Otázka 8 – Vrcholný středověk v Evropě

Otázka 8 – Vrcholný středověk v Evropě

• Evropské dějiny od 11. do 13. století, nezahrnuje dějiny Byzance a východní Evropy

• Nastal nárůst počtu obyvatel Evropy a s ním spojené rozšíření lidských obydlí

• Na sever od Alp dochází k vnitřní kolonizaci, žďáření pralesů a zakládání měst

• Zároveň je ukončena christianizace Evropy a skončily vikingské nájezdy

• Christianizováni byli i Vikingové a obyvatelé Pobaltí

• Byl zaveden feudální systém (panovník pronajímá půdu) a trojpolní systém

• Trojpolní systém: jař, podzim (ozim) a jař (pole se nechává ladem)

• Rozpory středověké společnosti

1. Panovník proti šlechtě

• Šlechta měla stále větší moc, základ konstituce

• 1512 – první ústava, kde šlechta omezuje panovníka

• Příkladem je spor krále a anglické šlechty či krále a francouzské šlechty

1. Šlechta proti měšťanstvu

• V 12. a 13. století vznikají nová města, ta slouží jako podpora panovníka

• V Itálii vznikají první banky, jinde vznikají lichvářské půjčky

• Měšťané byli někdy bohatší než šlechta a chtěli mít stejnou moc

1. Církev proti světské moci

• Souvisí s vzděláním společnosti během zakládání nových univerzit

• Došlo k laicizaci společnosti a lidé začali zpochybňovat učení církve

• Roku 1215 se konal 4. lateránský koncil, kde bylo přijato 70 dekretů

• Roku 1216 vznikli ve Francii Dominikáni („Pánovi psy“, inkvizice)

1. Boj o investituru (papež proti císaři)

• Roku 800 korunoval papež císaře, čímž nastala otázka, kdo má větší moc

• Panovník se snažil využívat církev ve svůj prospěch, církev chtěla nezávislost

• Roku 1122 vznikl konkordát Wormský, kterým byl ukončen boj o investituru

• Ten podepsali papež Kalixt II. a císař SŘŘ Jindřich V. (23. září 1122)

• Křížové výpravy

• Křížové výpravy byly válečná tažení na Blízký východ v 11. až 13. století

• Jejich úkolem bylo osvobození Svaté země od muslimů a zisk nových území

• 26. srpen 1071 – bitva u Mantzikerdu, Turkové útočí na Byzanci

• Tehdejší císař, Alexios I. Komnen, žádá zbytek Evropy o pomoc

• Roku 1091 papež Urban II. vyzývá Evropu ke svaté válce

• Celkem se konalo 8 křížových výprav a jedna dětská (1212)

• Tyto výpravy mířily do Svaté země, konaly se výpravy i do Pobaltí a proti husitům

• 1. křížová výprava se konala mezi lety 1095 a 1099; byla úspěšná

• Vojska vedl Godefroy z Bouillonu (1060-1100); ten se stal jeruzalémským králem

• Výpravy se zúčastnili také Templáři; výpravy byly provázeny pogromy na židy

• Roku 1096 vojska opustila Konstantinopol, 15. srpna 1099 byl dobyt Jeruzalém

• 2. křížovou výpravu vyhlásil roku 1147 papež Evžen III. (trvala do roku 1189)

• Této výpravy se zúčastnili i králové Anglie, Francie a SŘŘ (Vladislav II. ji podpořil)

• Důvodem 2. výpravy bylo zabrání Edessy Turky (dobyto 24. 12. 1144)

• Tato výprava měla špatnou organizaci, skončila po porážky u Hattíny (1187)

• 3. křížová výprava (1189–1193) byl pokus o znovudobytí Jeruzaléma

• Zúčastnili se jí králové Fridrich Barbarossa (SŘŘ), Richard Lví Srdce (EN) a Filip II.

• Roku 1190 porazila německá armáda Turky v bitvě u Iconia (Fridrich brzy utonul)

• Roku 1191 se výpravě podařilo dobýt město Akkon, které se poté stalo hl. městem

• Výprava skončila uzavřením příměří s kurdským velitelem Saladinem

• 4. křížová výprava (1202-1204) dopadla katastrofálně

• Křižácká vojska byla pozdržena v Benátkách, kde přišla o všechny peníze

• 13. 4. 1204 přijela do Konstantinopole, kterou vydrancovali

• 5. křížová výprava (1213-1221) měla napravit reputaci po 4. výpravě

• Tu vyhlásil papež Innocenc III. roku 1213 a trvala mezi lety 1217 a 1221

• Jejich záměrem bylo dobýt Damiettu, významnou obchodní křižovatku

• Damietta však nebyla dobyta, výprava skončila vítězstvím sultána Al-Kamila

• 6. křížová výprava (1228-1229) bylo tažení římsko-německého císaře Fridricha II.

• Výsledkem výpravy byl zisk Jeruzaléma, Betlému, Nazaretu a Jaffa

• Této výpravy se zúčastnil Řád německých rytířů

• 7. křížová výprava (1248-1250) začala napadením Jeruzaléma bojovníky ze Stř. Asie

• Do čela výpravy se postavil francouzská král, Ludvík IX. Francouzský

• Byla dobyta Damietta, avšak větší výsledky se nedostavily

• 8. křížová výprava (1270-1272) byla poslední z výprav na Blízký východ

• Veleli jí anglický král Eduard I. a francouzský král Ludvík IX.

• Ludvík IX. zemřel na mor a byl svatořečen (zemřel 25. srpna 1270)

• Eduard I. odjel do Palestiny a účastnil se jen drobnějších akci u města Akkon

• Johanité, poslední ochránci hrobu, odchází na Rhodos roku 1310

• Z Rhodosu odchází roku 1522 po dobytí Osmanskou říší na Maltu

• Francie

• Roku 987 nastupuje dynastie Kapetovců a králové upevňují svou moc

• Do té doby byla šlechta stejně mocná, ne-li mocnější než král

• Francie posiluje svou moc a rozšiřuje svou doménu

• Francie získává nová území: Bretaň, Burgundsko a Normandie (spory o nadvládu)

• Ve 12. století se Francie stává centralizovaným státem a evropskou velmocí

• Francie bojovala proti Anglii, která rozšiřovala svou moc na kontinentě

• Roku 1154 nastupuje v Anglii dynastie Plantažetů (ti jsou spojeni s francouz. vládci)

• Ludvík IX. vládl v letech 1226 až 1270, zemřel na mor při křížové výpravě

• Jeho vnuk byl Filip IV. Sličný (1268–1314), významný francouzský panovník

• Ten vedl agresivní politiku: pustil se do války s Anglii, pokouší se podmanit si Flandery (jeden z důvodů Stoleté války), avšak ty se vzbouří a Francie prohrává

• Zadlužoval se u Italů a židů, které poté vyháněl z Francie nebo pořádal pogromy

• Přivlastnil si desátek, čímž si znepřátelil Řím (poplatek, který jde králi)

• Během vyjednávání s papežem byl papež zraněn a později zemřel

• Filip se bránil tím, že je „z Boží vůle král“ (součást sporu o Investituru)

• Roku 1309 dosadil na papežskou stolici Klimenta V., prvního francouzského papeže

• Jeho sídlo přemístil do Avignonu, což se označuje jako Avignonské zajetí papežů

• Roku 1312 byl na příkaz Filipa zrušen templářský řád (snaha o zisk jejich bohatství)

• Roku 1328 nastupuje na francouzský trůn dynastie Valois (vládne až do roku 1589)

• Anglie

• Od poloviny 12. století vládla v Anglii dynastie Plantažetů

• Roku 1166 požádal Diarmait Mac Murchada, král Leinsteru (východoirského státu) Anglii pomoc při jednom z lokálních sporů

• Král Jindřich II. souhlasil, po Diarmaitově smrti udělal z východu Irska lenní zem

• Ty dal svému synovi, Janu Bezzemku (Irsko bylo od té doby pod vládou Anglie)

• Roku 1199 nastupuje na trůn Jan Bezzemek, bratr Richarda Lví Srdce

• Za jeho vlády (1212) Anglie přišla o državy ve Francii

• Dal vybudovat první anglické námořnictvo (podle některých základ Royal Navy)

• Roku 1215 se Anglie stává konstituční monarchií, vychází Magna charta libertarum

• Magna charta je historicky první listina konstituční monarchie

• Po Janu Bezzemkovi nastupuje Jindřich III. (1207–1272)

• Za jeho vlády dochází ke sporům se šlechtou a svolání prvního parlamentu

• Po něm nastupuje na trůn Eduard I. (1237–1307), přezdívaný Kladivo na Skoty

• Eduard I. začal v 50. letech 13. století válku s Walesem, která skončila začleněním Walesu do Anglického království a dosazením králova syna na waleský trůn (1301)

• Eduard získal částečnou svrchovanost nad Skotskem, to mu však nestačilo

• Roku 1295 vyhlásilo Skotsko válku Anglii

• Eduard dobyl město Berwick, které nechal vyvraždit, pokračoval dále na sever a dobyl Edinburgh, uvěznil skotského krále Jana Skotského na 3 roky v Toweru

• Ve 14. století vzniká horní a dolní komora (příležitost pro vznik moderní politiky)

• České země

• Od 9. století vládne v Českých zemích dynastie Přemyslovců

• Probíhá vnitřní kolonizace, Němci osidlují pohraniční hory (Krušné hory, Krkonoše)

• Jsou zakládána nová města a začíná městská kolonizace

• Nová města: České Budějovice, Královec, Děčín, Most, Kolín, Písek,…

• Kníže Vladislav II. (1110–1174) získal nedědičný královský titul

• Po jeho vládě nastaly spory o nástupnictví, to skončilo nástupem Přemysla Otakara I.

• Přemysl Otakar I. dostal roku 1212 Zlatou bulu Sicilskou (dědičný královský titul)

• České země byly na vrcholu především díky těžbě stříbra (Kutná hora, Jihlava)

• Jsou zakládány i hrady (Špilberk, Bezděz, Zvíkov) a kláštery (Zlatá koruna)

• Za vlády Václava I. a Přemysla Otakara II. nastala expanze na jih

• České země dosahovaly až k Jaderskému moři (historicky největší rozloha)

• Zisk Rakous, Korutan, Štýrska a pobřeží Jadranu (Rakousy byly získány sňatkem)

• Přemysl Otakar II. vedl křížovou výpravu do Pobaltí

• Roku 1260 porazil uherského krále Bélu IV. v bitvě u Kressenbrunnu

• Postupně však ztratil moc, když se Rudolf Habsburský stal císařem Svaté říše

• Roku 1300 se Václav II. stal polským králem

• Přemyslovci se opírali především o pražské groše (stříbrná měna)

• Postupně se však znehodnocovaly, jelikož do příměsi bylo dáváno méně stříbra

• Václav III. byl král český, uherský a polský

• Byl zavražděn v Olomouci roku 1306 při tažení do Polska

• Tím na českém území Přemyslovci vymřeli a na trůn nastoupili Lucemburkové

• V Evropě se mezitím ujala gotika (lomený oblouk, věžičky, zdobení)