Francouzská revoluce

V červnu 1791 se pokusil neúspěšně o útěk král Ludvík XVI, byl chycen a vrácen do Paříže a stal se jejím zajatcem. V srpnu 1791 se dohodly habsburská monarchie, Prusko a další německé státy na společném postupu proti Francii.

Marseillaisa byla píseň dobrovolníků z Marseilles, kteří přišli v době vnějšího ohrožení na pomoc do Paříže, dodnes je hymnou Francie. Mimo sněmovnu se tvořily politické kluby, v nichž se poslanci scházeli s lidem. 10. srpna 1792 svrhli přívrženci republiky městskou správu a místo ní zřídili revoluční komunu.

Republika a jakobínská hrůzovláda

2. června 1793 proběhl jakobínský převrat, 29 girondistů bylo popraveno a nastala diktatura jakobínů. Od října 1793 vládl ve Francii Výbor veřejného blaha v čele s Maximilienem de Robespierrem; Robespierre, který měl za úkol bojovat proti politickým odpůrcům. Jakobínská diktatura skončila popravou Maximiliena de Robespierre 27. července 1794.

Nová sněmovna se nazývala Národní konvent, ve kterém získali významné pozice radikální jakobíni. Král Ludvík XVI. byl v lednu 1793 obviněn z velezrady a popraven;zabit.

Diktatura jakobínů představuje neomezenou;absolutní vládu skupiny lidí. Jakobíni se snažili zrušit křesťanství a místo toho zavést kult Nejvyšší bytosti.

Kult je uctívání boha či jiných svatých, panovníků,osobností apod. Teror je kruté násilí proti politickým odpůrcům. V Národním konventu probíhal spor mezi girondisty a jakobíny.

Francie republikou

Rakousko a Prusko se připravovaly po roce 1789 na pomoc králi. Radikální stranou s mnoha přívrženci byli jakobíni, jejichž hlavním představitelem byl Maximilien de Robespierre a novinář Jean-Paul Marat.

21. září 1792 Konvent vyhlašuje republiku. Vojenské úspěchy povzbudily radikály v Konventu, a tak odhlasovali trest smrti gilotinou pro občana Ludvíka Kapeta, bývalého krále Ludvíka XVI.

Poprava krále Ludvíka XVI. sjednotila panovníky v celé Evropě a v mnoha částech Francie vypuklo povstání. Na pařížské radnici je ustavena komuna, davy zaútočily na královský palác a po krvavém boji byl král zajat a uvězněn.

V Paříži zavládl strach a jsou vražděni "nepřátelé revoluce": duchovenstvo a zajatí královští vojáci. Zahraniční vojska jsou z Francie nakonec vytlačena. V době války probíhaly volby do francouzského Národního shromáždění, přejmenovaného na Konvent. Bylo přiznáno volební právo všem občanům bez ohledu na majetek. Rakousko a Prusko vydávají manifest, kterým varují před ublížením králi, jinak bude Paříž srovnána se zemí. Rakousko a Prusko postoupily bez významného odporu až k pevnosti Verdun.

Úspěchy francouzské armády a zázemí v Konventu dodávalo vojákům sebevědomí, a tak francouzská vojska táhla na Evropu.