Průmyslová revoluce

Průmyslová revoluce

• Odraz osvícenství

• Málo který historický jev posunul dějiny lidstva tak, jako průmyslová revoluce

• Princip → manufaktury nahrazeny továrnami – místo ruční práce zaváděny stroje

Předpoklady

1. Stát musí uzrát a musí v něm výt volná pracovní síla – nutná reforma + zrušení nevolnictví

2. Zdroje energie – pára

3. Zajištěný odbyt a suroviny – velké kolonizace

4. Dostatečná vrstva bohatých lidí – buržoazie

• V Anglii v 18. století, Evropu to zasáhlo až někdy na počátku 19. století, v Rusku a na Balkáně až někdy druhá polovina 19. století

Technické vynálezy

• Zdokonalení parního stroje (zdokonalil James Watt) – pohon strojů

• Nejdříve textilní průmysl – vynalezeny mechanické tkalcovské stavy, používá se i bavlna, nestačila nit → spřádací stroje, vynález džin a manšestru

• Potisk a barvení látek

• Více práce, potřeba hodně železa a oceli → hlad po železe, hlad po uhlí těžba černého uhlí, těžba koksu → mohla se zpracovat železná ruda, přišly výrobky z oceli

• Růst šachet a strojírenských závodů

DOPRAVA

• Vynález železnice – museli nějak výrobky přepravovat; původně koněspřežka, avšak v 19. století George Stevenson vynalezl 1. lokomotivu → úleva, lidí žasli, svět se zmenšil, železniční síť v Anglii

• Robert Fuldon vynalezl parník, 1818 první parník překonal Atlantský oceán

• Náznaky globalizace

• První zásahy do ekologie – koně znečišťují prostředí

• Začalo se měnit zemědělství

• Změněno trojpolní hospodářství na čtyřpolní hospodářství → úhor nebyl, místo něj ušlechtilé plodiny (jetel, vojtěška), začaly se pěstovat ve velkém brambory a řepa – dobytek už mohl v zimě žrát

• Populační exploze

Sociální dopady průmyslové revoluce

• Převrstvení obyvatelstva – nové skupiny obyvatelstva – majitelé fabrik i dělníci – masivní odchod lidí do měst → urbanizace (nejvíce v Anglii)

• Dělníci byli vlastně loutkou podnikatele, mohli si s nimi dělat co chtěli, 12 hodin pracovní doba, umírali brzy, protože byli vyždímáni prací

• Dětská práce – málo placená, ženská práce, často smrtelné úrazy, žádné sociální sítě, nebyly důchody, nebyla podpora v nezaměstnanosti, žádná nemocenská

• Vznikaly tzv. pavlačové domy – domy měly 1–2 pokoje, ve kterých se tísnilo i 10 lidí, strašné hygienické podmínky (1 záchod na jedno podlaží) → měli se hodně špatně

• Chtěli se proti podnikatelům bránit → luddisté chtěli zastavit i propouštění tím, že zničí ony nové stroje

• Utopický socializmus (propagátor angl. Owen) – chtěl se dohodnout na podmínkách a myslel si, že to bude výhodné pro obě strany, myslel si že vyřeší tu krizi → zkrachovalo jim to

• Někteří podnikatelé viděli bídu, a chtěli to zmírnit, dávali jim více peněz, neobstáli však → malé zisky

• V Německu se narodil Karel Marx (typický žid), byl to chytrý člověk, dále pak Bedřich Engels, který Marxe živil

• Marxismus = nesmiřitelný třídní boj → Marx rozdělil lidi do tříd

  • Třída utlačovatelů a utlačovaných – ve starověku otroci a otrokáři, ve středověku nevolníci a šlechta, nyní dělníci a továrníci

  • Historie ukazuje, že utlačovaní vždycky bojem svrhli utlačovatele → dělníkům nezbývá nic jiného, než se vzbouřit (nejlépe celosvětově) a svrhnout kapitalisty

  • 2 spisy – 1848 „Komunistický manifest“ (slavná věta „Proletáři všeho světa, spojte se.“ → výzva k celosvětové revoluci)

  • V 60. letech kniha „Kapitál“ – kapitalista si přivlastňuje část zisku od dělníků, vlastně je okrádá, přivlastňuje si více, než by měl