Otázka 22 – Vznik nové velmoci USA

Otázka 22 – Vznik nové velmoci USA

• Označuje historický, společenský a územní vývoj Spojených států amerických

• Konkrétněji popisuje vývoj v 19. století, po Americké válce za nezávislost

• Expanze USA

• Spojené státy americké vznikly z původních 13 kolonií na východním pobřeží

• Na Pařížské konferenci (1783), kde byl uzavřen mír mezi VB a USA, získaly Spojené státy další území až k řece Mississippi

• Zároveň bylo ustanovena hranice USA a britského území na severu (Kanada)

• USA již od začátku věřily, že se k nim brzy přidají další státy

• Hlavním záměrem USA byla expanze na západ

• Na začátku 19. století se rozšířila víra, že americký lid je Bohem předurčen k osidlování západního území, tzv. Zjevný osud (anglicky Manifest Destiny)

• Tato myšlenka je nejvíce spojena s funkčním obdobím prezidenta Jamese Monroea

• Později byla tato myšlenka využívána k obhajobě některých válek o území

• Koupě Louisiany

• Teritorium Louisiana zahrnovalo 15 dnešních států a na počátku 19. století bylo stejně velké jako celé tehdejší Spojené státy

• Louisiana patřila Francii a žilo v ní značné kreolské obyvatelstvo (Kreolem se myslí francouzsky mluvící osoba narozená v Americe)

• Francie si procházela Francouzskou revolucí, která ji finančně zasáhla

• Roku 1799 se dostal k moci Napoleon Bonaparte

• Ten se roku 1802 pokusil potlačit otrocké povstání v kolonii Saint-Dominque

• To se mu nepodařilo, proto roku 1803 prodal Louisianu Spojeným státům

• Tím došlo k tzv. Koupi Louisiany, kdy byla Louisiana prodána za 15 mil. dolarů

• Rozloha USA se po poté zdvojnásobila

• Britsko-americká válka

• Na Pařížské konferenci byla hranice USA a britského území stanoveno podle Lesního jezera a řeky Mississippi

• Tehdejší mapy však neodpovídaly realitě, což vedlo k sporům o území

• Tyto spory vyvrcholily v Britsko-americkou válku, známou jako Válku roku 1812

• Jednalo se o vojenský spor o nadvládu nad územím Velkých jezer

• Británie měla převahu na moři, Američané zase na souši

• Během této války Britové vypálili roku 1814 Kapitol (sídlo Kongresu)

• Velké Británii se podařilo dobýt Detroit a Michigan

• Roku 1813 však obrátila vývoj války v bitvě u Queenston Heights

• 24. 12. 1814 došlo k uzavření mírově smlouvy v Gentu

• Jedním z důvodů uzavření míru byl návrat Napoleona z Elby

• Díky této válce si USA upevnila moc na SV země a v oblasti Velkých jezer

• Zároveň byla jako hranice ustanovena 49 rovnoběžka (až ke Skalistým horám)

• Někdy je tato války označována jako Druhá válka za nezávislost

• Koupě Floridy

• Poloostrov Florida patřil k území španělských kolonií

• Po Napoleonských válkách došlo k sérii revolucí v Latinské Americe

• O území Floridy měly zájem i Spojené státy; na hranicích s Floridou docházelo k válkám s indiánskými kmeny

• Spory o toto území byly nakonec vyřešeny smlouvou Adams-Onís z roku 1819

• Podle ní byla dohodnuta hranice USA a (bývalého) území Nového Španělska

• Území Floridy bylo odkoupeno za 5 milionů dolarů

• Smlouvu uzavřely John Adams a Luis de Onís, španělský diplomat

• Smlouva vešla v platnost roku 1820, kdy prezident Monroe vydává Zjevný osud

• Texaská revoluce

• Texas byl součástí španělského území a roku 1821, po skončení Mexické války za nezávislost, se stal součástí Mexika

• V roce 1824 byla přijata liberální ústava, v roce 1829 bylo zrušeno otroctví

• Zároveň bylo ustanoveno, že kdokoliv, kdo vstoupí do Mexika, je nadále svobodný

• Tyto liberální změny vyvolaly nelibost mezi obyvateli Texasu

• Do Texasu se stěhovali Američané a stávali se z nich zemědělci (potřeba otroků)

• Počet obyvatel Texasu rychle rostl, roku 1830 byl vydán zákon omezující imigraci do Texasu

• Roku 1833 se k moci dostal A. Lopez de Santa Anna (*21. 2. 1794 – ✞21. 6. 1876)

• Ten byl zvolen demokraticky, brzy však začal vládnout jako diktátor

• V celém Mexiku se rozpoutaly nepokoje, stejně tak i v Texasu

• 2. 9. 1835 začíná Texaská revoluce; do Texasu začaly proudit dobrovolníci z USA a Evropy, aby bojovaly za nezávislost Texasu

• Důvodem byla nespokojenost s vládou a liberálními reformami

• Texas byl jakožto jižanská země závislý na otroctví, které nebylo legální

• Dobrovolnická armáda (až 4 000 mužů) se shromáždila v Alamu

• 2. 3. 1836 byla vyhlášena nezávislost státu Texas

• 6. 3. 1836 se dobrovolnická armáda střetla s vojskem Antonia Lopeze

• Texaské vojsko v ní brutálně pobilo dobrovolnickou armádu, což vyvolalo vlnu sympatií s povstalci

• Do Texasu byla povolána další mexická vojska; těm velel sám Santa Anna

• Tato armáda však byla přepadena texaskou armádou

• V následné bitvě, která trvala jen 18 minut, porazila texaská armáda mexickou se ztrátou pouhých 11 mužů (mexická armáda přišla asi o 1 000 mužů)

• Sám Santa Anna byl zajat a držen 3 týdny

• 14. května 1836 byla podepsána smlouva z Velasca

• Santa Anna byl propuštěn a vznikl samostatný stát republika Texas

• Jednalo se o unitární stát s hlavním městem Austin

• Jižní hranici Texasu určila řeka Río Grande, původně Texas zahrnoval jen třetinu současné rozlohy, dnes je Texas rozdělen na 25 regionů

• Texas se stal součástí USA 29. prosince 1845 jako 28. stát

• Hlavním důvodem k tomu byla Válka s Mexikem

• Mexicko-americká válka

• Vztahy mezi Mexikem a USA se zhoršily poté, co se Texas stal státem USA (1845)

• To, a snaha USA o expanzi na západ, vedlo k Mexicko-americké válce

• Ta začala 3. května 1846 útokem mexických vojsk na pevnost Fort Texas

• USA měly jasnou převahu, Mexiko bylo oslabené častými válkami a nepokoji

• Nejznámější bitvou této války byla Bitva o Velacruz (9.-29. březen 1847)

• Válka skončila absolutním vítězstvím USA

• Mír byl zpečetěn 2. února 1848 smlouvou z Guadalupe Hidalgo

• Podle ní Mexiko přišlo o více než polovinu svého území (1,36 mil km2)

• USA získaly Kalifornii, Utah, Arizonu, Nové Mexiko a Nevadu

• Mexiku byl odpuštěn státní dluh vůči USA v hodnotě 3 miliony dolarů

• Došlo k osidlování nově vzniklé severní hranice státu Mexiko

• Oregonská otázka

• Územím Oregon se v polovině 19. století myslela oblast Severovýchodu USA

• Teritorium Oregonu bylo území společně okupované USA a VB

• Británie toto území využívala pro lovení hlodavců pro srsti

• Američané však oblast rychle osidlovali, čímž byl poměř Britů a Američanů 1:6

• Proto bylo roku 1846 území Oregonu rozděleno 49 rovnoběžkou

• Vznikla tak hranice, která zůstala dodnes

• Koupě Aljašky

• Rusko se po prohrané Krymské válce nacházelo v dluzích

• Proto se rozhodlo prodat Ruskou Ameriku, dnes známou jako Aljaška

• Důvodem bylo, že náklady na její údržbu byly větší než její výnos

• Za kupce byly vybrány USA, protože neměly s Ruskem skoro žádné kontakty

• Koupě však byla odložena kvůli Občanské válce v USA

• Cena Aljašky byla odhadnuta na 10 milionů dolarů

• Nakonec byla prodána za 7,2 milionů dolarů

• USA chtěly upevnit svou pozici v Tichém oceánu, proto s koupí souhlasily

• Nedlouho poté bylo na Aljašce nalezeno zlato a ropa, které dopomohly k hospodářskému vývoji Spojených států amerických

• Indiánská otázka

• Již od 16. století probíhaly války s původními obyvateli Ameriky, „indiány“

• V době příchodu Evropanů do Ameriky žilo v Americe cca 10 milionů indiánů

• Podle dohod s Evropskými mocnostmi mohli indiáni volně žít na jejich území

• Některé zákony dokonce chránily jejich zájmy (nerozšiřování území na západ)

• Po vyhlášení nezávislosti USA se však pozice indiánů zhoršila

• Mnozí z nich stáli na straně Velké Británie, protože to pro ně bylo výhodnější

• S postupnou expanzí na západ se také přesouvali oním směrem

• Od objevení Ameriky došlo k více než 50 válečným konfliktům s indiány

• Nakonec bylo indiánům dáno ultimátum: žít v rezervacích či se sžít se společností

• Odhaduje se, že se obyvatelstvo indiánů zmenšilo na 1 % původního počtu

• To samé probíhalo na celém americkém kontinentu

• Otroctví

• Obchod s otroky a instituce otroctví se objevila nedlouho po objevení Ameriky

• Nejvíce byli otroci využíváni v oblasti Karibiku na plantážích

• Na konci 18. století došlo k Haitské revoluci, kdy si otroci z ostrova Hispaniola vybojovali svou svobodu a nezávislý stát

• Toto je však jediný takový případ

• Otroctví se postupně v Latinské Americe zakázalo, na jihu Spojených států však nadále fungovalo (v Latinské Americe v průběhu 1. poloviny 19. století)

• V severních státech USA bylo otroctví zrušeno roku 1804

• Hlavním důvodem bylo to, že otroci tam nebyli tak nutní jako na zemědělském jihu

• 3. března 1820 byl přijat tzv. Missourský kompromis

• Podle něj zůstane Maine svobodným státem, Missouri otrokářským státem

• Zároveň bylo otroctví zakázáno na sever od linie vymezené jižní hranicí Missouri

• Kompromis platil až do roku 1854, kdy byl nahrazen zákonem Kansas-Nebraska

• Ten zaručoval vznik teritorií Kansas a Nebraska, které si o otroctví rozhodnou sami

• Následoval konflikt mezi odpůrci a podporovateli otroctví (Krvácející Kansas)

• Vznikají i abolicionistická hnutí; významnou postavou je politik Frederick Douglas

• Z radikálnějších abolicionistů můžeme zmínit Johna Browna

• Brown, bývalý podnikatel, vedl ozbrojené boje za zrušení otroctví a osvobození černochů; roku 1859 při jednom z těchto pokusů zaútočil na zbrojnici ve Virginii

• Celosvětově bylo zrušení otroctví spojeno s rozvojem zámořského obchodu

• Na začátku Občanské války žily na jihu USA až 4 miliony otroků

• Vznikaly podzemní trasy, jimiž se otroci dostávali na svobodu na sever

• Někteří také utíkali do Mexika, kde bylo otroctví zrušeno roku 1829

• Roku 1847 vznikl v Africe stát Libérie založený Afroameričany ze Spojených států

• Libérie vznikla jako symbol boje proti bezpráví, kam se mohou vrátit otroci z USA

• Založilo ji 13 000 Afroameričanů s pomocí Americké společnosti pro kolonizaci

• Občanská válka

• Předobraz moderních válečných konfliktů, který si vyžádal skoro milion obětí

• První válečné využití žen (zdravotnictví, zázemí), železnic či zajateckých táborů

• Příčinou občanské války byl spor státní a centrální vlády, v druhé řadě otroctví

• Větší slovo měl průmyslový sever, který přehlasovával zemědělský otrokářský jih

• Roku 1860 se prezidentem stal právník Abraham Lincoln (republikán)

• Republikánská strana vznikla roku 1854, byla orientována doleva

• Jižanské státy, z obavy před zrušením otroctvím, se odtrhly a vytvořily konfederaci

• 20. 12. 1860 se odtrhla Jižní Karolína, během dalších měsíců následovalo 12 států

• Samotná válka začíná 12. dubna 1861, kdy Konfederace zaútočila na Fort Sumter

• 15. dubna je povoláno 75 000 dobrovolníků, 19. dubna začíná blokáda jihu

• Evropské státy podporovaly jih, protože od něj kupovaly kvalitní a levnou bavlnu

• Sever byl hospodářsky vyspělejší, ale jih byl vojensky zkušenější

• Zpočátku vedl jih defenzivní politiku, měl navrch, boje byly v Tennessee a Virginii

• První bitva se odehrála 21. července 1861, bitva u Bill Runu, vyhrála Konfederace

• Roku 1862 začaly povinné odvody v Konfederaci, roku 1863 v Unii

• Unie roku 1861 přešla na plán Anakonda; rozdělení jihu řekou Mississippi a námořní blokáda; plán provedl unijní generál Winfield Scott

• Unii se nedařilo na východním pobřeží, vyhrávala ale podél řeky Mississippi

• Nejúspěšnějším generálem Unie byl Ulysses Grant, na jihu to byl generál Lee

• 9. březen 1862 – námořní bitva o Hampton Roads, první námořní bitva nového typu

• 6. duben 1862 – bitva u Shilonu, vítězství Unie, 25 tisíc padlých

• 22. září 1862 prezident Lincoln vyhlašuje, že od roku 1863 jsou všichni otroci na území Unie svobodní (od roku 1865 součástí XIII. dodatku Ústavy)

• Lincolnova vláda však nebyla nejsilnější, byla kritizována za povinné odvody a nejasné postoje k otroctví, které někdy vyústily v nepokoje (nepokoje v NY, 1863)

• I přesto byl roku 1864 Lincoln zvolen podruhé

• Rusko podporovalo Unii, Francie a Velká Británie podporovaly Konfederaci

• 1. – 3. červenec 1863, bitva u Gettysburgu, vítězství Unie

• Konfederace poražena, Lee se stáhl, Unie postupuje na území Konfederace

• Zároveň roku 1863 vznikají první černošské vojenské oddíly

• Grant se stává roku 1864 vrchním velitelem (později je zvolen prezidentem)

• Grant operuje na východě, na západě operuje generál Sherman

• 1. září 1864 kapitulovala Atlanta, kterou nechal 11. listopadu Sherman vypálit

• Unijní armáda postupuje agresivně, snaží se zničit jižanskou ekonomiku, plenění

• 24. prosince 1864 vstupuje Sherman do městě Savannah

• Roku 1865 jsou státy Georgie, Severní a Jižní Karolína silně poničeny válkou

• 27. – 28. 3. 1865 dochází ke konferenci mezi hlavními generály (cíl: konec války)

• Závěrečný boj proběhl na řece Appomattox ve Virginii (8. duben 1865)

• V ní byla armáda Konfederace, vedená generálem Lee, poražena a musela se vzdát

• 9. dubna 1865 generál Robert E. Lee kapituluje před generálem Grantem

• 12. dubna 1865 složila armáda Konfederace zbraně a skončily boje

• 14. dubna 1865 byl zastřelen prezident Abraham Lincoln, umírá 15. dubna 1865

• Byl zastřelen v divadle jižanským hercem Johnem Wilkesem Boothem

• Od roku 1865 do roku 1877 probíhala rekonstrukce jihu (obnovení infrastruktury)

• Výsledkem války bylo zrušení otroctví, posílení centrální vlády, hospodářský boom USA, zavedení strojů v zemědělství, ale také vznik Ku-Klux-Klanu a segregace

• Vliv USA na západní polokouli

• Roku 1823 vychází Monroeova doktrína – „Amerika Američanům“

• Podle ní evropské mocnosti nebudou zasahovat do dění v Americe a naopak

• USA si tím vymezily svou sféru vlivu (Západní hemisféru a Tichomoří)

• USA od té doby považují za povinné rozšiřovat samostatnost u amerických států

• Po skončení Občanské války začaly Spojené státy podporovat mexické liberály

• Mexiko byl v této době obsazeno Francii, která podporovala konzervativce

• Napoleon III. stáhl z Mexika vojáky, aby si udržel dobré vztahy s USA

• 15. května 1867 bylo Mexiko sjednoceno a skončilo období Impéria

• 19. června 1867 byl popraven Maxmilián I. Mexický, císař Mexika

• Roku 1898 vyhlásily USA válku Španělsku o území Kuby a Filipín

• Válka byla vyústěním amerického nacionalismu a snah o rozšíření vlivu

• Boje probíhaly na Kubě a Filipínách, posledních koloniích Španělského království

• Během války obsadily USA Havaj a Portoriko, které je okupováno dodnes

• Americká vojska vedl generál Theodor Roosevelt, který se později stal prezidentem

• Ve válce měly Spojené státy navrch na všech frontách

• Válka začala 21. dubna 1898 a skončila americkým vítězstvím 10. 12. 1898

• Kuba a Filipíny získaly nezávislost, byly však nadále pod vlivem USA

• Filipíny se staly de facto kolonií USA, Kuba byla navržena jakožto stát USA

• Roku 1902 USA podpořily panamskou snahu o nezávislost na Kolumbii

• Hlavním důvodem bylo to, že USA vlastnily většinu Panamského průplavu

• Panama tak získala nezávislost 3. listopadu 1903

• Roku 1915 obsadily Spojené státy ostrov Hispaniola za účelem ochrany svých politických a hospodářských zájmů

• Okupace probíhala s užitím rasové a národnostní segregace

• Okupace skončila roku 1934, důvodem jejího skončení byla hospodářská krize

• Zasahování USA do věcí amerických států pokračovalo i po 2. světové válce

• USA se snažila zabránit šíření komunismus; později se tyto intervence staly součástí války proti drogám (intervence v Kolumbii a Mexiku)

• Imigrace do USA

• Prvními přistěhovalci do Ameriky byly puritáni z Anglie a protestanti z Evropy

• Ti na území USA zavedli konzervativní zákony, jako např. zákaz knih

• Další přistěhovalci přicházeli z Německa a Anglie (trestanci, vyhnanci, dobrodruzi)

• V oblasti Louisiany se usazovali Francouzi (jejich potomci tam žijí dodnes)

• V polovině 19. století přišla vlna přistěhovalců z Irska

• Její příčinou byl Velký irský hladomor, který Irsko postihl v letech 1845 až 1849

• Na konci 19. století se do Ameriky stěhovali Italové, Rusové, Němci, Češi či Poláci

• Na americkém středozápadě se usídlovali lidé ze Skandinávie

• V současné době přichází většina přistěhovalců z Asie; první osadníci z Asie se usídlovali na západním pobřeží, stavěli železnice či zakládali podniky

• USA v Tichomoří

• Roku 1853 se Američané vylodili v Japonsku, jež přiměli k uzavření obchod. smluv

• V Japonsku nastaly reformy Mejdži, kdy se z Japonska stala konstituční monarchie

• Následoval obrovský hospodářský a vojenský rozmach po evropském vzoru

• Roku 1898 svrhly USA filipínskou vládu, po krátké válce začaly Filipíny okupovat

• Tato okupace trvala až do roku 1946 (vztahy USA a Filipín však nebyly zhoršeny)

• Roku 1900 byla Havaj prohlášena teritoriem USA a stala se státem v roce 1959

• Svůj vliv rozšiřovaly Spojené státy i na ostrovech v Oceánii

• Nejvíce na Šalamounových ostrovech, kde byly po 2. svět. válce testovány bomby

• Během Studené války chtěly Spojené státy odkoupit Grónsko a část Antarktidy

• Důvodem k tomu bylo tamější podnebí, které je dosti podobné tomu arktickému