Česká národní hudba

píseň / skladba: Hajej můj andílku – lidová píseň

+ Letěla bělounká holuběnka – složil B. Smetana a zní jako lidová píseň

• Tajemství

• Čertova stěna

- vrcholné dílo, dlouho nepochopené, rysy bolesti a tragiky, geniální hudba

• Viola (1884, libreto Eliška Krásnohorská)

- nedokončená

- jen torzo 365 taktů, námět Z Shakespearova Večera tříkrálového

ORCHESTRÁLNÍ TVORBA

• Triumfální symfonie E dur

- dedikována císařskému dvoru ve Vídni v době naděje na polit. uvolnění

- (citace rakouské hymny), dnes známé jen scherzo - polka

KOMORNÍ TVORBA

• Z domoviny

- dvě dua pro housle a klavír

• Trio g moll

- pod dojmem úmrtí nadané dcery Bedřišky

• Smyčcový kvartet č.1 - Z mého života

- autobiografický odraz jeho života (zvukový obraz ohluchnutí)

• Smyčcový kvartet č. 2 d moll

- ideové pokračování prvního, obdiv A. Schönberga, ve své době nepochopen

SYMFONICKÉ BÁSNĚ:

• "švédské" - Richard III. (W.Shakespear), Valdštýnův tábor (F.Schiller)

• Má vlast (1874 - 1879)

části

1. Vyšehrad

2. Vltava

3. Šárka

4. Z českých luhů a hájů

5. Tábor

6. Blaník

- cyklus symfonických básní bez cizí mimohudební předlohy

- vlastenecký protějšek Libuše

- vrcholné dílo světové symfonické tvorby

- oslava české vlasti

• NÁRODNÍ D IVADLO - položení základního kamene (Palacký, Smetana - „ V hudbě život Čechů")

• PRAŽSKÉ JARO (12. května): na počest Bedřicha Smetany (na úvod se hraje Má vlast)

VOKÁLNÍ TVORBA:

- mužské sbory: Tři jezdci, Odrodilec, Píseň na moři, Věno,Modlitba, Rolnická

- ženské sbory: Tři ženské sbory ( Má hvězda, Přiletěly vlaštovičky, Západ slunce)

• písňová sbírka Večerní písně

• kantáta Česká píseň (smíšený sbor a orchestr)

KOMORNÍ DÍLA:

• Z domoviny (houslové duo)

• Z mého života (smyčcový kvartet)

• Trio g moll (smutek nad smrtí dcery Bedřišky)

KLAVÍRNÍ TVORBA:

• Luisina polka

• Jiřinková polka

• Ze studentského života (z mládí)

VIRTUÓZNÍ KLAVÍRNÍ KOMPOZICE:

• Macbeth a čarodějnice (harmonicky nejprůbojnější)

KLAVÍRNÍ CYKLY:

• Sny (známá část V Čechách)

• České tance (4 polky + 10 lidových tanců (Slepička, Furiant, Oves, Medvěd, Dupák, Obkročák, Sousedská, Skočná)

• Vzpomínky na Čechy

ANTONÍN DVOŘÁK (Antonín Leopold Dvořák)

narození: 8. 9. 1841 v Nelahozevsi

zemřel: 1. 5. 1904 v Praze

• spoluzakladatel české hudby (protiklad Smetanovi)

• první moderní český symfonik

• tvůrce českého instrumentálního koncertu a české oratorní hudby

• opak Smetany - asketický život, pověst podivína (agorafobie), hluboce věřící

• představitel klasicko-romantické syntézy (blízko k Brahmsovi)

• ovlivněn spontánním lidovým muzikantstvím

• hudba - živelně rytmická, výbušná, zapamatovatelná, radostná (Slovanské tance), vážná, meditativní, filosofická (oratoria, kantáty - Rekviem), citově vroucná...

• melodika, invence a instrumentace - nejsilnější stránkou

• těžiště tvorby v tzv. absolutní hudbě (symfonie, koncerty, komorní hudba)