Viktoriánská Anglie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Viktoriánská Anglie
Spojené království Velké Británie je od roku 1689 konstituční monarchií, v níž vládne parlamentní demokracie. Název Spojené království Velké Británie se začal užívat od roku 1707, kdy byly formálně sloučeny Anglie, Skotsko a Wales. Roku 1801 bylo včleněno do Spojeného království také Irsko.
Výkonnou moc v zemi má vláda v čele s ministerským předsedou. Je odpovědná parlamentu. Panovník stát pouze reprezentuje, je formálním představitelem impéria. V letech 1837 – 1901 byla britskou královnou Viktorie – bylo to období největšího rozkvětu a slávy Anglie – a bývá označováno jako doba viktoriánská.
Britská politická scéna byla v druhé polovině 19. století ovládána liberálním strano, kterou řídil William Gladstone (1809 – 1989), a stranou konzervativní, v jejímž čele sál Benjamin Disraeli (1804 – 1881). Tito dva politikové ve vzájemné rivalitě tvořili britskou politiku po dobu dvaceti let a byli spjati s řadou politických a sociálních reforem. Významné byly např. volební reformy, které postupně rozšiřovaly volební právo, až dospěly roku 1884 k všeobecnému volebnímu právu pro všechny muže. Ženy začaly poté bojovat za svá práva (tzv. sufražetky), ale volební právo získaly až v roce 1928.
Do druhé poloviny 19. století vstupovala Velká Británie jako největší průmyslová a koloniální velmoc na světě. Produkovala nejvíce výrobků, a byla proto označována jako dílna světa. 1. průmyslová výstava, pořádaná roku 1851 v Londýně, byla především přehlídkou anglického zboží, které mnoho násobně převáželo nad produkcí ostatních států. Z 24 medailí, jež udělila mezinárodní porota v oboru průmyslových strojů a nástrojů, získala 17 medailí právě Velká Británie.
Anglie byla střediskem obchodu, vůči ostatním zemím uplatňovala zásadu svobodného, volného obchodu (freetradismus) – to znamená obchodu, který nebyl ničím omezován a řídil se pouze pravidly nabídky a poptávky. Anglie si to mohla dovolit, jelikož většině britských výrobků nebyly produkty ostatních zemí schopny konkurovat. Zlom nastal v sedmdesátých letech, kdy se na světové hospodářské výsluní začaly drát sjednocené Německo a Spojené státy americké. Anglie ztratila světové prvenství a začala bránit své výrobky proti cizí konkurenci tím, že uvalovala cla na dovážené zboží, přešla k tzv. protekcionismu.
V zahraniční politice prosazovalo Spojené království politiku skvělé izolace. Již v roce 1822 vystoupilo ze Svaté aliance, nezapojovalo se do evropských konfliktů, vidělo v ostatních evropských státech hlavně své obchodní partnery. Tato politika umožnila Velké Británii soustředit se na koloniální výboje – v době panování královny Viktorie pokrývalo britské impérium čtvrtinu zemského povrchu a rozkládalo se na všech obydlených světadílech.