Baroko a rokoko v brně
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Baroko a rokoko v brně
Baroko:
Umělecký směr v Evropě – rozvíjel se hlavně v 17. a 18. století
Vznikl v Itálii – rozšířil se po Evropě (a koloniích), (existuje i tzv. Sibiřské baroko)
Název nejspíš z portugalského označení pro perlu nepravidelného tvaru – pérola barroca
Charakteristické znaky
Dynamičnost
Citová vypjatost
Bohatost, velkolepost, tvarová mnohočetnost
Asymetričnost
Ornamentální štuky
Základním tvarem je elipsa/ovál, další tvary získávali průniky/sjednocením s dalšími elipsami
Použití drahých materiálů: zlato, barevné kameny, vzácná dřeva
Sochy a kašny tvořeny tak, aby mohly být vnímány ze všech stran
Styl přicházející po baroku je rokoko
Ve střední Evropě bývá označováno spíš jako pozdní baroko
Víceméně jen ve Francii má charakter samostatného slohu – tam se rozvíjelo za vlády Ludvíka XIV.
Rozvíjí se v letech 1735-1770/90
Hlavními znaky jsou
oproštění od religiozity baroka – lehčí a banálnější náměty
rozvolněnost tvarů
radost z přírody
bohaté ornamenty
hravější dekor – ovoce, ptáci, květiny,…
světlejší, optimističtější barevnost
Situace na Moravě v barokní době: (pozadí – kostel navštívení p. marie – sv. kopeček)
České baroko – kořeny v Itálii a Španělsku
Baroko se v českých zemích rozvíjí od 1. poloviny 17 téměř do konce 18. století
I po celkovém úpadku Českých zemí po bitvě na Bílé Hoře – umění na překvapivě vysoké úrovni
Přímý kontakt s Rakouskem – vliv i na kulturu
Rivalita mezi Brnem a Olomoucí – Brno 1626 hlavním městem (poté na nějakou dobu přechodně Olomouc) – Soupeření města spíš oslabuje – sílí vliv Vídně
Pozastavení kulturního vývoje Brno bylo také způsobeno třicetiletou válkou (1618-1648), kdy bylo město dvakrát obléháno a mělo zajistit zastavení postupu vojska protestantů, aby se nadeostalo až do Vídně
Víc center = víc souběžných, ale roztříštěných uměleckých vývojů
Významnou postavou barokní doby na Moravě je František z Ditrichštejna
Olomoucký biskup, významný moravský politik, rádce čtyř habsburských panovníků
Laskavě a lidsky zacházel s poddanými, byl také odpůrcem zvyšování robotních závazků
Architekt rekatolizace Moravy
V rámci ní rozšiřoval síť moravských klášterů – do Brna nejen že uvedl řády kapucínů, františkánek a jezuitů, ale často i finančně přispíval na stavbu klášterů a kostelů
Architekti/stavitelé
Giovanni Giacomo Tencalla
Italsko-švýcarský architekt
Z prvních barokních architektů, pracoval pro Dietrichsteiny a Liechtensteiny
Poté, co se na jedné z jeho prací – valtickém kostele – zřítila kopule, byl z lichtenštejnských služeb propuštěn
Giovanni Pietro Tencalla
Syn Giovanniho Giacoma Tencally
Působil hlavně ve službách olomouckých biskupů
Mezi jeho realizace v Brně patří zámek v Ivanovicích a kostel Nanebevzetí Panny Marie v Zábrdovicích