Otázka 2 – Starověké státy jako místa vzniku velkých kultur
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Otázka 2 – Starověké státy jako místa vzniku velkých kultur
Jako starověk se označuje období od 4. tisíciletí př. n. l. po rok 476 n. l. (nebo 529 n. l)
Nejstarší civilizace vznikaly v oblasti tzv. „úrodného půlměsíce“ (dnes Blízký východ)
Vznikají staroorientální despocie – Egypt, Mezopotámie, Čína, Palestina
Řecko a Řím jsou často považovány za samostatnou část, tzv. Antiku
Znaky civilizace: stát, rozvinuté řemeslo a obchod, hierarchie společnosti, písmo, kultura, úřednický aparát, zákony
Vzniká hierarchie společnosti: vladař, kněží, úředníci, poddaní, otroci
První civilizace vznikaly u velkých řek a na úrodných místech
-
Mezopotámie
Mezopotámie vznikla mezi řekami Eufrat a Tigris (dnešní Irák a Sýrie)
Sever země se rozprostíral na náhorní plošině a zaměřoval se na průmysl a pastevectví
Jih se zaměřoval na zemědělství u řek a rybolov z nich
Byly vybudovány zavodňovací kanály, jih měl větší předpoklady pro vznik civilizace
První obyvatelé byli Sumerové, kteří zakládali městské státy (závislá na vesnicích)
Počátkem 3. tisíciletí př. n. l. vznikají města Ur, Uruk, Kiš, Lagaš, Nippur a další
Centrem měst byl chrám, z něhož byla řízena celá říše (chrámové hospodářství)
Ze sporů mezi městskými státy došlo k vzestupu králů, kteří vládli dědičně a svou moc již neopírali o vůli lidu, ale o vojenskou moc
Náboženským střediskem bylo město Nippur, kde nevládla světská moc
Se vznikem říše dochází ke změně z chrámového hospodářství na palácové
Od počátku 3. tisíciletí př. n. l. přichází do Sumeru semitské kměny
Kolem roku 2340 př. n. l. se vlády v Kiši zmocnil úředník Sargon, který zakládá město Akkad (vzniká Akkadská říše, centralizovaný stát)
Sargonův vnuk buduje u obchodních cest pevnosti Tell Brak a Ninive
Avšak již za jeho vlády dochází k oslabení říše, nakonec říše podlehla nájezdům semitským kmenům (cca v roce 2200 př. n. l.)
Sumerové již znali „Pythagorovu větu“ a fungoval obchod, jak ho známe dnes
-
Asýrie
Asýrií se rozumí oblast na severu Mezopotámie, do této doby méně významná oblast
Hlavním zdrojem jejích zdrojů byl obchod
Historii Asýrie dělíme na staroasyrskou říši, středoasyrské období a novoasyrskou říši
Vlády na severu Mezopotámie se ujala knížata z města Aššuru (odtud název říše)
Asýrie obchodovala s Malou Asií (látky, vlnu a kov za stříbro, zlato a měď)
Vznikly i obchodní kolonie, které po 100 letech zanikly v důsledku úpadku Asýrie
Asýrii postupně ovládl sousední stát, Babylonie
Roku 722 př. n. l. se k moci dostal Sargon II., který založil sargonovskou dynastii
Jeho syn roku 690 př. n. l. vyplenil a dobyl Babylon a povznesl město Ninive
Vnuk Sargona II, Assarhadon, vedl sňatkovou politiku a obnovil Babylon
Za jeho vlády dosáhla Asýrii největšího rozmachu (dobyl Egypt a část Palestiny)
Jeho syn Aššurbanipal ztratil území Egypta a založil knihovnu v Ninive
Aššurbanipal se snažil udržet říši před Méry a Babyloňany
Jeho synové neměli vlohy vládce, roku 614. př. n. l. dochází k dobytí a zničení Aššuru a roku 612 př. n. l. k zničení Ninive, tím dochází k zániku Asyrské říše
-
Babylon
V jižní oblasti Mezopotámie se mezitím stalo nejmocnějším státem město Babylon
Babylonské dějiny: starobabylonské, středobabylonské, novobabylonské období
Nejvýraznějším starobabylonským panovníkem byl Chammurapi (18. stol. př. n. l.)
Dobyl ostatní města, vytvořil centrální závlahový systém, zavedl stříbro jako platidlo
Sepsal Chammurapiho zákoník, založený na principu „oko za oko“
Zároveň zavedl dlužní otroctví; došlo k zavedení kultu boha Marduka
Roku 1595 př. n. l. dobyli Babylonii Chetité, tím Chammurapiho dynastie skončila
Chetité přišli z Malé Asie, chetitština byla první písemně zaznamenaný indoevr. jazyk
Následně se Babylon dostal pod nadvládu Asýrie, která trvala až do 7. stol. př. n. l.
V 7. století Chaldejec Nabopolassar spojil s Médy a společně vyvrátili Asýrii
Na konci 7. století vzniká chaldejská dynastie, dalším vládcem byl Nabukaldezar II.
Ten postupně dobyl Sýrii, Palestinu a roku 587 př. n. l. dobyl Jeruzalém
Tamější obyvatele, Židy, přesídlil do Babylonu (babylonské zajetí Židů)
Díky bohatství nabytému při dobývání došlo k přestavění Babylonu; došlo k vybudování 90 m vysoké hradby, Ištařiny brány a visutých zahrad (div světa)
Babylonská říše byla roku 539 př. n. l. dobyta Peršany (město se vzdalo bez plenění)
Babylonské božstvo: Marduk, Sina, Utua, Ninutra, Enlil
K úředním a hospodářským účelům byly využívány „kalkuly“ (kamínky)
Původní piktogramová zobrazení byla nahrazena klínovým písmem
-
Palestina
Ve 4. tisíciletí př. n. l. vznikl Kanaán, národ mezi Sýrií a Palestinou
Kolem roku 1300 přichází do oblasti Kanaánu 12 hebrejských kmenů
V čele kmenů stáli soudci, kmeny věřili v monoteistické náboženství judaismus
Prvním hebrejským králem se roku 1020 př. n. l. stál Saul z kmene Benjamin
Po jeho smrti nastupuje David z kmene Juda (jeho syn byl Šalamoun)
Šalamoun byl vynikající politik, za jeho vlády začala stavba jeruzalemského chrámu
Země byla rozdělena na jednotlivé části řízené úředníky, zaniká kmenové zřízení
Po Šalamounově smrti (926 př. n. l.) se země rozdělí na Izraelské a Judské království
Izraelské království bylo dobyto Asyřany (721 př. n. l.), Judské Babylonií (587 př. n. l)
Roku 539 př. n. l. se Židé mohli vrátit do Judeje, již však nevytvořili jednotný stát
-
Egypt
Území podél řeky Nil, dělíme ho na Horní (jižní část země) a Dolní (delta Nilu)
Hierarchie společnosti: Faraon/Bůh > šlechta/vojáci > písaři > poddaní > otroci
Byli používány 3 druhy písma: hieroglyfy, hieratické a démotické
Hieratické písmo bylo používány knězi, démotické používali obyčejní lidé
Faraon dodržoval „čistotu krve“; mohl mít více manželek, ale vždy jednu hlavní
Egyptští bohové: Rá, Hor, Anubis, Nut, Hathor
V nejstarším období: archaickém (3150 – 2170) vzniká centrální stát (Horní a Dolní)
Nakonec je Dolní Egypt dobyt Horním Egyptem
V druhém období – Staré říši (2170 – 1800) jsou budovány pyramidy
Zakladatelem Staré říše je faraon Džoser, který dal postavit první pyramidy
Egypt ovládl Sinaj a Núbii (z Núbie se dováželo dřevo, zlato, kůže a otroci)
Nástupnické boje omezili moc panovníka, vznikl post správce Horního Egypta
Moc správců vzrostla za posledních panovníků Staré říše
Nejednotný Egypt sjednotil až v období Střední říše faraon Mentuhotep II., který vládl z města Vesetu (řecky Théby)
Začal s výstavbou opevněných pevností na jihu, západě a severu země (vládcovy zdi)
Z důvodů nejasnosti nástupnictví bylo zavedeno spoluvladařství (vláda otce a syna)
V 17. století př. n. l. na Egypt zaútočili Hýksosové (semitský kmen)
Zakladatelem Nové říše byl Ahmose I. (Nová říše: 1540 př. n. l. – 1080 př. n. l.)
Ten posunul hranice Egypta až k Sýrii a odrazil Núbijce útočící na Horní Egypt
Porazil Hýksosi, zlikvidoval anarchii a uvedl říši opět do řádu
V 15. století vládne faraonka Hatšepsovet, který vládla úspěšně 20 let
Faraoni Staré říše: Thutmose III., Amenhotep IV., Tutanchamon, Ramses II. a III.
V době Pozdního Egypta dochází k úpadku říše a nadvládě cizích mocností
Zároveň dochází k bojům s mořskými národy
Poslední faraonkou Egypta byla Kleopatra († 12. 8. 30 př. n. l.)
-
Indie
Indie měla dobré zemědělské podmínky; ze severu chráněna horami a z jihu mořem
V 16. století př. n. l. přichází Arijové (dnešní Iránci), kteří si podmaňují tamější lid
Společnost byla rozdělena na Varny: Brahmáni > Kšatriové > Vajšiové > Súdrové
Mezi lety 1200 a 600 př. n. l. nastává období véd (náboženské spisy)
Z Véd se vyvine Hinduismus, z Upanišád (náboženských textů) se vyvine Buddhismus
Existuje obchod s Římem, nastává rozvoj věd a gramatiky, od 11. stol. fungují kasty
-
Čína
Východní pobřeží, úplně izolovaná od zbytku světa (Himaláje a moře)
Civilizace, která vznikla u řek Jang-C-Tiang (dlouhá) a Chuang-Che (žlutá)
Zemědělství se objevuje až v 5. tisíciletí př. n. l. a první státy až v 21. století př. n. l.
Hierarchie společnosti: Wang (král), správcové země, vojenská šlechta, staří, poddaní
V 8. až 3. století nastávají války mezi čínskými státy
Období prvních válek (722 př. n. l. – 481 př. n. l.) se nazývá období jar a podzimů
Druhé období válek (475 př. n. l. – 221 př. n. l.) se nazývá období válčících států
Vznikají filozofické ideologie Taoismus, Konfucianismus a Legismus
V 3. století př. n. l. vládne císař Ling Čeng, který vládne říši Čin
Kvůli útokům Hunů zakládá Velkou čínskou zeď; sjednocuje váhy, míry a měny
Budoval silnice a centralizoval říši
V Číně vznikají řemeslné výrobky (keramika, porcelán), které se později dostávají do Evropy pomocí Hedvábné stezky, která fungovala již za doby Římského impéria
Byl vynalezen papír, seismograf, proces zpracování hedvábí a střelný prach
Znali bronz a využívali metodu nalévání; značné byly i jejich znalosti v zbrojnictví