Otázka 11 – Zámořské objevy

Otázka 11 – Zámořské objevy

• Úsilí lidí o prozkoumání naší planety

• Důvody k zámořským objevům: obchodní, mocenské, náboženské, vědecké

• Nepočítáme osidlování (cca 40 000 až 10 000 let před letopočtem)

• Nejstarší zaznamenaná plavba byla plavba Egypťanů do Puntu (dnešní Súdán)

• Tato plavba se odehrála v polovině 2. tisíciletí před našim letopočtem

• Jako jedny z prvních dálkových plaveb podnikali Féničané

• Féničané

• Féničané byli starověký národ z Kanaánu (dnešní Sýrie)

• Byli zruční obchodníci a mořeplavci, své záznamy však nezveřejňovali

• Jako dobu jejich největšího rozmachu určujeme roky 1200 až 700 před n. l.

• 814 př. n. l. – založení Kartága jako obchodní državy

• Obchodovali s cedrovým dřevem, keramikou, solí, slonovinou…

• 945 př. n. l. – Na popud krále Šalamouna podnikli cestu do Offiru (Mosambik?)

• Dopluli do Černého moře a do Anglie

• Podle Herodota roku 600 př. n. l. obepluli Afriku

• Roku 701 př. n. l. Asyřané dobyli Foinikii, čímž zlatá éra Féničanů skončila.

• Řekové

• Byli první národ, který zanechával ucelené informace o svých cestách

• Kvůli nedostatku úrodné půdy se orientovali na obchod a řemeslo

• Informace o řeckých cestách a objevech nepřímo popisuje i Homér (Odyssea)

• Trojská válka (cca 1200 př. n. l.) – kolonizace Malé Asie, hledání úrodné půdy

• Nejvýznamnějším mořeplavcem byl Pýtheás z Masseilie (4. stol. př. n. l.)

• Ten se plavil na sever mezi Anglií a Irskem až k Orknejím (sever Skotska)

• Své cesty uceleně popisoval, lidé později jeho popisům však nevěřili

• Doplul až k Thule (Island, Norsko?), kde popisoval zmrzlé moře a polární léto

• Za největší cestu starověku je považováno tažení Alexandra Makedonského

• Během svých dobyvačných cest zdvojnásobil řecké geografické záznamy

• Stav tehdejšího poznání shrnul ve svých spisech i Herodotos (5. stol. př. n. l.)

• Vikingové

• Vikingové byli Germáni žijící v Dánsku a Skandinávii (věřili v germánské bohy)

• Slovo „Vik“ znamená válečné či loupežné tažení

• Kvůli bažinatému prostředí byli oddělení od zbytku Evropy

• Roku 790 započali vikingské cesty (populační nárůst a nedostatek orné půdy)

• Pluli na „Veslicích“ po moři i po splavných řekách (Seina, Labe, Temže, Něva,…)

• Dostali se do Francie, Anglie, Ruska, Itálie, Španělska i Německa

• Vydávali se i přes oceán, pluli kolem severoatlantických ostrovů (Faerské ostrovy)

• 861 n. l. – norský mořeplavec Naddaðr objevil Island

• 985 n. l. – Erik Rudý objevil Grónsko a pojmenoval ho (snaha přilákání osadníků)

• (9. 10) 1000 n. l. – Leif Eriksson (syn Erika Rudého) připlul do Severní Ameriky

• Podle archeologických nálezů připlul nejspíše na Newfoundland

• Zvyky vikingů v Rusku na Volze popsal arabský cestovatel Iben Farlán

• Ve východní Evropě se pro ně vžil název „Rusové“ (pro jejich rudé vlasy)

• Vikingské cesty skončili kolem roku 1100 po přijetí křesťanství

• 1107 až 1110 probíhala Norská křížová výprava (do Palestiny)

• Arabové

• V 8. století nastal rozmach Islámu, se kterým byl spojen rozmach Arabského světa

• 732 – první kontakt Evropy s Araby (arabský zlatý věk, skončil nájezdy Mongolů)

• Arabští cestovatelé cestovali do Ruska, do Čech, Maďarska nebo Bulharska

• Ibrahím Ibn Jákub navštívil v 10. století Prahu (nejstarší dochovaný zápis o městu)

• Arabští obchodníci se plavili do Číny, Afriky i do Indie

• Ibn Battút procestoval severní Afriku, Jižní Rus, Indii a Arábii

• Průzkumné výpravy –středověk

• S nástupem renesance nastal rozkvět obchodu, zároveň i dálkového obchodu

• Zřejmě nejznámějším cestovatelem této doby byl Marco Polo (1254-1324)

• Ten v letech 1271 až 1295 podnikl cesty na Dálný východ

• Své zážitky popsal v knize Milion, které romanticky popisovali daleké kraje

• Cesty z této doby však do Evropy zavlekli mor (14. století)

• Průzkumné výpravy – pozdní středověk a novověk

• Nejvíce zámořských objevů nastalo v pozdním středověku v 2. pol. 15. století

• Důvody: odliv zlata z Evropy, dobytí Konstantinopole, hledání nových obchod. cest