9._Vstup_Evropy_do_novoveku

9. Vstup Evropy do novověku

• Nedá se přesně říct, kdy je začátek novověku, pro každou zemi je různý, ale bývají spojovány s objevením Ameriky (1492) a počátkem reformace církve (1517); někteří považují za počátek novověku vynález knihtisku (1450)

• Nástup nových ekonomických vztahů, reformace církve, renesance a humanismus v umění, zámořské objevy, vznik koloniálních velmocí (Anglie, Portugalsko, Španělsko) → likvidace původního obyvatelstva, nové vědecké objevy a rozvoj vědních oborů (kartografie, geografie, botanika, zoologie)

• Přesun hlavních obchodních cest

• Růst cen výrobků (tzv. cenová revoluce) díky přílivu drahých kovů

• Poznání nových plodin (brambory, kukuřice, tabák), zvířat, koření

• Přechod od feudalismu ke kapitalismu

Humanismus

• Humanismus – vychází ze slov lidský/lidskost; myšlenkový směr, který se opírá o humanitní (právo, filozofie, literatura, historie, jazykověda – zájem o latinu, řečtinu, národní jazyky) i přírodní (astronomie – např. Mikoláš Koperník a jeho heliocentrismus; Giordano Bruno pokračoval v Koperníkově učení a upálen; medicína, fyzika, matematika) vědy a zabývá se primárně člověkem (jeho individualitou) – vidí ho jako tvůrce hodnot, jako osobu, která má své potřeby, které by měl naplňovat v pozemském životě, a ne po smrti (užívání si života)

• vznik ve 14. stol., z Itálie

• humanističtí myslitelé se vrací k antice, studium umění a vědy antické doby

• antika slouží jako inspirace, ale vkládají do humanismu, životního stylu něco aktuálního

• mládež byla vychována světsky, v duchu kalokagathie (antický ideál krásy = spojen s krásami fyzickými, ale i psychickými)

• důraz kladou na přirozené lidské vlastnosti a schopnost – snaha stát se dokonalejším

• proč z Itálie?

  • mají k antice nejblíže

  • ve 14. – 15. stol. patří Itálie k nejvyspělejším zemím, která je v té době rozdrobená na knížectví a města (mezi nejbohatší patří Milán, Benátky, Florencie, Janov), byla bohatá z obchodu, řemeslné výroby (v Itálii vznikaly první manufaktury = velkodílna, založena na dělbě práce), bankovnictví (Židé půjčují peníze, protože měli kapitál, nesměli vlastnit půdu)

Renesance

• Umělecký směr, způsob styl života

• Itálie – Florencie, 14. století, v Čechách až v 16. stol.

• Světský sloh (měšťanstvo, šlechta, ale částečně i církev)

• Rysy: důraz na člověka, lidský rozum a poznání, pozemský život; vznik životopisů, vlastních podobizen malířů, umělci si svá díla podepisují; inspirace z antiky; návrat k přírodě, téma ze všedního života; časté náboženské motivy

Architektura

• stavební materiál: kámen

• stavitelé: Raffael Santi, Michelangelo Buonarroti

• znaky: stavba rozložena do šířky, vodorovné římsy, svislé sloupy (zvláště iónské), pravidelná sdružená obdélníková okna sgrafito (2 vrstevná omítka, spodní vrstva tmavé omítky se nechá zaschnout a do vrchní tenké vrstvy omítky se proškrabují za vlhka vzory, nejčastěji psaníčková forma s rostlinnými, figurálními motivy), domovní znamení, sloupy, podloubí, arkády (oblouková podloubí), uzavřená 4dílná dispozice, půlkruhový oblouk

• stavby: měšťanské domy, radnice, podloubí, brány, zámky (zasazené do přírody, kolem nich park anglického typu), paláce, míčovny (badminton, tenis, …), štíty, letohrádky (letní sídlo), salla terrena (palácová přízemní místnost z jedné strany otevřená)

  • letohrádek královny Anny v Praze