česká hudba 9-18 stol
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
ČESKÁ HUDBA 9.- 1.polovina 18. století
*Nejstarší české písně
vývoj patrný po nástupu křesťanství
HOSPODINE, POMILUJ NY
10.-11. století
nejstarší duchovní píseň
poprvé je doložena r.1055(Kosmas),byla zpívána při volbě knížete Spytihněva
zpívaná r.1249 při vjezdu krále Václava I. do Prahy
nejstarší zápis textu z r.1380
nejstarší notový zápis z kroniky břevnovského mnicha Jana z Holešova z r.1397 - staroslověnština
ve středověku používána jako hymna
Hospodine, pomiluj ny! Jezukriste, pomiluj ny!
Ty, spase všeho mira, spasiž ny i uslyšiž, Hospodine, hlasy našě!
Daj nám všěm, Hospodine, žizn a mír v zemi! Krleš! Krleš! Krleš!
SVATÝ VÁCLAVE
12. století
velký význam v dějinách českého státu
dodnes při nejslavnostnějších událostech souvisejících s českou státností
r. 1368 se o ní zmiňuje Beneš Krabice z Veitmile (kronikář Karla IV.)
*Doba husitská
první český arcibiskup Arnošt z Pardubic pečoval o liturgický (_________) zpěv
duchovní lyrika latinská (největší rozkvět 13.-14. stol)
Otep myrhy – jednohlasý neliturgický zpěv; poetický je parafrází na Šalamounovu Píseň písní
velký rozvoj světských písní – hlavně za dob Karla IV.
Závišova píseň – Jižť mne všě radost ostává (Záviš = nejstarší dosud známý český skladatel)
Doroto, panno čistá – z rukopisu Vyšebrodského
Dřevo se listem odievá
Andělíku rozkochaný, nada všechno převýborný (duchovní text, milostná, text vnímán symbolicky)
duchovní písně doby předhusitské a husitské
Buoh všemohúcí – 14.stol.; 2-hlasý
Jezu Kriste, ščedrý kněže – z doby Karla IV., mylně připisována Husovi
Planktus Panny Marie – (nářek, pláč)
Radujme se, dočekavše – Jistebnický kancionál
Navštiv nás, Kriste žádúcí – v Jistebnickém kancionálu
Vizmeš pacholíčka
husitské písně (15.stol)
husictví znamená stagnaci – i v hudbě
odsuzovali vícehlas (byl násilně přerušen)
písně táboritů byly tvrdé a strohé
písně pražanů umírněnější a melodicky bohatší
bojovné, výpravné
nejznámější písně:
Ktož jsú boží bojovníci
Povstaň, povstaň, veliké město Pražské
Ó, svolanie Konstanké
hlavním pramenem byl Jistebnický kancionál (cca z r. 1420)
nalezen v roce 1872, studentem gymnázia, na faře v Jistebnici
sbírka jednohlasých husitských písní (v latině i čestině)
autorem některých z nich byl kněz a kazatel Jan Čapek
*Hudba 16.století
období renesance
panovník Rudolf II. podporoval hudebníky, výtvarníky a vědu
rozvoj duchovní, světské, vokální a instrumentální hudby
Jan Blahoslav (1523-1571)
redigoval Šamotulský kancionál (1561)
autor první české hudební nauky – Musica
Literátská bratrstva = společnosti hudebních zájemců
skvěle zdobené kancionály: Franusův kancionál, Kancionál královehradecký, Speciálník královehradecký