Rudolf II. + válka česká

Rudolf II. Habsburský (1576 – 1611)

Rozporuplný panovník

a) klady – podporoval vědce a umělce (Johanes Kepller, Tycho de Brahe, Giuseppe Arcimboldo), zajímal se o kuriozity a záhady (alchymie). Sídlo říše přenesl z Vídně do Prahy.

b) zápory - duševně nevyrovnaný, náladový, státní záležitosti neřešil.

Bratr Matyáš mu proto odebral rakouské země, Uhry a Moravu. Češi mu zachovali věrnost výměnou za to, že jim vydal Majestát (listinu s platností zákona) povolující u nás náboženskou svobodu. Listina, označovaná jako Rudolfův majestát, je z roku 1609.

Roku 1611 se zcela zdiskreditoval a Matyáš jej donutil odstoupit.

Když Rudolf zemřel, jeho bratr Matyáš začal ustanovení Majestátu porušovat. Nespokojení nekatolíci zaútočili r. 1618 na královské úředníky a vyhodili je z oken Pražského hradu.

Tím začala Válka česká – povstání českých nekatolíků proti Habsburkům.

Válka česká – nebo také stavovské povstání (1618 – 1620)

Příčiny: nedodržování Majestátu královskými úředníky – proto nespokojenost nekatolíků.

Bojující strany: Katolíci v čele s císařem Matyášem, proti nim čeští nekatolíci z řad šlechty a měšťanů – říká se jim čeští stavové

Obě bojující strany měly spojence (katolická liga – velitel Maxmilián Bavorský, proti nim protestantský sedmihradský kníže Gabriel Bethlen)

Průběh: defenestrací (23.5. 1618) královských místodržících (Slavata, Martinic, Fabricius) z oken Pražského hradu začala válka.

Z počátku vítězili nekatolíci, Habsburkové byli sesazeni z českého trůnu, stavové si zvolili nového nekatolického krále – jmenoval se Fridrich Falcký („Zimní král“). Stavovská vojska oblehla Vídeň.

Nakonec nekatolickým českým stavům došly peníze, císařská vojska zaútočila na Čechy a zvítězila v rozhodující bitvě na Bílé hoře 8. 11. 1620 (u Prahy). Nekatolíci byli poraženi, Fridrich Falcký uprchl z Prahy.

Důsledky bělohorské porážky nekatolíků

Habsburkové – Ferdinand II. – se opět ujímají vlády.

1. Potrestání poražených nekatolíků – veřejná poprava 27 povstalců na Staroměstském náměstí v Praze r. 1621 (mimo jiné Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, Jan Jesenius)

2. Konfiskace (tj. zabavení majetku) poražených účastníků povstání, majetek je rozdělen císařovým oblíbencům (např. Albrecht z Valdštejna)

3. Nová ústava nazvaná Obnovené zřízení zemské (1627) nařizuje: a) jen katolické náboženství (ruší se Majestát z r. 1609)

b) Habsburkové vládnou dědičně – už nejsou voleni

c) němčina při jednáních zrovnoprávněna s češtinou (přibyla řada cizinců)

Ustanovení vedla k početné emigraci nekatolíků z řad šlechty a vzdělaných lidí – končí jednota bratrská v čele s Komenským, negativní dopad na kulturu a jazykovou úroveň češtiny (Jirásek – Temno)