Rudolf II. + válka česká
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Rudolf II. Habsburský (1576 – 1611)
Rozporuplný panovník
a) klady – podporoval vědce a umělce (Johanes Kepller, Tycho de Brahe, Giuseppe Arcimboldo), zajímal se o kuriozity a záhady (alchymie). Sídlo říše přenesl z Vídně do Prahy.
b) zápory - duševně nevyrovnaný, náladový, státní záležitosti neřešil.
Bratr Matyáš mu proto odebral rakouské země, Uhry a Moravu. Češi mu zachovali věrnost výměnou za to, že jim vydal Majestát (listinu s platností zákona) povolující u nás náboženskou svobodu. Listina, označovaná jako Rudolfův majestát, je z roku 1609.
Roku 1611 se zcela zdiskreditoval a Matyáš jej donutil odstoupit.
Když Rudolf zemřel, jeho bratr Matyáš začal ustanovení Majestátu porušovat. Nespokojení nekatolíci zaútočili r. 1618 na královské úředníky a vyhodili je z oken Pražského hradu.
Tím začala Válka česká – povstání českých nekatolíků proti Habsburkům.
Válka česká – nebo také stavovské povstání (1618 – 1620)
Příčiny: nedodržování Majestátu královskými úředníky – proto nespokojenost nekatolíků.
Bojující strany: Katolíci v čele s císařem Matyášem, proti nim čeští nekatolíci z řad šlechty a měšťanů – říká se jim čeští stavové
Obě bojující strany měly spojence (katolická liga – velitel Maxmilián Bavorský, proti nim protestantský sedmihradský kníže Gabriel Bethlen)
Průběh: defenestrací (23.5. 1618) královských místodržících (Slavata, Martinic, Fabricius) z oken Pražského hradu začala válka.
Z počátku vítězili nekatolíci, Habsburkové byli sesazeni z českého trůnu, stavové si zvolili nového nekatolického krále – jmenoval se Fridrich Falcký („Zimní král“). Stavovská vojska oblehla Vídeň.
Nakonec nekatolickým českým stavům došly peníze, císařská vojska zaútočila na Čechy a zvítězila v rozhodující bitvě na Bílé hoře 8. 11. 1620 (u Prahy). Nekatolíci byli poraženi, Fridrich Falcký uprchl z Prahy.
Důsledky bělohorské porážky nekatolíků
Habsburkové – Ferdinand II. – se opět ujímají vlády.
1. Potrestání poražených nekatolíků – veřejná poprava 27 povstalců na Staroměstském náměstí v Praze r. 1621 (mimo jiné Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, Jan Jesenius)
2. Konfiskace (tj. zabavení majetku) poražených účastníků povstání, majetek je rozdělen císařovým oblíbencům (např. Albrecht z Valdštejna)
3. Nová ústava nazvaná Obnovené zřízení zemské (1627) nařizuje: a) jen katolické náboženství (ruší se Majestát z r. 1609)
b) Habsburkové vládnou dědičně – už nejsou voleni
c) němčina při jednáních zrovnoprávněna s češtinou (přibyla řada cizinců)
Ustanovení vedla k početné emigraci nekatolíků z řad šlechty a vzdělaných lidí – končí jednota bratrská v čele s Komenským, negativní dopad na kulturu a jazykovou úroveň češtiny (Jirásek – Temno)