6._svet_vrcholneho_stredoveku

• Výsledek: vítězem je FRANCIE (zisk Flander a posílen vliv), Anglii zůstal přístav Calais (jen toto z toho původně velkého území, které zde Anglie měla)

Po stoleté válce:

• 1455–1485 pokračuje Anglie ve válkách Válka růží = válka o vládu Jorkové X Lancastové (během válek se tyto rody vyhubily) nastoupili Tudorovci (Jindřich VII.) – tento rod na trůnu 1485 až 1603

• Z Francie se vyvinula centralizovaná monarchie (král vládl za pomoci rady a úřednictva, omezen byl vliv stavů; oporou panovníka též města a armáda)

• Ve Francii rozvoj hospodářství – zavedena daň z hlavy, rozvoj textilní výroby, rozvoj obchodu

Východní Evropa

• Na začátku vrcholného středověku (11. století) zde nebyl jednotný stát, po rozpadu Kyjevské Rusi zde zůstala knížectví jen knížectví – války o území

• Útoky kočovných mongolských kmenů (Tatarů) ze střední Asie pod velením Čingischána (sjednotitel mongolských kmenů, obsadil Čínu, 1233 bitva na řece Kalce s armádou ruských knížectví)

• Mongolové se vydávali za kořistí do Evropy

• Mongolové založili stát Zlatá horda (drancují okolí, ruská knížectví jim odváděla poplatky)

• vybírání daní svěřeno Moskevskému knížectví → Ivan Kalita (moskevský kníže si část peněz ponechal; za vybírání daní Moskva ušetřena nájezdům → obyvatelé sousedních knížectví utekli do Moskvy a usazují se tam → hospodářský rozvoj v Moskvě, ovlivňuje to okolní knížectví → zahájen sjednocovací proces kolem Moskvy)

• 1380 bitva na Kulikovském poli – Rusové X Tataři – vítězí Rusové, ale stále musí odvádět poplatky

• 1480 – konec nadvlády Tatarů nad Ruskem

Svatá říše římská

• Ve 13. stol. roztříštěná

• Změna ve způsobu volby německého krále (dosud krále volila německá šlechta)

• Volba německého krále výsadou 7 nejmocnějších knížat = kurfiřti (3 arcibiskupové + 4 světští panovníci)

• Všech 7 hlasů musí dostat 1 osoba (→ římským králem)

• Korunovace na císaře v Cáchách

• Římská korunovační jízda = okružní jízda po SŘŘ (po území Německa pro získání vlivu)

• Spory mezi Štaufy a Welfy → díky pomoci Přemysla Otakara I. se císařem stal Fridrich II. sicilský (udělil mu dědičný královský titul – stvrzen dokumentem Zlatá bula sicilská roku 1212)

• Po vymření dynastie Štaufů bezvládí, poté bezvýznamná vláda Rudolfa Habsburského (v boji o moc porazil velkého soupeře – Přemysla Otakara II.)

• Ve 14. stol. nástup Lucemburků – císař Jindřich VII. → po jeho smrti opět zápas o trůn

• Na funkci římského krále kandidoval jeho syn Jan Lucemburský, ale na radu Petra z Aspeltu (mohučský arcibiskup) ji stáhl (nezkušený) → místo toho podpořil Ludvíka Bavora, který zvítězil (později se dostal do střetu s papežem)

• 1346 zvolen další Lucemburk – Karel IV. → 1355 korunován na císaře (korunovační jízda), 1356 vydal Zlatou bulu (zákoník pro SŘŘ, platná až do zániku SŘŘ v 1806)