Téma č. 28 - Usměrňovače a stabilizátory
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Usměrňovače
Slouží k převedení střídavého napětí na napětí stejnosměrné. Dnes se nejčastěji používají usměrňovače diodové. Ty lze rozdělit na 2 základní skupiny a to jednocestné a dvoucestné.
Jednocestné usměrňovače:
Používá se jedna dioda, kterou protéká proud tehdy, když je na střídavém vstupu kladné napětí, větší než 0,7 V.
U usměrňovačů je důležitou vlastností brumové napětí. Je to zvlnění výstupního napětí, tzn. max. a min. hodnotou výstupního napětí. Značí se ΔU=1/C*Rz*f . Výstupní střídavá složka má stejnou vstupní frekvenci. Napěťové zatížení diody: 2*Um.
Propouští pouze jednu půlvlnu vstupního napětí.
Má pouze poloviční účinnost.
Dvoucestný usměrňovač:
Proudové zatížení diod ve srovnání s jednocestným usměrňovačem je poloviční, napěťové zatížení diod je stejné. Střídavá složka na výstupu má dvounásobnou frekvenci proti vstupní. Z toho vyplývá, že za stejných podmínek ( stejný C a Rz ) bude zvlnění výst. napětí U proti jednocestnému usměrňovači poloviční.
Můstkový usměrňovač:
Je to dvoucestný usměrňovač. Oproti výše popsané verzi má 2 výhody: Nepotřebuje mít vyvedený z trafa střed vinutí a napěťové zatížení diod je proti jednocestnému usměrňovači poloviční (Um). Jinak pro něj platí vše co pro výše popsaný dvoucestný usměrňovač.Průběh napětí a proudu je stejný, jako u dvoucestného usměrňovače.
Pokud potřebujeme získat větší stejnosměrné napětí než jaké máme střídavé (dvojnásobek) použijeme tzv. zdvojovač. Jsou to vlastně dva samostatné jednopulsní usměrňovače, ale didoy D1 a D2 jsou zapojeny vzájemně opačně. Takže na každém ze dvou kondenzátorů je usměrněné napětí opačné polarity. Napětí na těchto kondenzátorech se sčítají a vznikne tak dvojnásobné napětí.
Stabilizátory
Stabilizátor je elektrické zapojení diskrétních součástek nebo elektrotechnická součástka na principu integrovaného obvodu, která umožňuje stabilizovat výstupní napětí nebo proud při změnách výstupního proudu, vstupního napětí a teploty okolí.
Na jiných veličinách není obvykle hodnota výstupního napětí závislá, pokud ano, je třeba sledovat i takovéto vlivy (např. stárnutí součástek, vliv elektromagnetického rušení apod.). Kromě stabilizačních účinků (kterými je míněna regulace na konstantní hodnotu) každý typ stabilizátoru více či méně snižuje střídavou složku výstupního napětí (zvlnění) a pracuje tedy jako filtr.
Stabilizátory napětí
Využívají ke své činnosti VA – charakteristiku nelineárních prvků, kde při velké změně proudu nastává jen malá změna napětí (doutnavky, stabilizační nebo Zenerovy diody).
Jako nejjednodušší stabilizátor můžeme použít zenerovu diodu, nebo použít stabilizátory integrované.
Udržuje konstantí napětí na výstupu
nebo v povolené toleranci při změně zatěžovacího proudu
nebo kolísání vstupního napětí