Otázka 28 – Studená válka a její projevy

Otázka 28 – Studená válka a její projevy

• Studená válka se definuje jako stav zvýšeného vojenského a politického napětí

• Podle většiny historiků se datuje od konce 2. světové války do rozpadu SSSR

• Vyznačuje se bipolárním rozdělením světa, lokálními konflikty, závody ve zbrojení a technologickém pokroku vedeném za účelem upevnění pozice dané strany

• Hrubý odhad trvání Studené válka: 1947 – 26.12.1991

• Někteří historici tvrdí, že počátky Studené války lze najít na konci 1. světové války

Důležitá data Studené války:

• 1947 – odmítnutí Maršálova plánu, vznik satelitních států SSSR, Berlínská krize

• 1953 – konec Korejské války, smrt Stalina, nástup Eisenhowera a Chruščova

• 1961 – Berlínská krize, Gagarin, konec Velkého skoku, Čínsko-sovětský rozkol

• 1985 – nástup M. S. Gorbačova, Černobylská havárie, Perestrojka, Glasnosť

• 1989 – pád komunismu ve Východním bloku, Náměstí Nebeského klidu

• 1991 – rozpad SSSR, konec Studené války

• Poválečné uspořádání světa

• 22. července 1941 vstoupilo SSSR a 7. prosinci 1941 USA do Druhé světové války

• Spolu s Velkou Británii utvořily tyto státy Spojenecké síly

• 28. 11. 1943 proběhla Teheránská konference, 1. setkání hlav USA, VB a SSSR

• Zde byla dohodnuta společná strategie války, otevření západní fronty, poválečné rozdělení světa a přislíbení vstupu SSSR do války s Japonskem (stalo se roku 1945)

• V únoru 1945 se konala Jaltská konference, kde bylo dojednáno odsunutí Němců, přerozdělení východního Německa, ustanovení Rady bezpečnosti a program 4D

• Zároveň bylo dohodnuto, že Velká Trojka bude podporovat svobodné volby v Evropě

• Řešení otázky válečných zločinců bylo odloženo, nakonec (především z iniciativy USA) došlo k tzv. Norimberským procesům (listopad 1945 – říjen 1946)

• Byla stanovena demarkační linie; ta procházela Prahou, po válce byla posunuta na západ a stala se základem „železné opony“

• Rozdělení světa na Západ a Východ

• V červenci 1945 se v Německu konala Postupimská konference

• Na ní bylo rozděleno Německo a Rakousko do 4 okupačních zón, uznání nových státních hranic a možnost čerpání reparací z vlastních zón

• Brzy po konci války začalo v zemích východního bloku upevňování moci SSSR

• Docházelo k ovlivňování svobodných voleb a upevňování moci komunistů

• Z těchto států se tak stávají satelitní státy Sovětského svazu

• Roku 1946 varuje W. Churchill před rozdělením světa a tzv. Železnou oponou

• V Řecku probíhá krvavá občanská válka levicové strany proti králi Jiřímu II.

• 12. března 1947 přednese prezident Harry Truman v Kongresu svůj projev

• Na něm je stanovena Trumanova doktrína (povinnost USA bojovat proti totalitě)

• 22. května 1947 podepsal Truman zákony schvalující pomoc Řecku a Turecku

• Tři týdny na to je představen Maršálův plán, ekonomická pomoc státům Evropy

• Ten země ve sféře SSSR odmítnou nebo jsou nařízeni odmítnout (viz. Polsko, ČSR)

• Ve Východním bloku vznikla RVHP, která plnila stejný účel

• Válečné zbrojení a vesmírný závod

• V srpnu 1945 svrhly USA atomovou bombu na Hirošimu a Nagasaki

• Kromě přinucení Japonska ke kapitulaci byla účelem také zastrašení SSSR

• Roku 1949 si SSSR vytvořilo vlastní jaderné zbraně

• Ve stejném roce také vzniklo NATO, jež založilo 5 států severní polokoule

• Roku 1955 do NATO vstoupilo Západní Německo, což by impulzem pro vznik Varšavské smlouvy (vojenské uskupení zemí východ. Bloku, rozpadlo se roku 1991)

• Studenou válku v 50. letech provázelo hromadné zbrojení (i na poli atomových zbraní)

• Později se tento „závod“ přesunul na pole vědeckého výzkumu a dobývání vesmíru

• První berlínská krize a Německá otázka

• Po válce bylo Německo a Berlín rozděleny na 4 okupační zóny (FR, USA, VB, SSSR)

• Na území Německa probíhal program 4D (denacifikace, demilitarizace, demokratizace, dekartelizace)

• Tento program probíhal v menší míře také v Rakousku, i to bylo rozděleno

• Okupační vojska opustila Rakousko roku 1955 a Rakousko zůstalo neutrální

• 1.1. 1947 se spojily americká německá a anglická německá zóna a vznikla tzv. Bizonie

• K ní se roku 1948 připojila francouzská část a vznikla Trizonie (Sársko byla výjimka)

• Trizonie přijala Maršálův plán, východní část jej však odmítla

• Došlo k oddělení Trizonie a vzniku NSR – Německá Spolková Republika (Máj 1949)

• Stalin s tím nesouhlasil a reagoval zablokováním Berlína

• Byly zablokovány pozemní cesty do západní části, snahou bylo vyhladovění obyvatel

• Blokáda trvala 2 roky (1948–1949), reakcí Západu bylo zavedení leteckého mostu

• V srpnu 1948 se setkali Spojenci, starostou Berlína byl zvolen Ernst Reuter

• Berlín zůstal rozdělen na západní a východní část

• Kancléřem NSR se stal Konrád Adenauer, ten připojil NSR do NATO a EHS

• 7. 10. 1949 bylo vyhlášeno NDR, prezidentem se stal Wilhelm Pieck

• Důsledkem berlínské krize bylo rozdělení Německa a vznik 2 států

• Stát Izrael

• Myšlenka židovského státu je ústřední biblickou myšlenkou

• V 19. století se o ni zasadila sionistická hnutí, jejichž otcem je Theodor Herzl

• Po 1. světové válce vznikl Mandát Palestiny s přislíbením vzniku „židovského státu“

• Roku 1947 byl s podporou OSN Mandát Palestiny rozdělen na státy Palestinu a Izrael

• 14. května 1948 vyhlásil Izrael nezávislost a v následující Válce za nezávislost získal území nad rámec přislíbení OSN

• Konflikty se sousedními zeměmi (ryze muslimskými) trvají dodnes

• Na konci 40. let se Izrael odmítl přidat na stranu Sovětského svazu

• V zemích Východního bloku to vedlo k vlně antisemitismu

• Dodnes je vznik Izraele sporným tématem mezinárodní politiky

• Válka v Koreji

• Po První čínsko-japonské války (1894–1895) získalo Japonsko Korejský poloostrov

• Tamější obyvatelstvo bylo považováno za lidi druhé kategorie (téměř Japonci)

• Zároveň bylo pod konstantní propagandou ze strany Japonska

• 5. dubna 1945 vypovědělo SSSR pakt o neútočení s Japonskou

• 10. srpna 1945 Japonsko kapitulovalo

• V prosinci 1945 byl podepsán pakt o dočasném rozdělení země, jižní část přešla pod správu Spojených států a severní část pod správu SSSR (rozděleno 38. rovnoběžkou)

• V Koreji proběhly volby, na severu vyhrál Kim-Ir sen, na jihu Li Sung-man

• Byly snahy o sjednocení země pod jedním vůdcem, ty se však neuskutečnily

• V srpnu 1948 byla vyhlášena Korejská republika, v září 1948 KLDR

• 1949 – komunisté vyhráli Čínskou občanskou válku, Čína se stala spojencem SSSR

• Peking i Moskva podporovaly vojenské řešení problému

• 25. 6. 1950 – vojska KLDR zaútočila na Jižní Koreu

• KLDR vojensky podporovala Čína a Sovětský svaz

• Do září téhož roku dobyla Severní Korea 80 % Jižní Koreji

• V září bylo na valném shromáždění OSN rozhodnuto o vyslání vojenské pomoci

• Těm velel americký generál Douglas McArthur (veterán z války v Tichomoří)

• Protiútok byl veden na souši i po moři, vojsku OSN (především USA) se podařilo rychle postupovat na sever až k hraniční řece Yal

• Na začátku roku 1951 se do konfliktu přidali čínští dobrovolníci (resp. Čínská armáda)

• Vojsko OSN nebylo schopno odrazit tak silný útok, tak se stáhli za 38. rovnoběžku

• Následující boje byly spíše poziční, již nedošlo k výraznému posunu fronty

• Generál McArthur byl pro své radikální řešení odvolán (žádal o užití jaderných zbraní)

• V roce 1953 zemřel Stalin, v USA se prezidentem stal Dwight Eisenhower

• 27. 7. 1953 bylo podepsáno příměří v Pchanmundžonu

• Byla stanovena demarkační linie a demilitarizované zóny

• Celkem při válce zemřelo 4,7 milionů lidí a Spojené státy stála přes 100 mld. dolarů

• Oficiálně nebyla Korejská válka ukončena dodnes

• Maďarské povstání 1956

• Během Druhé světové války bylo Maďarsko na straně Třetí říše

• Podle některých historiků byl tamější fašistický režim horší než v Třetí říši či Itálii

• V březnu 1944 překročila sovětská armáda hranice Maďarska

• V dubnu 1945 už sovětská armáda ovládala celé území Maďarska, které bylo automaticky přičleněno do sovětské sféry vlivu

• Matyáš Rákoši se stal hlavou komunistického Maďarska a začal se sérií procesů

• Právě v Maďarsku začaly největší vykonstruované procesy (např. László Rajk)

• Po Stalinově smrti nastaly v Maďarsku snahy o svržení Rákošiho režimu

• 23. října 1956 – v Budapešti se koná demonstrace za podporu polských dělníků, kteří předtím demonstrovali v Poznani proti komunistickému režimu

• Během něho byly odstraňovány komunistické symboly a byla zničena socha Stalina

• U budovy rozhlasu narazili demonstranti na odpor tajné policie

• Ještě 24.10. večer dochází k bojům, kdy demonstranti střílí do policie (a naopak)

• Od 25. 10. jsou přerozdělovány zbraně, příslušníci tajné policie jsou zabíjeni

• 30. října 1956 sovětská vojska opouští Budapešť (nápad premiéra Imreho Nagyho)

• Následně je sestavena pluralitní vláda (nejen komunisté) a situace se uklidňuje

• Nagy 1. listopadu vyhlašuje neutralitu Maďarska a vystoupení z Varšavské smlouvy

• V Moskvě je však mezitím naplánována operace Vichr s cílem normalizace Maďarska

• Velitelem je zvolen maršál Koněv (veterán z Druhé světové války)

• 4. listopadu 1956 vstupuje do Maďarska invazní vojsko o síle 200 000 mužů

• Jejich vybavení se dalo srovnat s vybavením Wehrmachtu při dobytí západní Evropy

• Povstání bylo potlačeno, počet obětí se odhaduje na 5 tisíc lidí

• Do čela Maďarska byl dosazen Jánoš Káhán, který vládl dalších 32 let

• Imre Nagy byl roku 1958 popraven

• Oficiálně bylo povstání ukončeno 10. listopadu 1956

• Suezská krize

• Egypt byl po 2. světové válce neutrální, ale (stejně jako další země) byl proti Izraeli

• Snahy o dobré vztahy s USA i SSSR vedly k tomu, že Spojené státy zrušily dříve dohodnuté obchodní smlouvy

• V reakci na to Egypt znárodnil Suezská kanál (vlastněný a spravovaný Francií a VB)

• Znárodnění bylo vyhlášeno v červenci 1956 prezidentem G. A. Nasserem Husseinem

• Zároveň byl zakázán průjezd všem izraelským lodím

• Británie a Francie to braly jako útok na své zájmy na Blízkém východě

• Premiéři Guy Mollet (FR), Anthony Eden (VB) a David Ben-Gurion (IZ) se dohodli na společné řešení krize

• Plánem bylo dobytí Sinajského poloostrova Izraelem a převzetí kontroly nad Suezským průplavem vojáky Británie a Francie

• 29. října 1956 zaútočili izraelští vojáci na Sinajský poloostrov

• 5. listopadu 1956 byli britští a francouzští výsadkáři vysazeni u kanálu

• Rychle se jim podařilo převzít kontrolu nad průplavem

• Invaze však nebyla kladně přijata ani jednou ze stran (dokonce ani ze strany USA)

• Prezident Eisenhower dokonce vyhrožoval vyhoštěním Francie a VB z NATO

• V listopadu 1956 se vojska VB a Francie stáhla, izraelská se stáhla v březnu 1957

• Byl to vojenský úspěch, ale politický propadák

• Druhá berlínská krize

• V 60. letech rostla migrace z Východního do Západního Berlína

• V reakci na to byl 15. 6. 1961 přednesen záměr uzavření hranice

• V noci z 12. na 13. 8. 1961 začala stavba Berlínské zdi

• Původně se jednalo jen o ostnatý drát, postupně se však rozrostla do betonové zdi

• Při pokusech o překročení zdi zemřelo až 160 lidí (možná více, údaje nelze ověřit)

• 26. června 1961 přednesl v Berlíně prezident Kennedy projev: „Ich bin ein Berliner“

• Berlínská zeď zůstala stát až do roku 1989

• Stala se největším symbolem Studené války (symbol rozdělení města, státu a světa)

• Karibská krize

• Kuba byla v 50. letech de facto loutkový stát USA s gen. Fulgenciem Batistou v čele

• 2. ledna 1959 byl Batista svržen bratry Castrovými a Che Guevarou (komunisté)

• Tím byla dovršena kubánská revoluce, Batista uteklo do Santo Dominga

• Revolucionáři na Kubě založili komunistický režim, se kterým navázalo styky SSSR

• Jejich režim se pokusili svrhnout Američané (zátoka sviní), ale neuspěli

• Prezidentem se stal Fidel Castro, byl populární především díky panamerikanismu

• Kuba a SSSR uzavřeli dohodu, že SSSR může nainstalovat své jader. zbraně na Kubě

• To bylo zjištěno CIA 16. října 1962 (začátek 13denní krize, tzv. Karibské krize)

• 22. říjen 1962 – USA odpovědělo námořní blokádou

• 25. říjen 1962 – dochází ke konfrontaci v OSN

• 26. říjen 1962 – na Kubu dorazil vojenský konvoj SSSR

• Krize nakonec skončila kompromisem (USA stáhne rakety z Turecka, SSSR z Kuby)

• 28. říjen 1962 – začalo demontování raket na Kubě

• SSSR podporovalo kubánský komunistický režim až do svého rozpadu (ext. nákladné)

• Pražské jaro 1968

• Jedná se o období politického rozvolnění mezi 5. lednem 1968 a 21. srpnem 1968

• S nástupem N. Chruščova došlo na konci 60. let k rozvolnění režimu v ČSSR

• 5. ledna 1968 se Alexander Dubček stal generálním tajemníkem a 22.3. se Ludvík Svoboda stal rezidentem ČSSR

• Ti podporovali politiku „Socialismu s lidskou tváří“

• 5. dubna 1968 byl schválen Akční program KSČ, podporující liberální změny

• 26. 7. 1968 – je vydán manifest Dva tisíce slov (autor: Ludvík Vaculík)

• Akční program volal po změnách strany, Dva tisíce slov se týkal společenských změn

• Dva tisíce slov byla také reakce na Brežněvovu doktrínu (nutnost udržení komunismu)

• V ČSSR bylo Pražské jaro mylně chápáno jako konec komunismu, tak jej chápal i Sovětský svaz a považoval jej za ohrožení své sféry vlivu

• Brežněv požadoval omezení liberálních změn, to Dubček odmítá

• V reakci na to z noci 20. na 21. srpna překročila vojska Varšavské smlouvy hranice

• Invaze čítala půl milionu vojáků a 500 tanků

• Během reakčních protestů bylo zabito přes 100 lidí a několik stovek zraněno

• Českoslovenští politici byli uneseni a v Moskvě donuceni souhlasit s invazí

• V ČSSR nastala 3. velká vlna migrace a období tzv. Normalizace

• Vietnamská válka

• V 19. století byl poloostrov Zadní Indie (dnešní Indočína) pod nadvládou Francie

• Během Druhé světové války byla Indočína „osvobozena“ Japonci

• Propagovali politiku Asie Asiatům, politika nezávislosti na evropských mocnostech

• Po Druhé světové válce, v době 2. vlny dekolonizace, začala První Indočínská válka

• Během ní (1946–1954) si vybojovaly Vietnam, Laos a Kambodža nezávislost

• V ní byla Francie poražena, skončila Ženevskou konferencí a vítězstvím Vietnamu

• Vietnam byl rozdělen 17. rovnoběžkou na severní a jižní část

• Prezidentem jihu byl Ngo Dinh Diem, na severu Ho Či Min

• Situace ve Vietnamu byla podobná jako v Koreji; na jihu neoblíbený prezident a korupce, na severu populární komunistický režim

• 1. listopadu 1955 zaútočila Vietnamská demokratická republika (komunistický sever) na Jižní Vietnam (začátek Vietnamské války, někdy také Druhá Indočínská válka)

• Ho Či Minh využíval Vietcong – komunistickou partizánskou organizaci

• Pro sever byla důležitá Ho Či Minhova stezka, která sloužila k zásobování

• 2. 11. 1963 – prezident Diem byl zavražděn, 22. 11. 1963 – atentát na Kennedyho

• Nastupující americký prezident, L. B. Johnson, se zapojil do války po Incidentu v Tonkinském zálivu (1964; později prokázáno, že byl vykonstruovaný)

• Sever vedl partyzánskou válku, ta probíhala v lesích a dělala vojákům USA problémy

• Byl použit Napalm a Agent Orange – chemické zbraně (s dlouhodobými následky)

• Masakr ve vesnici My Lai (16. 3. 1968) – největší válečný zločin spáchaný USA

• Během něho američtí vojáci napadli údajnou pro-severskou vesnici (500 obětí)

• Zprávy z Vietnamu vyvolali vlnu odporu ve světě, hlavně v USA

• Roku 1969 se stal prezidentem Richard Nixon, roku 1973 stáhl vojska z USA

• Roku 1975 sever dobyl Jižní Vietnam a Vietnamská válka skončila (30. 4. 1975)

• Zabití jednoho vojáka Vietcongu stálo USA 100 000 dolarů

• Vietnam byl začleněn do komunistického světa, stal se členem RVHP

• Pro USA byla Vietnamská válka skandálem, který se stal symbolem do dnešního dne

• Normalizace v ČSSR

• Normalizace – období upevnění konzervativního komunismu v Československu

• Období od Pražského jara (srpen 1968) do Sametové revoluce (listopad 1989)

• První projevy normalizace se začali objevovat v roce 1970

• Došlo ke zrušení liberálních změn, zakázání některých organizací (Sokol), zpřísnění cenzury a zakázání některých autorů (Havel, Kundera, Vaculík, Hrabal,…)

• Ve státě začala více operovat Státní tajná bezpečnost (zkráceně StB)

• Roku 1975 podepsala vláda ČSSR závěrečná akt o uznávání lidských práv (výsměch)

• Reakcí na to bylo zveřejnění Charty 77 (občanská iniciativa, autor: Václav Havel)

• Uvolnění nastalo až s nástupem M. Gorbačova a jeho Perestrojkou

• Ta byla jednou z příčin Sametové revoluce v listopadu 1989

• Solidarita 1980

• V roce 1980 proběhla v Polsku masivní vlna stávek

• Ta byla vyvolána špatnými pracovními podmínkami, především na severu (Gdaňsk)

• Požadavky stávkujících byly nezávislé odbory, volné sobory, delší mateřské dovolené

• Kromě odborářských požadavků byly žádány i politické požadavky

• Na konci srpna 1980 se do čela stávkujících postavil elektrikář Lech Wałęsa

• 31. srpna 1980 komunistická strana Polska ustoupila, což dalo vzniknout Solidaritě

• Solidarita byly původně nezávislé odbory, brzy však začala žádat i politické změny

• Vydávala vlastní časopis (prolomení státního monopolu na tisk), žádala omezení cenzury, propuštění politických vězňů a obsazování funkcí podle kompetencí

• Ke konci roku 1980 měla Solidarita 8,5 milionů členů (z tehdejších 35,5 milionů)

• Komunistická strana (s gen. Wojciechem Jaruzelskim v čele) však 13. prosince 1981 vyhlásila nezákonné převzetí moci vojenskou juntou a vyhlásila válečný stav

• V sousedních zemích se o něm mluvilo jako o výjimečném stavu (třeba ČSSR)

• Solidarita byla zakázána a její členové byli pronásledováni

• Přesunula se do ilegality, kdy dále podporovala disidenty a své členy

• Po vlně stávek v roce 1988 byla roku 1989 Solidarita opět legalizována

• Její kandidáti vyhráli v svobodných volbách 35 % míst v parlamentu

• Tadeucz Mazowiecki, člen Solidarity, se poté stal premiérem Polska

• Hnutí Solidarita výrazně přispělo k pádu komunismu v Polsku

• Revoluční rok 1989

• V roce 1988 proběhli v Polsku masivní protesty dělníků

• Ty vedly k jednáním s komunistickou stranou, kterou souhlasila s delegalizací Solidarity a svobodnými volbami

• Ty proběhly v červnu 1989 a Solidarita vyhrála (pád komunismu v Polsku)

• 18. 10. 1989 byla změněna maďarská ústava a 25. 3. 1990 proběhly svobodné volby

• 9. listopadu 1989 padla Berlínská zeď a 3. října 1990 došlo k Sjednocení Německa

• 11. listopadu 1989 začala Sametová revoluce v Československu a koncem roku se Václav Havel stal prezidentem Československa

• 22. prosince 1989 utekl Nicola Čaučeško, rumunský diktátor, z Rumunska kvůli sílící vlně antikomunistických procesů

• Ještě ten den byla stanoveno prozatímní vláda, které velel Ion Iliescu

• 24. prosince byl Čaučeško spolu se svou manželkou zajati, odsouzeni a popraveni

• V roce 1991 se rozpadl Sovětský svaz a v květnu 1990 padl komunismus v Albánii

• V Jugoslávii proběhli liberální reformy až v roce 1991, kdy se Jugoslávie rozpadla

• Rozpad SSSR

• Roku 1985 se generálním tajemníkem SSSR stal Michail Gorbačov

• Ten přišel s Perestrojkou (ekonomické reformy) a Glasností (politika otevřenosti)

• Zároveň musel řešit ekonomickou krizi Sovětského svazu a Východního bloku

• Sovětský svaz vedl nákladnou zahraniční politiku (Kuba, Válka v Afghánistánu,…)

• Zároveň měl Sovětský svaz neefektivní hospodářství (kolektivizace, družstva,…)

• NDR si muselo peníze půjčovat od západního Německa (výměnou za odstranění min)

• 26. dubna 1986 došlo v Černobylské jaderné elektrárně k havárii

• Následné odstranění škod stálo SSSR celý její rozpočet na jeden rok

• Roku 1989 se všechny země Východního bloku vymanily z vlivu Sovětského svazu

• 11. března 1990 vyhlásila Litva nezávislost, další baltské státy tak plánovaly učinit též

• V roce 1991 se v Rusku konaly první svobodné volby, ty vyhrál Boris Jelcin

• Konzervativní komunisté provedli puč, který byl po dvou dnech potlačen

• Následně Gorbačov rozpustil Komunistickou stranu

• Do 1. prosince vyhlásila nezávislost většina sovětských republik (UA, LV, LT, EST,..)

• 21. prosince 1991 byl podepsán Alma-Ata, který formálně rozpustil Sovětský svaz

• 25. prosince 1991 Gorbačov rezignoval, 26. prosince se prezidentem Ruska stal Jelcin

• 26. prosinec 1991 je tak považován za oficiální rozpad SSSR a konec Studené války

• Podle některých historiků se však, ve 20. letech 21. století, nacházíme v její další fázi