17. Od rokoka po konec Napoleonova císařství
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
17. OD ROKOKA PO KONEC NAPOLEONOVA CÍSAŘSTVÍ
ROKOKO
-1.polovina 18.stol.; z franc. rocaille=kamení
-umění intimní, spíše pro soukromou potřebu; dekorativní, hravé, zdobné, erotické náměty; nejvíce se uplatnilo v užitém umění; zájem o cizí kultury; umění rokoka odráží také stav společnosti („soumrak“ šlechtických zábav a veselí, kterým brzo nastane konec-Velká francouzská revoluce)
Architektura:
-zdrobnění a uhlazení barokních půdorysů; skládání zdobných prvků=výklenky, vikýře…; štuková dekorace=rokaj; asymetrické ornamenty lasturovitých tvarů; důležitou roli hrálo světlo
-památky: Německo – zámek Sanssouci-Postupim
-štuk=dekorativní, plastický ornament, který se objevuje na fasádách nebo v interiérech staveb
Čechy – zámek Kinských na Starom. náměstí-jedno ze sídel Národní galerie
Sochařství: ve většině případů se projevilo v drobném měřítku (porcelán atd.); hojně se používal štuk
Sousoší zápasníků na vstupní bráně u Pražského hradu – od Ignáce Františka Platzera
Malířství: syntéza vlivů barokní malby
Antoine Watteau [wató] – francouzský malíř, náměty v jeho malbách: slavnosti lásky, commedia dell´arte; Odjezd na ostrov Kytheru (alegorie lásky); Pierot (pro jeho díla typická melancholie, jemnocit, kultivovaný rukopis, skrytá symbolika)
Francois Boucher – učitel madam Pompadour, pracoval s pastelem; Diana vystupující z lázně-antické, mytologické náměty
Honoré Fragonard- Houpačka-intimní námět, setkání dvojice v milostné zahradě
Giovanni Battista Tiepolo-z oblasti Benátek; Obětování Izáka-freska; Šalamounův soud-freska; vyzdobil trůní sál v Madridu – pro španělského krále
Čechy- Franz Anton Maulbertsch – malíř nástropních fresek, důraz na barevnost (syté barevné kontrasty, odvážné malířské zkratky); vytvořil hlavní oltářní plátno v kostele u Vojenské nemocnice – Brno-Zábrdovice
Norbert Grund – Galantní scéna
KLASICISMUS
-2. polovina 18. století, do roku 1810; konec vlády Ludvíka XVI, období zahrnuje i Velkou francouzskou revoluci (1789) a vládu Napoleona
-doba osvícenství-věci kolem nás lze pochopit pouze pomocí rozumu, př. Diderot (encyklopedie o 20 svazcích); důležitá antika, antické umění
-Johann J. Winckelmann- knihovník z Dráždan, jeden ze zakladatelů oboru dějiny umění, rozšířil antické myšlení, objev Pompejí
-vznikaly nové obory: dějiny umění, estetika, archeology
Architektura: vycházela z antických staveb
Paříž:Pantheon (národní Slavín)-pochované významné osobnosti (É. Zola…), nachází se zde Foucaultovo kyvadlo (dokázal, že se Země otáčí kolem své osy), vchází se tzv. portikem (sloupová předsín), zdobí jej kupole; Vítězný oblouk – nechal postavit Napoleon, bok zdobí reliéf bitvy u Slavkova
Německo-Berlín: Braniborská brána- na ní sousoší kvadriga (čtyřspřeží), před ní lajna, která oddělovala V a Z Německo