Erben - Kytice
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Karel Jaromír Erben – Kytice
Námět
Inspirace v českých lidových pověstech
Motivy
Boj člověka s přírodou, vina a nevyhnutelný trest, předem daný osud či věštba, víra v nadpřirozené síly, základní vztahy mezi lidmi – hlavně vztah matky a potomka (většinou matka a dcera), většina děl končí katastroficky
Děj
Jedna z našich nejoblíbenějších básnických sbírek 19. století.
Představuje obraz dávných lidových představ a názorů na život v Erbenově pojetí, lidské morálky a vymezení lidského osudu.
Kytice – Vypráví příběh matky, která zemře a nechá na světě samotné děti, láska jí však i v záhrobí donutí se o ně postarat a proto se matka převtělí do kvítků, které pokrývají její hrob. Děti svou matku poznají a pojmenují kvítky mateřídouška.
Poklad – Matka jde na Velký pátek lesem do kostela a spatří skálu plnou zlata, všechno to bohatství ji omámí mysl, a protože už neunese dítě, nechá ho tam a vezme místo něj zlato. Když se dostane domů, zlato se promění v hlínu a kamení a skála se uzavře. Po roce se skála znovu otevře a ona už myslí pouze na záchranu dítěte.
Svatební košile – Mladá dívka se pozdě v noci modlí k obrázku panny Marie a svého milého, který se nevrátil z vojny, ona mezitím šije svatební košile. Dívka v motlitbách prosí, aby se jí milý vrátil, jinak se zabije – tím se proviní. Mrtvý milý si pro nevěstu přichází v měsíční noci a odvádí ji na hřbitov. Dívka s ním jde, ale neví, že přišel ze záhrobí jako umělec. Dívka se na hřbitově schová do márnice a díky svatým slovům se nepodaří mrtvým se jí zmocnit. Ráno se probouzí v márnici s bílými vlasy a s rozházenými a roztrhanými košilemi po hřbitově.
Polednice – Těsně před polednem se matka zlobí na svého plakajícího syna a straší ho polednicí. V momentě, kdy odzvoní poledne, do světnice přijde polednice a chce si chlapce vzít. Matka ho drží v náručí a nechce ho polednici dát. Drží ho ale tak pevně až ho udusí. Když se vrátí otec domů z roboty, najde matku v mrákotách a udušeného syna.
Zlatý kolovrat – Dorota se měla stát ženou krále, ale její macecha a nevlastní sestra ji v lese zabijí a nasekají na kusy, aby se ženou krále mohla stát právě dcera macechy. Čin vyjde najevo a Dorota je kouzlem oživena a její vražedkyně jsou králem potrestány stejným způsobem, jakým ony zabily Dorotu.
Štědrý večer – Sestry Marie a Hana prosekali o půlnoci na Vánoce díru do ledu, aby viděly svou budoucnost. Věštba svatby Hany i Mariiny smrti se splnila. Jsou využity lidové obyčeje – o budoucnosti jen snít.
Holoubek – Mladá žena zabila svého muže a znovu se provdala. Nad hrobem zemřelého manžela zpíval holoubek o její vině a to ji dohnalo k sebevraždě.
Záhořovo lože – Líčí cestu mladého poutníka do pekla (otec ho zaprodal Satanu), který se setká se zločincem Záhořem. Když se mladík vrátí, vypráví Záhořovi, jaké hrozné lože ho v pekle čeká. Záhořovo pokání trvá 90 let, obrostl mechem a z jeho kyje vyrostla jabloň, tím získá Záhoř odpuštění.
Vodník – Matka říká dceři, aby nechodila k jezeru. Ona ji neuposlechne. Jde k jezeru a propadne se s ní lávka. Je nucena vdát se za vodníka a po čase se jí narodí syn. Žena po nějaké době prosí vodníka, aby ji pustil navštívit matku. Nakonec po dlouhém přemlouvání ji vodník pustí, ale pro jistotu si u sebe nechá jejich dítě. Matka ji pak z domu nechce pustit zpátky do jezera. Vodník přijde před jejich práh a říká ženě, ať jde za ním do jezera. Matka ji ale nepustí, a tak vodník jejich dítě zabije.
Vrba – Mladá žena byla svázána s vrbou. Když její muž vrbu pokácel, zemřela i žena. Kolébka z vrbového dřeva měla nahradit matčino náručí a píšťalka její hlas.
Lilie – O dívce, která se po smrti převtělila do lilie. V noci se coby dívka stane ženou mládence. Ten ji zdí chrání (jako květ) před sluncem. Ale v jeho nepřítomnosti nechá matka zeď odstranit a dívku tím zabije.
Dceřina kletba – o rozmluvě mezi matkou a dcerou, která zabila své dítě a chce se oběsit. Dcera proklíná svou matku i otce dítěte.
Věštkyně – Jde o projev vlastenectví. Věštkyně jako Libuše předpovídá dějiny českého národa.
