Otázka 15 – Nizozemská a Anglická revoluce
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
-
Anglická revoluce
-
Roku 1547 umírá Jindřich VII., který v Anglii zavedl Anglikánskou církev
-
Tuto reformu lze považovat za počátek britského skepticismu vůči Evropě
-
Nastává zrušení celibátu a mší, zdanění církevních obřadů, zavedení cézaropapismu
-
Po něm krátce vládne Eduard VI, jeho syn, ten však brzy umírá
-
19. 7. 1553 – nastupuje na trůn Marie Tudorovna, zvaná Krvavá Marie
-
Ta se snažila opět prosadit křesťanskou víru, zavedla inkvizici a urovnala vztahy s Papežem
-
Zároveň nechala krvavě potlačit povstání, které proti ní vzniklo
-
Po její smrti nastupuje na trůn její nevlastní sestra Alžběta I. (protestantka)
-
Ve Skotsku mezitím vládne královna Marie Stuartovna, Alžbětina neteř
-
Marie je Katolička a má větší nárok na trůn, proto je popravena
-
Po smrti Alžběty I. (1603) se anglickým králem stává Jakub I. Stuart, syn Marie
-
Ten rozpustil parlament a na radu jeho druhého rádce, Lorda Buckinghama, zavedl absolutistické katolické reformy
-
Roku 1625, po Jakubově smrti, nastupuje jeho syn, Karel, který utužil absolutismus
-
Rozpustil parlament a svolával ho jen když potřeboval peníze
-
Kvůli neochotě ke spolupráci parlamentu hledal nové způsoby, jak získat peníze
-
V tom hrál hlavní roli William Laud, arcibiskup z Cantenbury, a lord Stafford
-
V opozici byli Puritáni – zastánci kalvinistických/luteránských myšlenek
-
Parlament se skládal ze čtyř hlavních skupin
-
Independenti – důstojníci a city nezávislá na králi, Leveleři – radikálové, Diggeři – nejchudší vrstvy, Presbyteriáni – umírněná šlechta
-
V této době také první osadníci (hlavně puritáni) odjíždějí do Ameriky
-
V roce 1639 vypuklo povstání ve Skotsku – důvodem byly náboženské reformy
-
Aby získal Karel peníze, svolává na několik dní parlament (Krátký parlament)
-
Kvůli porážkám na severu Anglie okupovaným Skoty svolává král opět parlament
-
1640 – Dlouhý parlament, zasedal až do roku 1653
-
Karel byl donucen omezit své pravomoci, kvůli obavám o bezpečí opustil Londýn
-
Anglická společnost se začal dělit na 2 tábory – začátek občanské války (1642)
-
Královská strana (rolnictvo, anglikáni) vs Parlament (města, jih země)
-
Královské armádě velel Ruprecht Falcký, Parlamentu velel Oliver Cromwell
-
Občanská válka byla rozhodnuta 14. 7. 1645 v bitvě u Naseby
-
Vítězem se stal Parlament, král byl zajat a vydán parlamentu
-
Kvůli sporům v parlamentu však král roku 1647 uprchl do Skotska
-
Tam sehnal vojsko a zaútočil na Parlament (= velezrada Anglie)
-
Rozhodující bitva byla bitva u Prestonu 18. 8. 1648, skončila vítězstvím Parlamentu
-
30. 1. 1649 byl Karel I. Stuart popraven (20. 1. 1649 začal soud s králem)
-
19. 5. 1649 - Vyhlášení republiky a rozpuštění sněmovny lordů
-
Boje v Irsku skončily až po krvavém potlačení vojsky O. Cromwella v roce 1653
-
Skotsko bylo zařazeno pod Anglii a z Irska se de facto stala kolonie (až do 20. stol.)
-
Independenti odstranili radikály (levellery) a Cromwellova strana převzala moc
-
1651 – vydána Navigační akta (omezení trhu s Anglií) => válka s Nizozemskem
-
První anglo-nizozemská válka 1652-1654 => vítězství Anglie
-
Parlament byl i nadále nestabilní a vznikaly rozepře
-
16. prosince 1653 O. Cromwell rozpustil parlament a stal se Lordem Protektorem
-
Opět svolal nový parlament, ten mu však nesloužil, nastolil vojenskou diktaturu
-
Nastolil puritánské změny (omezení divadla, zábavy a hospod, zrušení Vánoc)
-
Částečně nastolil náboženskou svobodu, povolil judaismus (neplatí pro katolíky)
-
Pozval do Anglie židy, čímž se snažil pomoci anglické ekonomice
-
Snažil se o sjednocení země, roku 1657 odmítl nabízenou korunu Anglie
-
Roku 1658 ho postihla malárie, na kterou 3. září 1658 umírá
-
Za něj nastupuje jeho syn, Richard Cromwell, ten však postrádal velitelský um
-
V květnu 1659 byl donucen rezignovat, 1660 – do Londýna přijíždí Skotské vojsko
-
Roku 1660 se na Anglická trůn dostává Karel II. Stuart a je obnovena monarchie.
-
Následují vlády Karla II. a Jakuba II., ti opět vládnou absolutisticky
-
Roku 1688 dosadí londýnská city na trůn Viléma III. Oranžského
-
Dojde k ustanovení Anglikánské církve jako státní církve (platí dodnes)
-
Po smrti Viléma vládne Anna Stuartovna (Vilémova švagrová)
-
Nastupuje dynastie Hannoverů (Windsor), která vládne dodnes