Obležení leningradu

OBLEŽENÍ
LENINGRADU

Vilčková Karolína
3.1.2023

Blokáda Leningradu bylo 872 dnů trvající obléhání sovětského města Leningrad vojsky

nacistického Německa. Obležení Leningradu bylo pro obránce i útočníky téměř nekonečné.
Mezi 8. zářím 1941 a 27. lednem 1944 se zde střetlo se sovětskými obránci města, ať již
vojenskými či civilními, na 700000 německých vojáků. Za dobu blokády ztratili Sověti téměř tři
a půl milionů mužů, přičemž smrtící byl nejen vojenský nepřítel, ale i krutá ruská zima a
neúprosná sovětská NKVD.

Leningrad byl jedním z hlavních cílů invaze do Sovětského svazu, protože se zde

nacházely zbrojovky, loděnice a zároveň by jeho obsazení umožňovalo ohrozit spojení s
přístavy v Murmansku a Archangelsku, kudy do Sovětského svazu proudila pomoc ze západu.
Vojska armádní skupiny Sever projela Pobaltím a 25. srpna byl Leningrad ze ¾ obklíčen a se
zázemím, jej spojovala poslední železnice. Toto spojení Němci také přerušili. 8. září bylo
přerušeno poslední pozemní spojení velkoměsta se zbytkem sovětského území. Větších
úspěchů se ale už Němcům u Leningradu dosáhnout nepodařilo. Svoji roli sehrálo i německé
soustředění na Moskvu Přes několik pokusů Rudé armády o prolomení blokády tak na rozdíl
od dynamických operací na jihu a ve směru na Moskvu zde přes dva roky probíhalo spíše něco,
co připomínalo starou zákopovou válku.

Koncem září 1941 se fronta severně a jižně od Leningradu stabilizovala a bez zásadních

změn zůstala až do ledna 1943. V obklíčení se tak ocitlo celkem asi 2,8 milionu civilistů,
přibližně, ovšem Němci na dobytí Leningradu neměli dost sil, a tak bylo rozhodnuto jej
vyhladovět a zničit bombardováním. Leningrad, měl zmizet ze světa. Vedení města si
nebezpečí plynoucí z německého postupu dobře uvědomovalo.

Nejhorším aspektem obležení Leningradu byl nedostatek potravin. Přídělový systém byl

sice zaveden již 18. července, ale příděly tehdy byly velmi slušné a blížící se katastrofě nic
nenasvědčovalo. Nedostatek potravin ve městě, které bylo po 8. září se zázemím spojeno jen
po hladině Ladožského jezera či vzdušnou cestou, začal projevovat od podzimu. Přídělový
systém stál na rozdělení obyvatelstva do několika kategorií. Nejnižších hodnot příděly dosáhly
po 20. listopadu, kdy dělníci v upřednostněných dílnách dostávali 375 g, inženýři a techničtí
pracovníci 250 g a děti jen 125 g chleba na den. Důsledkem této situace byl rozvoj černého
trhu či tajení smrti příbuzných a následné využívání jejich přídělových lístků. V říjnu 1941 v
souvislosti s hladem zemřelo (oficiálně na tzv. dystrofii) 6 199, v listopadu 9 138, v prosinci 52
881, v lednu 96 751 a v únoru 96 015 osob.Obyvatele města ale trápily i další zdravotní
komplikace související s nedobrovolným hladověním či epidemie tyfu a úplavice.