Vznik středověkých států a jejich vývoj za raného středověku

- nejčastěji se zdržuje v Čechách

- velký rozmach vzdělanosti a umění = karolínská renesance:

- jazykem latina, napodobuje se latinská literatura, napsány učebnice latiny, řečtiny a rétoriky

- nové písmo - karolínská minuskula - z ní časem latinka

- učenci - Alcuin z Yorku, Pavel Diokomus - dějepisec

Říše byla málo pevná:

a) různé stupně vývoje - Z - románské ob. a rychle se rozvíjející feudalismus

b) sílí moc správců říše - hrabata

=

843 - Verdunská smlouva - rozdělení říše na 3 části

1) Západofranská - dnešní Francie

Karel II. Veliký - feudalismus

2) Východofranská

Ludvík Němec - slabý feudalismus

3) Střední část - podél Rýna a S Itálie, panovník s hodností císaře Lothar I.

Stabilita římské říše spočívala v:

a) pevná státní organizace - říše rozdělena na hrabství (kryje se s biskupstvím) - v čele hrabě (moc světská - dávky a velí vojenské pohotovosti) a biskup (moc církevní)

- královští poslové jezdili po hrabstvích a kontrovali veřejnou správu a královské statky

b) pevná hranice

c) lenní systém:

Při dobývání nové půdy se jejím vlastníkem stává panovník - propůjčuje jednotlivé části půdy = léno (feudum).

povinnosti leníka: a) slib poslušnosti

b) povinost pomoci s vlastní voj. pohotovostí

- léno není zpočátku dědičné, panovík má povinost chránit leníka

- součástí léna jsou poddaní - platí rentu (naturální, robota, peněžní - později)

- půda se dělí na: dominikál a rustikál

d) církev pomáhá upevňovat stát

e) poč. 6. st. - vzniká Šalský zákoník - základ právního systému:

Byzantská říše (7. - 11. st)

- centralizovaná, na vyšší úrovni než Franská

395 - vznik Východořímské říše, od 12. st. se nazývá Byzantská

- zaujímá část Balkánu a Malou Asii

- významné správní a hospodářské postavení mají města (Konstantinopol, Antiochea, Nikaia)

- 6. st. - vrcholný rozkvět, bohatství, rozvoj řemesel, ale politicky nevýznamná (bržděna byrokracií v rukou panovníka)

- vysoké daně - platí všichni kromě šlechty

- systém vlády = centralizovaný, absolutistický stát

- císař se opírá o státní správu, vojsko a církev (césaropapismus = císař je v čele církve)

JUSTINIÁN (527 - 565) = "císař, který nikdy nespí"

- pracovitý, vzdělaný, manželka Theodora pomáhá vládnout

- největší rozmach říše - Přední Asie, S Afrika, Hispánie, Itálie, Balkán

- snaha obnovit římskou říši v jejím původním rozdahu

reformy:

a) splynutí správní a vojenské organizace

b) daňová reforma - zvýšení daní = povstání Niká (532) - modří zelení, potlačeno

c) Corpus iurius civilis - psaný zákoník, shrnul veškeré právní předpisy

d) Teokratický absolutismus (césaropapismus)

- významnou roli má křesťanství - má spojit všechny etnické národy = 529 - zavírá všechny pohanské školy i Athénskéu Akademii - založil ji Platón = konec antického myšlení a začátek křesťanství