Makedonská nadvláda, Řecko, Archaické období, Kréta

Minojská Kréta

• První civilizace v Evropě vznikla na ostrově Kréta

• Důvod vzniku prvního státu právě zde je dán jeho strategickou polohou na křižovatce obchodních cest, ale v bezpečí před dobyvačnými nájezdy.

• Civilizace zde vznikla okolo roku 2000 př. n. l. a nazýváme ji minojskou podle bájného krále Minoa.

• O dějinách Kréty se dozvídáme především z archeologických památek, protože texty o politických dějinách se nedochovaly (psaly se na netrvanlivý materiál) a původní písmo (lineární písmo) se nepodařilo dosud rozluštit.

• Dějiny Kréty dělíme na dvě části:

Období prvních paláců (2000 – 1700 př. n. l.) – vznikala první města

• s paláci, z nichž nejdůležitější byla Knossos, Faistos a Mallia. Konec tohoto období přinesla řada zemětřesení.

Období druhých paláců (17. – 15. století př. n. l.) – města se vzpamatovala

• po přírodní katastrofě a došlo k prudkému rozvoji. Města bohatla na obchodu. Jejich bezpečí zajišťovalo velké loďstvo.

• Od konce 15. století př. n. l. útočily na Krétu řecké kmeny Achájů, které využily oslabení Kréty z důvodu dalších přírodních katastrof. Konec minojské civilizace spojujeme se zánikem města Knossos.

• Městské státy

• Zemědělství, dálkový obchod

• Uctívány ženy, býci, hadi

• Přeskok přes býka

• Ve znaku sekera Labrys

• Kanalizační síť

• Písma: hieroglyfy, lineární písmo A, lineární písmo B

  Mykénské (homérské) temné období

• První osídlení Balkánského poloostrova, které je považováno za předchůdce antického Řecka, má na svědomí heladská kultura (Ellas = Řecko; jedno z možných odvození názvu dnešního státu).

• Okolo roku 2000 př. n. l. byli Heladové (někdy také Hellénové) poraženi řeckým pasteveckým kmenem Achájů, kteří přišli ze severu Balkánského poloostrova.

• Jejich kulturní úroveň byla na mnohem nižší úrovni než heladská. Proto v 1. polovině 1. tisíciletí př. n. l. Achájci zaostávají ve vývoji za Kréťany. Během 2. poloviny 1. tisíciletí př. n. l. je však rozdíl mezi kulturami smazán a achájská kultura se dostávala do popředí.

• Podobně jako na Krétě vznikaly i na Peloponéském poloostrově (jih Balkánu) městské státy, jejichž centrem byly paláce. Mezi největší města patřily Mykény (podle nichž je pojmenována celá kultura), Théby, Pylos, Argos, Tyrins, Athény nebo Sparta.

• Vrchol mykénské kultury můžeme zařadit do 15. - 14. století př. n. l.

Mykénská kultura byla vyvrácena ve dvou fázích:

• Na konci 13. století př. n. l. byla poničena achájská města dobyvačnými nájezdy mořských národů.

• Ve 12. století př. n. l. využil oslabení městských států další řecký pastevecký kmen – Dórové.

• S nástupem Dórů dochází k opětovnému kulturnímu úpadku (proto dané období nazýváme temné). Dórové získali převahu nad Peloponnésem a Attikou díky znalosti železa, z něhož vyráběli také zbraně.

• Z temného období nemáme téměř žádné písemné památky ani jiné kulturní pozůstatky. Světlou výjimku tvoří eposy Ilias a Odyssea, které jsou přisuzovány Homérovi, podle něhož je někdy toto období nazýváno – homérské.