Otázka 29 – Světový vývoj v 2. polovině 20. století
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Otázka 29 – Světový vývoj v 2. polovině 20. století
-
Období ovlivněno Druhou světovou válkou a Studenou válkou
-
Dochází k obrovskému hospodářskému a technologickému pokroku
-
Vstoupá počet obyvatel a životní úroveň
-
V roce 1895 nežilo pouze 7% obyvatel pod hranicí chudoby, dnes žije pouze 9% obyvatelstva planety pod hranicí extrémní chudoby
Důležitá data:
-
1945 – konec Druhé světové války, USA poprvé úspěšně testuje jaderné zbraně
-
1949 – vznik NATO, SSSR úspěšně testuje jaderné zbraně, První Berlínská krize
-
1953 – konec Korejské války, smrt Stalina, nástup Eisenhowera a Chruščova
-
1960 – 3. vlna dekolonizace, Rok Afriky, IRA začíná se svou činností v Británii
-
1985 – nástup M. S. Gorbačova, Černobylská havárie, Perestrojka a Glasnosť
-
1989 – pád komunismu ve Východní bloku, Náměstí Nebeského klidu
-
1991 – rozpad SSSR, konec Studené války
-
Německo po Druhé světové válce
Po kapitulaci Německa došlo k rozdělení území Německa na 4 okupační zóny
Část východního Německa (Mazursko, Pomorsko, Slezsko) připadla Polsku, východní Prusko (s městem Královec) se stalo exklávou Sovětského svazu
V roce 1947 se spojily britská a americká okupační zóna (Bizonie), v roce 1948 se přidala francouzská (kromě Sárska, to až v roce 1956) a vznikla Trizonie
Kromě Německa byl rozdělen i Berlín, na 4 okupační zóny, poté na západní/východní
Roku 1949 vznikla Německá spolková republika s Bonnem jako hlavním městem
Prvním kancléřem se stal Konrad Adenauer (křesťanský demokrat)
Za jeho vlády zažilo Západní Německo období prosperity a hospodářského růstu
Do Německa přijížděli Turci za prací, mnozí z nich tam zůstali (dnes až 3 miliony lidí)
V roce 1955 vstoupilo NSR do NATO a roku 1957 se podílelo na založení EHS
V roce 1955 se také Západní Německo přihlásilo k odkazu Druhé světové války
Sárský protektorát se stal součástí Západního Německa roku 1957
Roku 1963 došlo k historickému smíření s Francií a zlepšení vztahů obou zemí
V tom samém roce se kancléřem stal bavorský ekonom Ludwig Erhard
Pokračoval v procesu evropské integrace a navázal kontakty s Izraelem
V 70. letech se stal kancléřem Willy Brandt, bývalý starosta Západního Berlína a vůdčí osobnost Sociálnědemokratické strany (německá SPD)
Ten vedl za začátku 70. let kontroverzní politiku sblížení s Východem (Ostpolitik)
V říjnu 1982 se stal kancléřem Německa křesťanský demokrat Helmut Kohl
Ten je označován za otce myšlenky sjednocené Evropy, u moci byl 16 let
Ve Východním Německu vládl mezi lety 1950 a 1972 Walter Ulbricht
Východní Německo bylo zařazeno do sféry vlivu SSSR, veškerou moc převzala komunistická strana a v zemi působila Stasi (německá rozvědka a hlavní tajná služba)
I nadále se věřilo, že se Německo spojí, tyto snahy byli částečně přerušeny stavbou Berlínské zdi (situace podobná jako v Koreji nebo Vietnamu; sjednocení s 1 vůdcem)
Roku 1989 byla zbourána Berlínská zeď a Německo se roku 1990 sjednotilo
-
Francie
22. května 1940 byla podepsána kapitulace Francie; ta byla rozdělena na okupovaný sever a fašistický loutkový stát Vichy
Francie byla osvobozena až roku 1944 během operace Overlord
Na konci války stála Francie na straně vítězných mocností a získala okupační zóny
Kapitulace Francie je dodnes diskutovaným historickým tématem (podobně jako Mnichovská dohoda v Československu)
Během války působil ve Francii silný odboj, kterému velel Charles de Gaulle
Ten za války působil ve francouzské exilové vládě
Byl po konci války nespokojen se situací ve Francii, proto se z politiky stáhl
Po válce byla vyhlášena IV. republika, ve které měl prezident méně pravomocí
K moci se dostala levicová vláda, které pomohlo celkové levicově orientované smýšlení Francouzů po Druhé světové válce (přetrvalo až do roku 1968)
S koncem války nastalo období 2. vlny dekolonizace
19.12.1946 začala První válka v Indočíně, která skončila roku 1954 prohrou Francie
Ve stejné době Británie ztrácí vliv v Indii a Nizozemí přichází o oblast Indonésie
Roku 1958 začala Alžírská válka; Alžírsko bylo od poloviny 19. století součástí Francie, ale tamější obyvatelé nebyli občany
Ve válce měla převahu Francie, proto Alžířané přešli na efektivnější partizánský boj
Situace v Alžírsku vyústila v krizi, která vedla k ustanovení de Gaullea prezidentem a vytvoření V. republiky (v září 1958 byla sepsána nová ústava)
Válka skončila až roku 1962, kdy Charles de Gaulle uznal nezávislost Alžírska
Charles de Gaulle byl prezidentem V. Francouzské republiky mezi lety 1959 a 1969
Za jeho vlády došlo k osamostatnění většiny francouzských kolonií (hlavně v Africe)
Jeho vláda (Gaullismus) byla konzervativní a centralistická se snahou o co nejširší zapojení občanů do dění ve státě (nejčastěji skrze referenda)
Důraz byl kladen na respekt k soukromému vlastnictví a silné postavení státu
Za jeho vlády Francie vystoupila z NATO a zahájila vlastní jaderný program
Gaulle zemřel roku 1970 a prezidentem po něm se stal George Pompidou
-
Rozpad koloniálního systému
Koloniální systém sahá až do konce 15. století, kdy byla objevena Amerika
1. vlna kolonizace začala v 16. století, kdy došlo k osidlování Nového světa
2. vlna kolonizace začala v 2. pol. 19. stol., evropské mocnosti upevňovali svůj vliv ve východní Asii a později v Africe (1884-1885 – Berlínská konference, Hon na Afriku)
Jako dekolonizace se označuje postupná ztráta vlivu evropských mocností v koloniích
První vlna dekolonizace začala v 1. pol. 19. století v Jižní a Střední Americe jako důsledek Napoleonských válek
Významnější však byly 2. a 3. vlna, které vznikly jako důsledek Druhé světové války
2. vlna dekolonizace nastala v 50. letech (Indočína, Indonésie, Indie, Filipíny, Libye)
3. vlna dekolonizace nastala v 60. letech (tzv. Rok Afriky je označení pro rok 1960)
V 60. letech získala nezávislost většina zemí Afriky
Dekolonizace vedla k sérii válek a konfliktů vyvolaných evropskou nadvládou
Zároveň došlo k oslabení pozic evropských mocností a konci imperialismu