Starověká knižní kultura

15. století př.n.l.

Soustava znakového písma - jemně předcházelo obrázkovému písmu

Symbolická kresba = písmo jinské - piktogramy a ideogramy, fonogramy (naznačující hieroglyfy)

Předchůdce knihtisku = razítka (text vytesán do kamene a následně otisknut na hedvábí)

Současná čínština = nejrozšířenější jazyk, obtížný na naučení (vysoké procento negramotných v Číně), velké množství znaků (60 000 - 100 000)

Základní znalost - 1500 znaků, pro přečtení novin 3000 znaků, pro přečtení románu 5000 znaků

Jazyk mluvený a psaný

Japonštinou hovoří přes 100 milionů lidí

Přejato od Číňanů zhruba 25 000

Hiragama - 8. století, Katakana - 11. století, Kanji - 12. století

Znaky se píší shora dolů a zprava doleva, kdy se čtou odzadu

Samurajové vytvořili systém morálních předpisů - ovládali písmo a psali díla o bojích

Japonští císaři posílali mládež na studia do Číny

Přes 200 vlastních abeced

Jedna z nejstarších civilizací na světě

Podobnost v nálezech ze sumerských center v Mezopotámii = společný původ obyvatel

Nerozluštěno

Období 2 500 př.n.l.

Písemné památky = nápisy či krátké texty na pečetidlech

Používali ho arjové - dobyvatelé

Staroindické písmo ve spisovné formě

Nejstarší indická abeceda = 273 př.n.l.

Rozluštil ho Princep = 1873

Jedna značka = jedna slabika

Psáno zprava doleva

Základním dokumentem je Tóra - svitek s 5 Mojžíšovými knihami = spolu s 34 knihami zahrnuta pod starý zákon, čtení pomocí ukazovátka jad

Aramejština, starohebrejština, kvadrátní hebrejské (vzniklo z rabínského písma, středověk)

Féničané = semitský národ mořeplavců

13.-12. století př.n.l. = vlastní jednoduché písmo

27 hláskových znaků jednoduchého tvaru

Opuštění obrázkové formy

Rychle rozšíření písma = snadnost a lehkost

Odvezeno zhruba 80% dnešních abecedních systémů

Podle pověsti Řeky naučil písmo fénický mořeplavec Kadmos

Nejprve se rozšířila posvěcen ostrovech obývaných Řeky

Konstantin a Metoděj = vytvoření hlaholice a z ní následně azbuky

Řecká abeceda vznikla roku 800 př.n.l.

28 znaků

Psací látky = papyrus a pergamen

Památky = úryvek přepisu Inady + tři přepisy bible = Vatikánský (počátek 4. století n.l.), Sinajský (konec 4. století n.l.), Alexandrijský (5. století n.l.)

Západořecký typ = vznik latinky

Východořecký typ = vznik řečtiny

Písmo, kterým píšeme a tiskneme knihy, noviny, časopisy

Románské jazyky: Francouzi, Španělé, Rumuni, Italové, Portugalci

Germánské jazyky: Angličané, Němci, Dáni, Norové, Švédové

Bez latiny si nelze představit rozvoj vědních disciplín

Dnes se latina označuje jako mrtvý jazyk

Římané se naučili psát prostřednictvím Etrusků (sídlili ve střední Itálii, přišli z Malé Asie, upravili si řecké písmo dle svých potřeb)

Nejstarší nápisy = Zlatá spona z Prenoste, Lapis Niger Romuli (černý kámen)