Habsburci na českém trůně
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
H A B S B U R C I N A Č E S K É M T R Ů N Ě,
S T A V O V S K É P O V S T Á N Í
Touha Habsburků ovládnout Evropu a vybudovat centralizovanou monarchii. Byli jsme mnohonárodnostní říše – různorodost jazyka a hospodářská a kulturní rozdílnost.
Ferdinand I. (vládl 1526-1564) – nastoupil po bitvě u Moháče (Manželka Anna Jagellonská, sestra Ludvíka Jagellonského)
brzy po jeho nástupu na český trůn vzniklo soustátí složené ze tří zemí – země rakouské, země Koruny české a uherské země.
panovník slíbil dodržování zemských tradic a práv nekatolíků, tento slib byl vložen do zemských desek, ale zápis se ztratil, a tak se snažil území sjednotit prosazováním katolického náboženství a podporoval katolíky proti nekatolíkům, omezováním moci stavovských úřadů ve prospěch centrálních úřadů ve Vídni
PROTO 1546 – 1547 – první stavovské povstání (šlechta x Ferdinand I.) – základem byl spor okolo Šmalkaldské války (v Německu mezi katolíky a luterány). Na straně katolíků bojoval Ferdinandův bratr Karel V., ten požádal Ferdinanda o pomoc. Ferdinand svolal vojsko, to ale odmítlo přijet. Stavy odmítají poslušnost, protože zemská hotovost může být PODLE DOMÁCÍ TRADICE svolána jen v případě ohrožení českého státu –což se v případě války v Německu nenastalo. Stavové argumentovali tím, že si dopředu nezajistil jejich souhlas, což bylo jejich tradiční zemské právo-
Ferdinand stavy trestá poškodil české země omezil městská práva – města zchudla
Karel V. si v Německu poradil sám a vyhrál, v Německu pak augšpurský mír (1555) – zásada „čí země, toho náboženství!. Karel V. 1556 získal císařskou korunu
vztahy mezi českým panovníkem a šlechtou zůstaly napjaté.
Klady – pomohl rozšíření renesance u nás (viz Letohrádek královny Anny – první renesanční stavba u nás)
milující manžel – jeho sňatek s Annou J. byl dynastický – dopředu domluvený, ale oba partneři si velmi rozuměli. Ferdinand měl s Annou 15! dětí.
Maxmilián II. (vládl od 1564 do r.1576)
nejstarší syn Ferdinanda I. a Anny Jagellonské
po otci sdělil spory s nekatolíky
po otcově smrti nastupuje na trůn v Čechách, Rakousích a Uhrách (Maxmilián I.) a v Říši (jako Maxmilián II.)
chtěl prosadit uznání Rudolfa II. za krále ještě za svého života, ale česká šlechta měla podmínku – chtěli povolit úplnou náboženskou svobodu
Maxmilián řekl, že náboženskou svobodu povolí, když se všichni nekatolíci shodnou na jednom společném náboženském vyznání
myslel si, že se neshodnou, ale shodli se a vytvořili jakýsi soupis víry všech českých nekatolíků, Maxmilián soupis ústně schválil – tak vnikla r. 1575 ČESKÁ KONFESE (konfese je latinský výraz pro náboženské vyznání). Maxmilián ji dodržoval, ale písemně ji nepotvrdil)
v r. 1576 umírá a na trůn nastupuje Rudolf II. Habsburský