Otázka 6 – Český stát od počátku do 15. století

Otázka 6 – Český stát od počátku do 15. století

• Historie území českého státu od pravěku do Husitskou revoluci

• První lidé na našem území

• První lidé žili na území České republiky v nejstarším Paleolitu

• Původně zde žili Homo Erectus či Homo Heidelbergensis

• Homo Sapiens se na našem území objevil v mladším Paleolitu (45. tis. – 12. tis. př. K.)

• Lidé žili na Moravě a u horního toku Vltavy; žili polousedlým způsobem života; lovili, vypalovali keramiku a prováděli rituální pohřby

• Z této doby pochází i Věstonická Venuše, nejstarší keramická soška na světě

• Pravděpodobně se jednalo o hračku, pochází z období mezi 29 a 25 tisíci lety př. n. l.

• V 2. pol. 5. století př. n. l. se na českém území usadili Keltové

• Od nich pochází název Bojové (zkomolenina z latinského Boiohaemum)

• Keltové věřili v polyteistické náboženství, žili v opevněných oppidech a pochází od nich několik svátků (dušičky, pálení čarodějnic,…)

• Příchod Slovanů

• V důsledku Stěhování národů na české území v 6. století přicházejí Slované

• Slované jsou indoevropské etnikum, které původně žilo mezi řekami Visla a Volha

• Žili v rodových společenstvích, používali občinové hospodářství, nebyli dobří bojovníci, byli však výborní řemeslníci a žili v opevněných hradištích

• Neměli otroky a věřili v polyteistické náboženství (bohové Perun, Volos, Radegast,…)

• Jejich příchod popisuje pověst o Praotci Čechovi (nepřesnost: neosídlená země)

• Slované na české území přišli ve dvou vlnách (1. z Malopolska, 2. z Podunají)

• Slované na českém území již zůstali do dnešního dne

• Sámův kmenový svaz

• Slované byli v 6. století vystaveni nájezdům kočovných Avarů z Maďarska

• Není jisté, odkud Avaři pochází, nejpravděpodobněji přišli z Mongolska či Střed. Asie

• Slované v této době neměli stát ani státní uskupení

• V této době obchodoval se Slovany franský kupec Sámo

• Podle Fredegarovy kroniky si získal respekt Slovanů a stal se jejich náčelníkem

• Sjednotil Slovany a pod jeho vedením se jim podařilo odrazit útoky Avarů (623 n. l.)

• Na českém území tak poprvé vznikl státní útvar, Sámova říše

• Sámova říše zahrnovala území Čech, Moravy, Rakous, Slovenska a Lužnici

• Roku 631 porazili franského krále Dagoberta I. v bitvě u Wogastisbutgu

• Sámo roku 659 umírá a po jeho smrti se říše rozpadla

• Na dalších 200 let není o dění na našem území mnoho zpráv

• Velká Morava

• Roku 833 vzniká na území střední Evropy Velkomoravská říše

• Ta se rozprostírala na území Čech, Moravy, Slezska, Slovenska, Maďarska a Lužice

• Vznikla, když moravský kníže Mojmír vyhnal knížete Pribinu a připojil Nitransko

• Nitransko se rozprostíralo na území západního Slovenska

• Hlavní centrum: Velehrad; Centra: Uherské Hradiště, Nitra, Mikulov, Hradiště

• Prvním panovníkem byl Mojmír I., který nastoupil roku 830 n. l.

• 846 – na trůn byl s podporou Ludvíka Němce dosazen Rostislav, synovec Mojmíra

• Němec doufal, že mu Ludvík bude poslušný, ale Rostislav nebyl

• Rostislav požádal byzantského císaře Michala III. o misionáře

• Původně žádal o misionáře z Říma, papež si však nechtěl znepřátelit Ludvíka Němce

• Michal III. poslal na Velkou Moravu věrozvěsty Cyrila a Metoděje ze Soluně

• Ti byli překvapeni rozvinutostí na Velké Moravě

• Vymysleli hlaholici, první známé písmo na našem území

• Přispěli ke katolizaci obyvatelstva Velké Moravy a šíření křesťanských myšlenek

• Jejich učení se rozšířilo i východněji do Ruska, kde se hlaholice vyvinula do azbuky

• Cyril a Metoděj přišli na území Velké Moravy 5. července 863

• Roku 1981 byli papežem Janem Pavlem II. svatořečeni jako spolupatroni Evropy

• Roku 870 vydal Svatopluk I. vydal svého strýce Rostislava do zajetí Franské říši

• Franská říše na krátkou dobu obsadila území Velké Moravy

• Vypuklo však proti nim povstání, které frankové nemohli potlačit

• Na trůn se opět dostal Svatopluk I., jehož uznal i sám papež Jan VIII.

• Velké Morava získala arcibiskupství, staroslověnština se stala liturgickým jazykem

• Roku 885 zemřel Metoděj a jeho následovníci byli ze země vyhnáni

• Tak byly české země začleněny do Svaté říše Římské

• Vliv v církvi opět získala Franská říše a latinsky kázající kněží

• Svatopluk zemřel roku 894 a po něm nastoupil Mojmír II.

• Za jeho vlády však Velká Morava ztratila svůj vliv a roku 906 se rozpadla

• Přemyslovci

• V 2. pol. 9. stol. se v Čechách prosadil kníže Bořivoj z rodu Přemyslovců

• Podle kronikáře Kosmy byl synem knížete Hostivíta

• Bořivoj, spolu se svou manželkou Ludmilou, přijali křest na Velké Moravě

• Bořivoj podporoval knížete Svatopluka, bojoval s ním v bitvě u Vltavy proti Frankům

• Bořivoj však roku 890 zemřel, na trůn na nastoupil jeho syn Spytihněv (vládl 890-915)

• Založil několik hradišť (Tetín, Budeč, Mělník) z nichž bylo kontrolováno obyvatelstvo

• Spytihněv zemřel bezdětný, na jeho místo nastupuje jeho bratr Vratislav I. (915-921)

• Vratislav měl spolu s manželkou Drahomírou 2 syny; Václava a Boleslava

• O výchovu Václava se starala především jeho babička, Ludmila

• Ze žárlivosti byla Ludmila na Drahomířin rozkaz zavražděna (15. září 921 na Tetíně)

• Pro svou mučednickou smrt a řádný život se stala první českou svatou

• Václav nastoupil na trůn nejspíše roku 925, vedl úspěšnou domácí politiku

• Ale aby udržel mír, platil mírový poplatek Frankům (120 volů, 500 hřiven stříbra)

• Tím se dostal do rozporu se svým bratrem Boleslavem, který ho nejspíše proto dal zavraždit (ve Staré Boleslavi, 28. září 935)

• I Václav byl svatořečen (měl pro to ideální předpoklady)

• Jeho bratr, Boleslav I. Ukrutný, pokračoval v bratrově politice (vládl 935–967/972)

• Vedl válku s Ottou Velikým, ale po 15 letech se podvolil

• V roce 955 porazila česko-německá vojska Maďary u říčky Lechu – zisk území

• Jeho syn, Boleslav II. Pobožný, nechal vyvraždit Slavníkovce (kromě sv. Vojtěcha)

• V této době žila Praha převážně z obchodu s otroky (sv. Vojtěch proti tomu bojoval)

• Následoval Boleslav III. Ryšavý (999 - 1002) a Jaromír (vládl s přestávkami)

• Nastal však boj o moc mezi syny Oldřichem, Jaromírem a Boleslavem III.

• V letech 1034–1055 vládne v Čechách Břetislav; ten svou moc opírá o šlechtu

• Ten vydal Břetislavovy dekrety, první zákoník v českých zemích

• Po jeho smrti začal platit Stařešinský řád („Vládne nejstarší člen vládnoucího rodu“)

• Po Břetislavovi nastupuje Vratislav II, první nedědičný král Českých zemí

• Ve 12. století začíná rozkvět českých zemí a kolonizace Krkonoš Němci (vnitrostátní)

• Kácí se lesy, jsou zakládána města (Budějovice), těží se stříbro (Kutná Hora, Jihlava)

• Vladislav II. podporoval Fridricha Barbarossu, za to získal roku 1158 titul krále

• Na konci 12. století nastupuje na trůn Přemysl Otakar I. (žil 1155/1167–15.12. 1230)

• Ten podporoval městskou kolonizaci, bojoval s Franky v Itálii a za to získal roku 1212 Zlatou bulu Sicilskou, která mu zaručovala dědičný královský titul

• Václav I. a jeho syn, Přemysl Otakar II., expandovali na jih

• Přemysl se vzbouřil proti svému otci, za to byl provdán za Markétu Babenberskou

• Přemysl získal Rakousy, Korutany, Štýrsko a pobřeží Jadranu

• V bitvě u Kressenbrunnu (1260) porazil uherského krále Bélu IV.

• Podniká křížovou výpravu do Pobaltí a zakládá město Královec (dnes Kaliningrad)

• Roku 1273 ztrácí moc po korunovaci Rudolfa Habsburského císařem SŘŘ

• Po něm vládnou Václav II. (vládl 1278–1305) a Václav III. (vládl 1305–1306)

• Václav III. byl králem Čech, Polska i Uher a byl zavražděn v Olomouci (4. 8. 1306)

• Motiv není jasný, zabil ho Konrád z Botenštejna

• Lucemburkové

• Lucemburkové byl významný německý rod v době vrcholného středověku

• Roku 1310 byl na český trůn dosazen Jan Lucemburský, první český lucemburský král

• Jan se však více zaměřoval na zahraniční politiku než na Čechy

• Během své vlády České země výrazně zadlužil

• Zařídil se však o povýšení biskupství na arcibiskupství a stavbu Staroměstské radnice

• Jan Lucemburský zemřel 26. srpna 1346 v bitvě u Kresčaku (součást Stoleté války)

• Po něm na český trůn nastoupil jeho syn Václav, později známý jako Karel IV.

• Ten v této době bránil lucemburské državy v Itálii

• Když dorazil se svou ženou, Blankou z Valois, do Čech, našel je zpustošené

• Nechal opravit Pražský hrad, mezitím žil v měšťanském domě

• Nechal postavit Karlův most, Nové Město pražské, Karlštejn a Univerzitu (7. 4. 1348)

• V této době byla Praha největším budovatelským městem světa

• Za jeho vlády nejspíše došlo k oteplení a zlepšení životních podmínek

• Zemřel 29. listopadu 1378 jako král český a císař SŘŘ

• Po něm nastoupil na trůn jeho syn, Václav IV.

• Ten však nedosahoval kvalit svého otce, také musel řešit ochlazení a morovou ránu

• Jeho bratr, Zikmund Lucemburský, se stal císařem SŘŘ a vládl do své smrti roku 1437

• Situaci ještě zhoršil prodej odpustků, který byl jeden z dalších faktorů k začátku husitské revoluce a husitských válek