5._Pocatky_ceskeho_statu

• Boleslav I. + císař Ota I. proti Maďarům (kočovné kmeny)

• Po porážce se Maďaři usadili v Panonii a založili si Uherské království (Arpádovci) (stejně tak si Piastovci založili polské království)

• Zahájil ražbu prvních českých mincí

• Jako platidlo se používaly šátečky

• Dával přednost válkám, pozastavil odvod tributu, což vyvolalo válku s Otou I. Boleslav I. prohrál, takže musel obnovit odvod tributu

• Ibrahím ibn Jakúb

• Žid pocházející z Pyrenejského poloostrova

• Autor 1. písemné zmínky o Praze a Českém knížectví

• Boleslav II.

• Zvaný pobožný

• 973 založil biskupství v Praze; prvním biskupem se stal Dětmar (ze Saska), proč Němec? Jelikož na našem území k tomu nebyl nikdo dostatečně kompetentní.; druhým biskupem se stal Vojtěch Slavníkovec

• Podporoval zakládání klášterů nejstarší je klášter sv. Jiří pro řád Benediktinek (první abatyše = Mlada – později Marie, dcera Boleslava II.), pro Benediktiny je klášter v Břevnově (založen Vojtěchem)

• 955 byli vyvražděni Slavníkovci v Libici nad Cidlinou, jelikož byli konkurencí; přežil pouze Vojtěch a Radim (Vojtěchův bratr; doprovázel ho téměř celý život) – během vyvraždění měli azyl v Polsku (na území Pruska byl Vojtěch zavražděn, ostatky byly převezeny do Polska)

tímto skutkem skončil proces sjednocování Českého knížectví

• Po smrti Boleslava II. nastává krize, jeho synové (Oldřich, Jaromír, Boleslav III.) bojují o trůn, čehož využívá polský král Boleslav chrabrý z rodu Piastovců a ovládá české knížectví. Polsko tak získává velké území, což vyvolalo válku s císařem. Polsko ztrácí České knížectví a císař určuje novou hlavou státu Boleslavova syna Oldřicha. Za jeho vlády se situace uklidní a je připojena Morava. Dle pověsti o Oldřichovi a Boženě s ní má syna Břetislava I.

• Břetislav I.

• Manželka Jitka (žena německého původu, unesena z kláštera)

• Přezdíván „Český Achiles“

• Velmi dobrý bojovník

• 1. vojenská výprava do Polska; část Polska připojil, ale jen na čas; navštívil Hnězdno, kde byl pohřben Vojtěch Slavníkovec (zemřel 23.4. 997 rituální smrtí, zabit strážci pohanského posvátného háje Kunterna považován za mučedníka, 999 byl prohlášen papežem Silvestrem II. za svatého na žádost Oty III.). Nad hrobem svatého Vojtěcha prohlásil kníže Břetislav za platná „Břetislavova dekreta“ = nejstarší český zákoník, obsahoval například:

• Světit neděli (v neděli se nesmí pracovat)

• Manželství je nerozlučitelné (žádné rozvody)

• Povinnost nahlásit trestný čin, jehož jsme svědkem

• Zákaz opíjení se v krčmách

• Zákaz otroků

• Stařešinský řád – zabývá se nástupnictvím: „Vládu přebírá nejstarší z rodu“ (nemusí se tedy jednat o syna, může to být klidně bratr zesnulého panovníka)

• Rozdělil Moravu na tři úděly

• Znojmo

• Olomouc

• Brno

• Tyto úděly svěřil svým synům; pokud má více potomků, tak ti zbylí mohou být vysokými hodnostáři v církvi nebo ve vojsku. Toto platilo pouze pro muže, dívky byly provdávány do dobrých rodin.