KAŽDODENNÍ ŽIVOT VE STŘEDOVĚKÉM MĚSTĚ

• Obchodníci - ať už orientovaní na místní trh, nebo cestující do zahraničí.

• Lidé schopni shromáždit největší majetek a měli největší vliv, podíleli se na vyměřování a zakládání města, a byli vysoce kvalifikovaní.

• Vedení města : Město řídila městská rada, která se ve 13.století vytvořila jako opozice proti rychtáři. Rychtář mohl být zakladatelem města (tím, kdo město vyměřil či se podílel na zakládání nebo jeho potomek) a zastupoval vrchnost a město řídil a svolával městskou radu a řídí její zasedání. Na konci 13. se z celku radních vytvoří funkce purkmistra, který převezme některé úlohy rychtáře a městské rady začnou utlačovat rychtáře do pozadí a přebírají správu města ve všech základních složkách.Radních se střídali po roce. Volení navržených kandidátů = do jisté míry zaručovali kontinuitu ve způsobu vedení města, což mohlo mít dvojsečný účinek - dobré vedení pokračuje, stejně jako pokračuje to špatné -> 2. Pražská defenestrace 1483 - radní zneužívali svého postavení a obohacovali se.

• Lidé na okraji společnosti : viz Chudáci - nepočestné povoláni (koželuzi, kati..), židé..

Slavnosti

• Velmi časté - církevní (masopust,svátek narození páně, kázání potulných kazetelů - překládáno, např. Jan Kapistrán pod širým nebem), cechovní, výměna městské rady, trhy, příjezd krále (město se na něj chystalo dlouho dopředu, připomínka městského úspěchu - úspěšné ubránění (kapří slavnost v Jihlavě na úspěch obrany města)

• Poprava představovala určitý svátek v životě středověkého města, protože byla veřejnou manifestací práva -a bylo nutné tento prohřešek viditelně potrestat.