Společenský a politický vývoj v našich zemích v 2. polovině 19. století

2) říšská rada - parlament - 2 komory

Příliš velkou moc si ponechal císař - není odpovědný parlamentu, vydával zákony, mohl zastupovat říšskou radu, podléhá mu armáda

=

porážka českého státoprávního úsilí

- pokus o české vyrovnání a pasivní politika

- reakce na ústavu:

1) 1867 - politici jedou do Moskvy a účastní se národopisné výstavy, přijati carem - vyslechl si jejich stížnosti, ale nepomohl, informoval o akci čechů císaře

2) Do Francie poslali memorandum Napoleonovi III. - zachoval se jako car

3) V Čechách se konají:

a) tábory lidu - na význačných místech (Vítkov - dnes Žižkov)

- výstup českých politiků - dávají najevo své rozhořčení nad ústavou = represe

b) velké manifestace

- např. při převážení českých klenotů do Vídně, při pokládání zákl. kamene ND

4) Politici vystoupili před říšskou radou - nesouhlas s ústavou + zdůvodnění - žádný výsledek

1871 - Prusko - francouzská válka

- Prusové vyhráli a vzniká Německé císařství = nebezpečí pro Rakousko = snaha sklidnit nepokoje = na výzvu vlády mají Češi formulovat své požadavky =

1871 - "fundamentální články"

- požadavek zemské autonomie X Uhry, Němci v Čechách = Vídeň zamítá fund. články = další porážka

1872 - volby (chabrusové volby = nečisté) = skupování velkostatků kvůli hlasům - hl. Němci

- čeští poslanci jsou sice zvoleni, ale zahajují pasivní politiku (v čele Riegr) - mladočeši tuto politiku vyčítají =

1874 - vytvořili si svou vlastní stranu - "Národní strana svobodomyslná":

- všeobecné volební právo, návrat zpátky do sněmu

- politika aktivní spolupráce

- nová fáze vývoje české politiky

1878 - staročeši i mladočeši návrat na zemský sněm sněm

(moravští poslanci se tam vrátili už v r. 1874)

1879 - návrat do říšské rady = konec pasivní politiky

- přečetli "státoprávní ohrožení" - trvají na historických právech zemí koruny české

- aktivní podpora vídeňské vlády = drobečková politika

- v čele vlády - Eduard Taaffe - vyhýbá se řešení problému, nemá zájem o zásadní řešení, pouze kompromisy a ústupky (Kdyby ustoupil čechům, chtěli by ústupky i další)

- jedny z jeho ustupků:

a) úřad musí na dopisy odpovídat jazykem, kterým byl dopis napsán b) univerzita rozdělena na část německou a českou (1882) = svobodně se rozvíjí moderní česká věda (boj o rukopisy - Masaryk, Gebauer)

c) Alois Pražák - jmenován ministrem bez funkce

Žádný uspokojivý výsledek nebyl = mladočeši schvalují neúspěch na staročechy

- Taaffe vybídl staročechy k jednání o česko - německém vyrovnání = punktace:

- podle národnostních principů bude rozdělena správa = území s německou většinou a českou většinou

- punktace nebyly přijaty = krach politiky staročechů = ve volbách vítězí mladočeši

Sociální otázka a dělníci