Máj _V002_o

Společná část maturitní zkoušky

Český jazyk a literatura – vyšší úroveň obtížnosti

Pracovní list

Karel Hynek Mácha

Máj

Výňatek

Umělecký text

A opět mlčí. Tichá noc

kolkolem vše přikrývá.

Zhasla měsíce světlá moc

i hvězdný svit, a kol a kol

je pouhé temno, šírý dol

co hrob daleký zívá.

Umlkl vítr, vody hluk,

usnul i líbý trouby zvuk,

a u vězení síni dlouhé

je mrtvé ticho, temno pouhé.

„Hluboká noc – temná je noc! –

Temnější mně nastává − − −

Pryč, myšlenko!!“ – A citu moc

myšlenku překonává.

Hluboké ticho. – Z mokrých stěn

kapka za kapkou splyne,

a jejich pádu dutý hlas

dalekou kobkou rozložen,

jako by noční měřil čas,

zní – hyne – zní a hyne −

zní – hyne – zní a hyne zas.

„Jak dlouhá noc – jak dlouhá noc –

Však delší mně nastává. − − −

Pryč, myšlenko!“ − A hrůzy moc

myšlenku překonává. –

Hluboké ticho. – Kapky hlas

svým pádem opět měří čas.

„Temnější noc! − − − zde v noční klín

Ba lůny zář, ba hvězdný kmit

se vloudí − − tam – jen pustý stín,

tam žádný – žádný – žádný svit,

pouhá jen tma přebývá.

Neumělecký text

Seriál: Jak to čeští velikáni neměli lehké

Být odvážný jako Mácha

Měl i neměl to Mácha v české literatuře lehké. Měl proto, že při absenci jakéhokoliv umělecky ambiciózního díla v obrozenecké literatuře (Kollárovu Slávy dceru či Čelakovského Ohlasy nemůžeme brát v tomto ohledu jako konkurenty, a ohlížet se až ke generaci Dobrovského po Puchmajerovi či Václavu Thámovi je holý nesmysl) každý jeho talentovaný počin musel být hotový zázrak, bez ohledu na to, jak bude schopna biedermeierovská kritika dílo pochopit, ohodnotit či pochválit. A neměl proto, že ve 30. letech 19. st. nebyly vytvořeny lexikální základy výsostného poetického vyjadřování, a proto musel na všechno, co bude nosné, přijít sám. Sám také musel pochopit, jestli vysmívaný anglický romantik Byron, kterého četl, bude následováníhodný; jestli synkretická forma lyricko−epické básně, poemy, či básnické povídky bude pro čtenáře srozumitelná; jestli rozvržení jediné větší básně do 4 zpěvů a 2 intermezz nebude pro prostého čtenáře příliš dlouhé a odrazující (je s podivem, že se mu všech 600 kusů vlastním nákladem vydaného Máje podařilo rychle rozeslat po českých městech a že si i přes nepříznivou kritiku J. K. Tyla v Kwětech a dalších recenzentů v České včele Máj našel své čtenáře mezi romanticky smýšlejícími vlastenci).

Mimo hodnocení „měl či neměl to Mácha lehké“ stojí typické romantické prvky, které užil: volba hrdiny – výjimečného, vyvrženého, nešťastného a společností odsouzeného strašného lesů pána; volba prostředí – nejprve krása krajiny kolem Hirschberského (Máchova) jezera a ve druhém zpěvu kobka věznice; hlavní dějové motivy – odsouzení otcovraha a jeho příprava na smrt a následná poprava − jsou příliš konvenční na to, aby se staly hlavním důvodem, proč napsat poemu.