Tyristor - Laboratorní úloha
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Tyristory jsou vyráběny tak, aby měly malý proud proud do řídící elektrody vedoucí k sepnutí tyristoru. Při zvýšení teploty může dojít k nárůstu závěrného proudu přechodu J2, což může znamenat výrazné snížení hodnoty hodnoty IGtmax potřebné k sepnutí.
Udržením tyristoru v sepnutém stavu je podmíněno protečením dostatečně vysokého anodového proudu pro trvalé uzavření kladné zpětné vazby. Minimální hodnota proudu Ia při níž zůstává tyristor v sepnutém stavu i po zániku řídícího proudu Ig bezprostředně po přechodu z blokovacího stavu, se nazývá přídržný proud IL .
Vypínání tyristoru
Vypnutí tyristoru znamená přerušení kladné zpětné vazby. Lze jej prakticky provést třemi způsoby:
Přirozenou komutací v obvodech střídavého napětí
Nucenou komutací v obvodech stejnosměrného napětí
použitím vypínacího tyristoru GTO místo klasického tyristoru
Vypínání v obvodech střídavého napětí
Tyristor nemá žádné vlastní prostředky k vypnutí anodového proudu. V obvodech střídavého napětí však může k vypnutí tyristoru dojít poklesem proudu Ia pod hodnotu Ih díky změně polarity vstupního napětí Ua anodového obvodu na konci půlperiody sinusového průběhu napětí. Nastává tak přirozená komutace napětí UAC. Tyristor je spínán proudem do řídící elektrody na začátku každé kladné půlvlny napětí Ua, jakmile má toto napětí dostatečně velkou hodnotu. Spínací proud proteče přes rezistory R a Rg a diodu D do řídící elektrody. Na konci půlperiody klesne napětí zdroje na nulu a s ním i proud Ia. Tyristor přejde do závěrného směru, v němž nejde sepnout. Přechod J3 je nutné chránit proti průrazu diodou D s URRM > UA .
Vypínání v obvodech stejnosměrného napětí
V obvodech stejnosměrného napájecího napětí je možné tyristor vypnout pouze nucenou komutací. Většinou se to provede tak že se paralelně k tyristoru připne nabitý kondenzátor s polaritou napětí zajišťující závěrnou polarizaci tyristoru. Kondenzátor nejprve způsobí závěrné zotavení tyristoru, při němž se odvádí náboj z okolí přechodů J1 a J3, který zaplavil tyristor v sepnutém stavu. To se projeví protékáním záporného proudu po dobu závěrného zotavení která je definována jako u diod. Poté se kondenzátor přebíjí na opačnou polaritu rychlostí danou hodnotou kapacity a vnějším obvodem. V této fázi je tyristor stále zaplaven dost velkým nábojem v okolí blokovacího přechodu a svoji blokovací schopnost obnoví až když je tento náboj odveden. Do té doby na něj nemůžeme přiložit kladné napětí, protože by mohl sepnout. Nadbytečný náboj proto zaniká pouze rekombinací elektronů a děr bez pomoci vnějšího obvodu což se děje pomalu. Obnovení blokovacích schopnosti proto nastane za dobu vypnutí která je několikrát delší než trr a v závislosti na velikosti tyristoru a dalších parametrech může trvat několik desítek až stovek μs.