Zánik Západořímské říše
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Krize římského císařství (4. -5. století n. l.)
Příčiny:
nízká produktivita práce otroků
šíření křesťanství (pacifismus – oslabení římské armády)
barbarizace Říma – na území státu se usazují méně vyspělé kmeny Germánů
rychlé střídání panovníků
Snahy o řešení krize:
zavedení dominátu = panovník je pán – latinsky dominus, vládne sám, není nikomu odpovědný – je to vlastně absolutismus
Diocletianus (česky Dioklecián, vládl 284 – 305 n.l.) – první dominus, zavedl formu vlády dominát; vymyslel tetrarchii (správní reforma, kdy celou říši rozdělil na čtyři správní celky); pronásledoval křesťany, chtěl zrušit křesťanství. Byl prvním římským císařem, který sám dobrovolně složil úřad a odešel do ústraní – žil pak ve svém paláci v dnešním chorvatském městě Split.
Constantinus – edikt milánský z r. 313, který povoloval křesťanství; založil si nové hlavní město Constantinopolis (Cařihrad, Istanbul) – vládl tedy z východní poloviny říše.
Počátek stěhování národů a rozdělení římské říše
Hunové přišli do Evropy z východu, z Asie a zaútočili na germánské kmeny (Ostrogóti a Vizigóti) a porazili je. Gótové před Huny ustoupili - překročili hranice římské říše a ve velkém počtu se trvale usadili především na Balkáně. Na trůn byl dosazen nový vladař Theodosius. Ten říši stabilizoval, souhlasil s usazením Gótů.
prohlásil r. 380 křesťanství za jediné povolené náboženství
před smrtí r. 395 rozdělil impérium (Arcadius – východní část; Honorius – západní část) toto je faktický rozpad říše na dva samostatné státy
východní část se přetvářela ve stát zvaný Byzanc (byzantská říše), západ kvůli pokračujícím germánským útokům pomalu zaniká
Zánik západořímské říše – r. 476
Říše zaniká v souvislosti se stěhováním národů. Na říši zaútočily kmeny Germánů (Vizigóti a Vandalové) a Hunové. Z Asie přišli Hunové a narazili na Góty a ovládli oblast Černého moře. Nejznámějším hunským náčelníkem byl Attila přezdívaný „bič boží“. V r. 451 proběhla bitva na Katalaunských polích (Římané x Hunové). Od dalšího útoku Attily na Řím zachránil Římany papež, který Attilu přesvědčil, aby v tažení nepokračoval. Místo Hunů vydrancovali potom Řím Vandalové. Poslední západořímský císař Romulus Augustus byl v r. 476 svržen velitelem vlastní stráže
Odoakerem (což byl také Germán). Západořímská říše se rozpadla na menší územní celky a jednotlivé germánské kmeny si v nich vytvořily vlastní království – dnes je nazýváme barbarská království (protože Římané označovali méně vyspělé Germány za barbary). Nejvyspělejším z barbarských království se stala franská říše (podle kmene Franků). Centrum měla v dnešní Francii a její rozkvět spadá do raného středověku.