie – každý z nich vládl určitému území.Dva byli Augustové a dva byli
Césarové.Diocletianus hrál mezi nimi stále primát a celé to dost dobře fungovalo. Už žádný z císařů
neměl sídlo v Římě, i když to bylo furt hlavní město.