Studená válka
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Svět po druhé světové válce
Studená válka:
označení pro vztahy mezi velmocemi po druhé světové válce
rozpad Velké trojky v souvislosti s porážkou společného nepřítele – Německa
Churchillův projev ve Fultonu (1946) – varoval před sovětským nebezpečím a prohlásil, že od Štětína po Terst byla přes Evropu spuštěna „železná opona“
vztahy mezi SSSR a USA se zhoršují, na povrch vystupují ideologické odlišnosti kapitalismu a socialismu, bývalí spojenci proti sobě nebojují přímo zbraněmi, ale na mezinárodním poli se nepodporují, v mezinárodních konfliktech zastávají opačná stanoviska, provádějí proti sobě špionáž, začínají závody ve zbrojení
studená válka měla vliv na řadu diplomatických roztržek a lokálních válek
objevuje se termín „bipolární svět“ - hlavní vliv mají dvě supervelmoci SSSR a USA, které se navzájem zastrašují jadernými zbraněmi
obě velmoci kolem sebe soustřeďují spřátelené státy a zapojují je do vojenských seskupení (USA má rozhodující slovo ve vojenské organizaci NATO – vznik 1949, SSSR ve Varšavské smlouvě – 1955, členskými státy se staly země se socialistickým zřízením – SSSR, Polsko, Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko, Československo, NDR, na omezenou dobu Albánie).
Světové spory se měly řešit v rámci nově založené OSN v San Franciscu r. 1945, Výkonným orgánem je Rada bezpečnosti (15 členů, z toho 5 stálých: USA, V. Británie, Sovětský svaz – dnes Rusko, Francie a Čína – mají právo veta)
Konkrétní projevy studené války:
spory o Marshallův plán (1947) – hospodářský plán pojmenovaný po ministru zahraničí USA Marshallovi, systém půjček válkou postiženým zemím, SSSR pomoc odmítl, viděl v tom snahu Západu o ovládnutí ekonomik socialistických zemí, přitom poválečná pomoc by se například Československu velmi hodila, SSSR přinutil Československo tento plán odmítnout
vyhrocení německé otázky – v letech 1947 až 1949, záměr byl řídit okupované Německo jako jednotné území, okupační velmoci se na jednotném řízení neshodly, americká, britská a francouzská okupační zóna se spojily a došlo k vyhlášení prozápadně orientované SRN (tzv. Západní Německo) -1949, sovětská okupační zóna se změnila v NDR (tzv. Východní Německo) - 1949, fakticky tak vznikly dva samostatné státy, které se navzájem neuznávaly.
Obdobný proces proběhl při dělení hlavního města Berlína, město se rozdělilo na Západní Berlín (ležel na území NDR a měl status svobodného města, nebyl součástí žádného obou německých států) a Berlín (hlavní město NDR), hlavním městem SRN se stal Bonn. Krize kolem obou německých států vyvrcholila v roce 1961 postavením berlínské zdi – oddělila Západní Berlín od území Berlína, aby se tak zabránilo emigraci občanů NDR na Západ (do SRN odlétali z letiště v Západním Berlíně), zeď byla zbořena v roce 1989, oba německé státy se sjednotily v roce 1990, zásluhu na sjednocení měl západoněmecký kancléř Helmut Kohl.