Otázka 12 – Svět po roce 1600

Otázka 12 – Svět po roce 1600

• Jedná se o dobu zásadně ovlivněnou reformací a objevením Ameriky

• Zároveň dochází k rozmachu Turků a Osmanské říše, stejně jako budování kolonií

• Rusko

• V roce 1598 umírá Fjodor I. Ivanovič, poslední car z rodu Rurikovců

• Následovalo období krize zvané smuty, v podstatě se jednalo o občanskou válku

• Po Fjodorovi I. nastoupil jako car Boris Fjodorovič Godunov

• V roce 1605 se za podpory Polsko-litevského království stává carem jistý muž, který se vydával za syna Ivana Hrozného (o kterém se věřilo, že byl zavražděn)

• Ten byl později překřtěn na Lžidimitrije I.

• Ten vládl až do roku 1612, kdy byla Moskva ruským lidovým vojskem osvobozena

• 7. 2. 1613 byl na zemském sněmu zvolen carem Michail F. Romanov

• Tím v Rusku nastává dynastie Romanovců (vládnoucí až do roku 1917)

• Michailovi se podařilo získat území Smolenska, Novgorodu a díky povstání Bohdana Chmelnického i východ Ukrajiny, zároveň začal s expanzí na Sibiř

• Jeho vláda znamenala mnoho povstání, z nichž nejznámější je vzpoura Stěpana Razina

• Michail F. Romanov vládl až do své smrti v roce 1645

• Nastoupil jeho syn, Alexej Michailovič Romanov, který vládl až do roku 1676

• V této době bylo Rusko ekonomicky a hospodářsky pozadu

• Proto Alexej roku 1649 zavedl nevolnictví poté, co zrušil otroctví

• Roku 1654 vedl válku s Polskem, později se Švédskem, čímž získal nová území

• Zároveň se pokoušel o reformu pravoslaví po vzoru západu (západ = Řecko, Ukrajina)

• Tato snaha byla mezi většinou patriarchů zamítnuta, což vedlo k tzv. Rozkolu, kdy vznikla frakce starověrců a frakce reformovaných patriarchů

• Po Alexeji vládl od roku 1676 jeho syn Fjodor III. Alexejevič až do roku 1682

• Ten vyjednal mír s Polskem, stále však probíhali boje s Osmanskou říší

• V roce 1682 nastupují na trůn jeho synové Ivan V. Fjodorovič a Petr I. Fjodorovič

• Ti vládli spolu, protože Ivan byl choromyslný, zemřel roku 1689

• Petr I., řečený Veliký, se snažil reformovat Rusko po vzoru Západní Evropy (Francie)

• Hned po svém úplném nastoupení na trůn zaútočil na Osmanskou říši

• Zavedl v Rusku gregoriánský kalendář a evropské způsoby oblékání (a daň z vousů)

• V roce 1700 vyhlásil spolu s Dánskem a Polskem válku Švédsku (Velká severní válka)

• Cílem Ruska bylo získat přístup k moři, konkrétněji k Baltskému moři

• Na začátku války si Švédsko vedlo dobře, dokonce táhlo na Rusko

• Válka skončila až v roce 1721 po smrti švédského krále Karla V.

• Rusko tak získalo oblast Baltu a Finska a definitivně vstoupilo do dění v Evropě

• Zároveň bylo založeno město Petrohrad (původně pevnost založena roku 1703)

• Petr I. Veliký také založil ruské námořnictvo a rozdělil říši na gubernie

• Roku 1718 umučil svého syna za to, že před jeho rozkazy utekl do Rakouska

• A zároveň zakázal právníkům účastnit se soudů (důvod: „Moc mluví“)

• Kozácká povstání

• V polovině 17. století patřila převážná část Ukrajiny do Polsko-litevské unie

• Ukrajina však nebyla autonomní oblast

• Navíc byly mnohá nařízení z Polska na Ukrajině nepopulární

• Jedno z nejvýznamnějších nařízení bylo omezení autonomie kozáků

• Kozák = svobodný obyvatel východní Ukrajiny, známí jako výborní žoldáci a vojáci

• Slovo „kozák“ pochází z turečtiny a znamená „svobodný člověk“

• Polská a litevská šlechta začala zabírat kozácká území, z kozáků se stávali poddaní

• Reakcí na to bylo několik povstání (přidávali se i Ukrajinci bojující za nezávislost)

• Nejznámějším povstáním bylo povstání Bohdana Chmelického v polovině 17. století

• Chmelnického povstání začalo roku 1648, kozáci se v něm spojili s krymskými Tatary

• Proti zprvu vítězícím kozákům se postavil polský vojevůdce Jeremiáš Wiśniowiecki

• Povstání trvalo až od roku 1657, kdy Chmelnický zemřel.

• Na jeho místo nastoupil Ivan Vyhovský, s nímž nastala na Ukrajině doba chaosu

• Celé povstání bylo velice brutální a provázené pogromy na židy (až 100 000 obětí)

• Třicetiletá válka

• Ozbrojený celoevropský konflikt trvající od roku 1618 do roku 1648 (měl 4 fáze)

• Jednalo se do té doby o největší válečný konflikt v Evropě

• Začala tzv. česko-falckou fází (1618–1623) a Třetí pražskou defenestrací

• Ta byla reakcí protestantských stavů na porušování Rudolfova majestátu

• V Českých zemích vznikla vláda 30 direktorů, která zvolila Fridricha Falckého králem

• 8. 11. 1620 byla protestantská vojska poražena v bitvě na Bílé hoře

• Následně Fridrich opustil Prahu a vysloužil si přezdívku Zimní král

• Vůdci povstání byli dne 21. 6. 1621 popraveni na Staroměstském náměstí (27 pánů)

• V Českých zemích nastalo období Temna: rekatolizace, konfiskace statků odsouzených povstalců, Obnovené zřízení zemské (nábožen. nesvoboda, germanizace)

• Řada protestantů musela zemi opustit (mezi nimi třeba Jan Amos Komenský)

• Roku 1623 přestal Fridrich Falcký velet nekatolické unii, která se rozpadla

• Na stranu katolíků se postavil český vojevůdce Albrecht z Valdštejna

• Ten pomohl katolické lize k mnoha vítězstvím nad protestanty

• Dne 25. února 1634 byl však na příkaz císaře zabit v Chebu (ze strachu)

• Mezi lety 1623 až 1625 nastal relativní klid zbraní

• 9. 12. 1625 vznikla Haagská koalice (Nizozemí, Dánsko, Anglie, sever SŘŘ)

• Tím začala 2. fáze, Dánská, která skončila prohrou Dánska

• Roku 1630 se do války připojilo i Švédsko, které bylo finančně podporováno Francií

• Mezi lety 1630 až 1635 probíhala 3. fáze války, Švédská

• Švédská vojska byla výborně vycvičená a velel jim sám král Gustav II. Adolf

• Roku 1631 došlo k tzv. Magdeburské svatbě, vyvraždění města Magdeburg

• V reakci na to se Sasko přidalo na stranu protestantů

• Gustav Adolf zemřel 6. 11. 1632 v bitvě u Lützenu

• Závěrečnou etapou války byla švédsko-francouzská fáze (1635–1648)

• Na stranu Švédska se přidala i katolická Francie (Ludvík XIII. a kardinál Richelieu)

• Francie chtěla oslabit moc Habsburků, kteří vládli i ve Španělsku

• Boje se opět odehrávaly na území Česka

• Jednou z nejkrvavějších bitev celé války, bitva u Jankova (1645, porážka Švédů)

• V tom samém roce obléhali Švédové Brno a v roce 1648 vtrhli do Prahy

• Třicetiletá válka skončila podepsáním Vestfálského míru 24. října 1648

• Hlavním důvodem ukončení bojů bylo úplné vyčerpání všech armád

• Byla definitivně potvrzena nezávislost Švýcarska a Nizozemí

• Nové typy vojáků:

• Žoldnéř – profesionální nájemní vojáci bojující za peníze

• Dragouni – základ kavalérie, vojáci na koních

• Pikenýři – pěchota s „píkami“ (až 5 metrů dlouhá kopí)

• Mušketýři – vojáci s mušketami (střelné zbraně, jen krátký dostřel)

• Formace z těchto typů vojáků tvořila tzv. Španělský čtverec

• Francie

• Roku 1598 byl přijat Edikt Nantský, který zaručoval jistá práva protestantům

• V této době se Francie nacházela v pozici budoucí světové velmoci

• Dochází k přechodu na absolutistickou formu vlády

• Roku 1610 dochází ke korunovaci Ludvíka XIII. v Remeši (je mu 9 let)

• Za něho vládne kardinál Richelieu (šedá eminence)

• Francie vedla nákladnou zahraniční politiku, chtěla rozšířit vliv na východ a do Itálie

• Většina sporů byla vedena s Habsburky, kteří sdíleli hranice na východě a jihu země

• Roku 1635 vstupuje Francie do protihabsburské koalice ve Třicetileté válce

• Objevují se velké společenské rozdíly mezi třetím stavem a šlechtou/církví

• V roce 1643 je korunován Ludvík XIV., řečený Král Slunce (je mu 5 let)

• Za Ludvíka vládne Kardinál Jules Mazarin, první ministr Francie

• Ludvík XIV., byl vymodlené dítě, byl arogantní, podporoval umění (Moliére, Racin)

• Byl však ochoten naslouchat odborníkům, z nichž nejvýznamnější byl J. B. Colbert

• Colbertismus => „Stát musí více vyvážet než dovážet.“

• Francie buduje kolonie (v Kanadě, v Karibiku), dochází k zakládání manufaktur (po vzoru italských), buduje se vojenské opevnění na břehu Rýna, tzv. Maginotova linie

• Dochází k reformě armády, která se na dlouhou dobu stala neporazitelnou

• Nedochází však k daňovým reformám, šlechta stále neplatí daně

• Roku 1672 měla Francie dluh 3 miliony livrů

• Na začátku 18. století dochází k Válce o dědictví španělské (1701-1714)

• V ní Francie prohrává a dochází k oslabení jejího postavení

• Bourboni sice nastupují na Španělský trůn, ale nesmějí se NIKDY spojit s Francií

• Roku 1715 nastupuje na trůn Ludvík XV.; ten pokračuje v politice svých předchůdců

• Mezi lety 1756 a 1763 probíhá Sedmiletá válka, která probíhá v Evropě i v Americe

• Francie v ní prohrává a ztrácí značnou část kolonií v dnešní Kanadě

• V 70. letech 18. století podpoří Francie Američany v Americké válce za nezávislost

• Dluh Francie je již neunesitelný; tyto problémy nakonec vyvrcholily ve Francouzskou revoluci